Autobusové nádraží v Córdobě je stavebním dílem velkého městského významu. Tato budova pomáhá definovat novou městskou čtvrť a současně je vzhledově sladěna s historickým centrem a jeho staršími mnohem symboličtějšími budovami. Nová stanice se nachází naproti vlakovému nádraží přes ulici, která spojuje obě dopravní stavby s historickým centrem. V okolí se nachází bytové domy a řada nezastavěných pozemků, což je pro tuto okrajovou čtvrť příznačné. Nádraží je ohraničeno masivní devítimetrovou žulovou stěnou, která vymezuje vnitřní svět a evokuje proslulou
středověkou mešitu ve středu města. V podzemním parkovišti můžeme nalézt zbytky zdiva mozarabického domu, napojení dvou akvaduktů a část mešity vybudované z římského zdiva. Tyto ruiny jsou odkryté v centrálním atriu a viditelné i z nástupišť v přízemí. Klíčovou roli v projektu hrálo denní světlo. Nedílnou součástí návrhu je také zavěšená kovová plastika od uměleckého sdružení
Equipo 57 group, kteří pro nádraží navrhli také mobiliář. César Portela za tuto stavbu získal v roce 2000 nejvyšší
španělské architektonické ocenění.