Barevna
Barevna v kontextu
Rožnovskou mechanickou pletárnu zřídila roku 1892 vídeňská firma Brill, Schreiber a spol. Textilní výroba pozdějšího areálu Loana byla ukončena v roce 2010 a jednotlivé objekty jsou od té doby přizpůsobovány novému využití. Vzhledem k pozici fabriky dochází k částečnému, ale významnému otevírání urbanismu areálu okolnímu městu. Nové využití je už nyní mixem funkcí s lehkou výrobou, administrativou, obchodem, službami i bydlením.
V jednom z objektů, na Rožnovsku architektonicky nepřehlédnutelné etážovce z 30. let, sídlí od roku 2011 firma STROZA, zabývající se vývojem a výrobou složitých jednoúčelových strojů. Filozofií investora bylo vytvořit živý dům. Část objektu adaptoval pro vlastní potřeby výroby a administrativy. Celé jedno patro bylo podle návrhu Henkai architektů adaptováno na prostor kreativních ateliérů s DIY galerií a přesahem do kulturního dění, známé jako 3. Etáž.
Potřeba rozšířit výrobu vedla investora ke koupi části přilehlého halového objektu bývalé barvírny ze 70. let 20. století. Kontinuita přístupu ke konverzi přinesla rozhodnutí, nejen rozšířit výrobu a v nevyhnutelném rozsahu upravit stávající objekt, nýbrž také využít nabízenou možnost a doplnit prostor o další funkce. Obohatit a probarvit tak život další části areálu. Podpořit symbiózu lehkého průmyslu a denního pracovního života města. Vzniká tak další střípek do mozaiky, prostor s názvem Barevna. Hlavním východiskem stejně jako u předešlé realizace 3. Etáže je výrazná forma konstrukce objektu. Tvoří průmyslový estetický rámec, který je nechán společně se syrovostí některých částí budovy na odiv. Snahou je najít správnou míru mezi novým a starým. Prostorové uspořádání je proto podřízeno rámci staré budovy. Budova nezískává úplně novou tvář. Zvenčí se jen mírně přizpůsobuje novými otvory ve fasádách. Hlavní scéna se odehrává uvnitř. Realizace je součástí postupného přizpůsobování, kde vznikají nové vrstvy na starém podkladu. Možná je to méně centrálně řízené, ovšem asi přirozené. Celek areálu se pomalu rozpadá na menší fragmenty a vzniká nové město.
Barevna
Průčelí domu s rampou a ocelovým sloupovím nesoucím její zastřešení tvoří venkovní nástupní prostor z ulice do nové Barevny s dílnami, ateliéry, kancelářemi a bytem. Hlavní provozní část je umístěna v prvním podlaží. Ze společného foyeru a chodby vizuálně komunikující s výrobou velké haly jsou přístupné jednotlivé ateliéry a byt v zadní části. Barevnu navíc tvoří dvě samostatně přístupné jednotky velká a malá. Malá jednopodlažní, určená k využití jako obchodní jednotka nebo kancelář. Velká převýšená dvoupodlažní určená pro využití jako dílna, kancelář bistro atp. Samotné ateliéry a byt s mezipatrem jsou nasvětleny mimo fasádních oken také měkkým světlem ze střešních světlíků. Jejich mezipatra umožňují přímý kontakt s ocelovou konstrukcí příhradových vazníků nesoucích prefabrikované betonové panely střechy. Architektura interiéru je vestavěná do stávající výrazné konstrukce průmyslové haly, přímo využívající estetický a prostorový potenciál zastřešení. Nosná konstrukce je svou fyzioplastickou formou jakousi přirozenou dekorací prostoru interiéru.
