Rodinný dům pro mladý manželský pár je postaven na úzkém podélném pozemku (široký 2,9 m a hluboký 16 m,) který zbyl po rozšíření silnice.
Ve výsledku bylo možné postavit dům, který má šířku průčelí pouze 2,7 m, ale využívá celou délku pozemku. Hlavní pozornost byla soustředěna na vytvoření vztahu mezi vnitřním prostorem a okolím.
Nosnou konstrukci tvoří osm železobetonových sloupů, které vynáší betonovou krabici. Přízemí lze variabilně využívat a horní patro je soukromé. Z jižní, severní i západní strany zůstává pozemek otevřený, takže denní světlo dopadá do interiéru ze všech směrů. V přízemí jsou okenní otvory umístěny ze čtyř stran. U vstupu podlaha navazuje na okolní terén. Člověk se zde cítí jako v jeskyni obklopený vysokými stěnami a mohutnými sloupy. Jak se postupuje dále do interiéru, tak se podlaha zvedá, parapety oken se snižují a interiér se otevírá do okolí. Vztah mezi vnitřním prostorem a vnějším prostředím lze regulovat rozmístěním podlah a oken, díky čemuž zůstává obytný prostor v přízemí volný a otevřený. Na rozdíl od horního patra jsou okna i světlá výška omezeny, aby se vytvořil komorní prostor. Hlavním cílem bylo vytvořit dva prostory, které se vzájemně doplňují.
V rodinném domě, který je široký pouze 2700 mm, tvoří komunikační plochy současně také obytný prostor, kde je rozmístěn nábytek a odlišné výšky podlahy vytvářejí různě laděné prostory. Prostor u kuchyně může sloužit jako jídelní kout, o kousek dál je využíván jako chodba a na ni navazuje obytná část. Nedochází tak k jasnému oddělení prostorů, ale jednotlivé funkce se vzájemně ovlivňují.
Díky úzkému průčelí lze snadno přenést okolní prostředí do interiéru a navodit zde otevřenou atmosféru, ačkoli je nosná konstrukce vyrobena z mohutného betonu. Atmosféra uvnitř objektu se různě mění podle počasí, okolní teploty a intenzity denního světla.
Budova se skládá z jednoduchých tvarů. K realizaci sice byly použity těžké materiály, ale výsledek přesto působí, jako by se část objektu vznášela, což vytváří zdánlivý neklid.
Otvory ve spodní části fasády posilují celkový charakter, ale zároveň chrání obytnou část před vnějším prostředím a stupňují provázanost s vnějškem. I když je dům postaven na malém pozemku uprostřed města, bylo možné vytvořit pocit dostatečné otevřenosti a prostorové bohatosti za pomoci přizpůsobení výškových úrovní a promyšlenému nastavení vztahů s vnějším okolím.
IGArchitects