Ateliér a dům pro Améde Ozenfanta

Amédée Ozenfant byl francouzský malíř, který původně studoval architekturu. V roce 1917 se v Paříži setkal se švýcarským architektem Le Corbusierem a společně vydali knihu Après le cubisme, kde vyložili teorii nového uměleckého směru - purismu. Zrod této publikace se časově shoduje s první puristickou výstavou, kterou měl Amédée Ozenfant v pařížské galerii Thomas (1917). Spolupráce Le Corbusiera s Ozenfantem pokračovala vydáváním časopisu L'Esprit Nouveau (1920-25) a vyvrcholila stavbou rodinného domu s ateliérem pro Amédée Ozenfanta, což byla zároveň první Le Corbusierova realizace v Paříži. Ve stavbě LC uplatnil svoje poznatky nových materiálů (železobeton), teoretické úvahy (Pět bodů nové architektury) a konstrukční zásady, které pak lze vyčíst v další jeho rané tvorbě: Maison Citröhan nebo pavilon L'Esprit Nouveau.
Po následných přestavbách, které již nevznikaly pod vedením Le Corbusiera, byly odstraněny shedové světlíky, aby na střeše ateliéru mohla vzniknout rozměrná terasa. Tímto zásahem však bylo zničeno pro stavbu charakteristické pilové ukončení římsy. Trojice čtvercových zasklených ploch (dvě stěny a stropní světlík) původně zabezpečovaly dokonalé osvětlení ateliéru, ale také maximální odhmotnění nároží domu.
Otvory na fasády nejsou pouhým důsledkem uspořádání místností uvnitř, ale jedná se o geometrickou kompozici promyšlenou LC do nejmenšího detailu. Při podrobnějším studiu obou fasád lze najít matematický vztah mezi všemi částmi od malého okna až po celkovou plochu. To dokládá, jak velký vliv měly na LC klasické stavby, které byly rovněž založeny na podobných kompozičních principech.