ODKAZY
Ladislav Baletka, 100 let pletařského průmyslu v Rožnově pod Radhoštěm 1889-1989, Rožnov pod Radhoštěm 1989
Hana Hlušičková (ed.), Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III, Praha 2003, s. 519-520
Historie a současnost podnikání na Vsetínsku, Valašskomeziříčsku a Rožnov- sku, Žehušice, 2007, s. 76-78, 80
Rožnovskou mechanickou pletárnu zřídila roku 1892 vídeňská firma Brill, Schreiber a spol. Textilní výroba pozdějšího areálu Loana byla ukončena v roce 2010 a jednotlivé objekty jsou od té doby přizpůsobovány novému využití. Vzhledem k pozici fabriky dochází k částečnému, ale významnému otevírání urbanismu areálu okolnímu městu. Nové využití je už nyní mixem funkcí s lehkou výrobou, administrativou, obchodem, službami i bydlením.
V jednom z objektů, na Rožnovsku architektonicky nepřehlédnutelné etážovce z 30. let, sídlí od roku 2011 firma STROZA, zabývající se vývojem a výrobou složitých jednoúčelových strojů. Filozofií investora bylo vytvořit živý dům. Část objektu adaptoval pro vlastní potřeby výroby a administrativy. Celé jedno patro bylo podle návrhu Henkai architektů adaptováno na prostor kreativních ateliérů s DIY galerií a přesahem do kulturního dění, známé jako 3. Etáž.
Potřeba rozšířit výrobu vedla investora ke koupi části přilehlého halového objektu bývalé barvírny ze 70. let 20. století. Kontinuita přístupu ke konverzi přinesla rozhodnutí, nejen rozšířit výrobu a v nevyhnutelném rozsahu upravit stávající objekt, nýbrž také využít nabízenou možnost a doplnit prostor o další funkce. Obohatit a probarvit tak život další části areálu. Podpořit symbiózu lehkého průmyslu a denního pracovního života města. Vzniká tak další střípek do mozaiky, prostor s názvem Barevna. Hlavním východiskem stejně jako u předešlé realizace 3. Etáže je výrazná forma konstrukce objektu. Tvoří průmyslový estetický rámec, který je nechán společně se syrovostí některých částí budovy na odiv. Snahou je najít správnou míru mezi novým a starým. Prostorové uspořádání je proto podřízeno rámci staré budovy. Budova nezískává úplně novou tvář. Zvenčí se jen mírně přizpůsobuje novými otvory ve fasádách. Hlavní scéna se odehrává uvnitř. Realizace je součástí postupného přizpůsobování, kde vznikají nové vrstvy na starém podkladu. Možná je to méně centrálně řízené, ovšem asi přirozené. Celek areálu se pomalu rozpadá na menší fragmenty a vzniká nové město.
Barevna
Průčelí domu s rampou a ocelovým sloupovím nesoucím její zastřešení tvoří venkovní nástupní prostor z ulice do nové Barevny s dílnami, ateliéry, kancelářemi a bytem. Hlavní provozní část je umístěna v prvním podlaží. Ze společného foyeru a chodby vizuálně komunikující s výrobou velké haly jsou přístupné jednotlivé ateliéry a byt v zadní části. Barevnu navíc tvoří dvě samostatně přístupné jednotky velká a malá. Malá jednopodlažní, určená k využití jako obchodní jednotka nebo kancelář. Velká převýšená dvoupodlažní určená pro využití jako dílna, kancelář bistro atp. Samotné ateliéry a byt s mezipatrem jsou nasvětleny mimo fasádních oken také měkkým světlem ze střešních světlíků. Jejich mezipatra umožňují přímý kontakt s ocelovou konstrukcí příhradových vazníků nesoucích prefabrikované betonové panely střechy. Architektura interiéru je vestavěná do stávající výrazné konstrukce průmyslové haly, přímo využívající estetický a prostorový potenciál zastřešení. Nosná konstrukce je svou fyzioplastickou formou jakousi přirozenou dekorací prostoru interiéru.
ODKAZY
Ladislav Baletka, 100 let pletařského průmyslu v Rožnově pod Radhoštěm 1889-1989, Rožnov pod Radhoštěm 1989
Hana Hlušičková (ed.), Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III, Praha 2003, s. 519-520
Historie a současnost podnikání na Vsetínsku, Valašskomeziříčsku a Rožnov- sku, Žehušice, 2007, s. 76-78, 80
0 komentářů
přidat komentář
