Apartmány a hotel Am Belvedere
Demolicí Jižního a Východního hlavového nádraží a výstavbou nového vídeňského hlavního nádraží se uvolnilo v centru města místo, které však nabízí velice kontrastní prostředí. Na jedné straně stojí historický zámek Belvedere, park Švýcarská zahrada (Schweizergarten), nedávno zrekonstruovaný dům 21er Haus a Arsenal. Na druhé straně se nachází hlavní vlakové nádraží s řadou železničních kolejí, rušných ulic a novou městskou strukturou o vysoké hustotě, která je vybudována v různých architektonických stylech a plní rozmanité funkce. Jedná se o lokalitu, která nabízí malebné výhledy na vídeňské architektonické dědictví (palác Belveder, Katedrálu svatého Štěpána) a přírodní prostředí (Vídeňský Sněžník, Vídeňský les), ale zároveň odhaluje realitu moderního městského života. A právě zde byla společnost RPBW v roce 2008 pověřena návrhem hotelového a obytného komplexu.
To, co se na první pohled jeví jako kompaktní stavba, je ve skutečnosti rozděleno do pěti samostatných výškových budov, z nichž každá má jedinečný polygonální půdorys spočívající na štíhlých vysokých 'pilotách'. Urbanistický koncept je navržen tak, aby navazoval na pohledové osy a mohly vznikat jedinečné výhledy. Stejně tak vznikl otevřený prostor pro zahradu, která poskytuje přechod mezi změnami výškové úrovně od železniční trati ke Švýcarské zahradě.
Zvláštností na celém projektu je, že při pohledu z ulice začínají hmoty budov až ve výšce od čtvrtého do šestého nadzemních podlaží. Uvolněný prostor pod nimi tvoří zahrada, která opticky rozšiřuje přilehlou Švýcarskou zahradu. Hotelové pokoje a apartmány začínají až ve výšce, odkud mají všichni obyvatelé zaručen dostatečný výhled a která zároveň vytváří další fyzický odstup od hluku pocházejícího ze železnice a městského provozu. První okna se nacházejí na úrovni korun stromů Švýcarské zahrady a dostatečně vysoko nad zdí lemující železniční trať, což umožňuje zajímavé výhledy na centrum Vídně i na vídeňské lesy nebo vzdálenou horu Vídeňský Sněžník (Schneeberg, Klosterwappen).
Projekt tvoří skupina budov se stejnou výškou, které mají shodně vyřešeny střešní okraje a jednotně působí i po formální stránce. Na rozdíl stejně zakončené střechy jsou nižší úrovně budov různě odstupňované. Výsledkem je vzrušující a dynamická hra otevřených prostor a průhledů. Výraznou horizontálu zajišťuje řada osázených prostor zahrady, které téměř kompletně vyplňuje pozemek na úrovni terénu.
Obklad hotelové a obytných budov je pomocí keramických prvků s mírně proměnlivým rastrem. Toto řešení poskytuje pozvolný přechod mezi historickou budovou Arsenalu na jihu a skleněnými fasádami současného kampusu kancelářských budov pro Erste na severu. K formální jednotě projektu přispívá také jednotná konstrukce fasád všech pěti budov.
To, co se na první pohled jeví jako kompaktní stavba, je ve skutečnosti rozděleno do pěti samostatných výškových budov, z nichž každá má jedinečný polygonální půdorys spočívající na štíhlých vysokých 'pilotách'. Urbanistický koncept je navržen tak, aby navazoval na pohledové osy a mohly vznikat jedinečné výhledy. Stejně tak vznikl otevřený prostor pro zahradu, která poskytuje přechod mezi změnami výškové úrovně od železniční trati ke Švýcarské zahradě.
Zvláštností na celém projektu je, že při pohledu z ulice začínají hmoty budov až ve výšce od čtvrtého do šestého nadzemních podlaží. Uvolněný prostor pod nimi tvoří zahrada, která opticky rozšiřuje přilehlou Švýcarskou zahradu. Hotelové pokoje a apartmány začínají až ve výšce, odkud mají všichni obyvatelé zaručen dostatečný výhled a která zároveň vytváří další fyzický odstup od hluku pocházejícího ze železnice a městského provozu. První okna se nacházejí na úrovni korun stromů Švýcarské zahrady a dostatečně vysoko nad zdí lemující železniční trať, což umožňuje zajímavé výhledy na centrum Vídně i na vídeňské lesy nebo vzdálenou horu Vídeňský Sněžník (Schneeberg, Klosterwappen).
Projekt tvoří skupina budov se stejnou výškou, které mají shodně vyřešeny střešní okraje a jednotně působí i po formální stránce. Na rozdíl stejně zakončené střechy jsou nižší úrovně budov různě odstupňované. Výsledkem je vzrušující a dynamická hra otevřených prostor a průhledů. Výraznou horizontálu zajišťuje řada osázených prostor zahrady, které téměř kompletně vyplňuje pozemek na úrovni terénu.
Obklad hotelové a obytných budov je pomocí keramických prvků s mírně proměnlivým rastrem. Toto řešení poskytuje pozvolný přechod mezi historickou budovou Arsenalu na jihu a skleněnými fasádami současného kampusu kancelářských budov pro Erste na severu. K formální jednotě projektu přispívá také jednotná konstrukce fasád všech pěti budov.
RPBW
0 komentářů
přidat komentář
