Basilica Palladiana
„Nepochybuji, že tato stavba může být srovnána se starými budovami a počítána mezi nejkrásnější stavby, které byly udělány od nejstarších dob až dosud, jak pro svou velikost a ozdoby, tak pro materiál, který je všechen z velmi tvrdého živého kamene."
Původně gotická stavba známá jako Pallazzo della Ragione byla v 16. století přestavěna na jednu z nejvýznamnějších renesančních památek. Jedná o první počin, kde se naplno projevila Palladiova zkušenost a mistrovství. Bývalá radniční budova se nachází v jihovýchodní části hlavního náměstí Piazza dei Signori v severoitalské Vicenze. Byla sídlem místní vlády a v přízemí se nacházela řada obchodů. Když se v 16. století část stavby zhroutila, tak Rada jednoho sta oslovila řadu architektů, aby předložili svoje návrhy. O zakázku se kromě Palladia ucházeli také Sebastiano Serlio, Michele Sanmicheli nebo Giulio Romana, což byla elita mezi architekty severní Itálie. Palladio o úkol hodně usiloval, poněvadž věděl, že pokud se mu nová radnice povede, mohla se mu otevřít cesta k dalším zakázkám.
V květnu 1549 byl rekonstrukcí pověřen právě Palladio, který který zakryl původní gotickou architekturu a obestavěl ji úžasnou dvojitou arkádou s mramorovými sloupy, které zformoval podle klasické architektury starověkého Říma. Nákladný projekt přestavby baziliky byl zcela dokončen až v ro ce 1614, což bylo více než třicet let po Palladiově smrti.
Otevřené oblouky na Palladiově bazilice později inspirovaly řadu dalších architektů a vešly ve známost jako tzv. palladiánská okna. Tento příklad rané Palladiovy tvorby má určitou podobnost s budovou knihovny Biblioteca Marciana v Benátkách od Jacopo Sansovina. Palladio rovněž podnikl několik cest do Říma, kde studoval starověkou architekturu, což vyústilo nejen ve vypůjčování prvků do svých vlastních pracích, ale také posloužilo k ilustracím renesančního vydání Vitruviových Deseti knih o architektuře (1556) a jeho vlastních Čtyřech knihách o architektuře (1579).
V roce 1994 byla bazilika byla společně s dalšími Palladiovými stavbami ve Vicenze zapsána na seznam chráněných památek světového dědictví Unesco. Horní sál dnes bývá využíván k pořádání výstav a dalších společenských událostí.
A.Palladio
Původně gotická stavba známá jako Pallazzo della Ragione byla v 16. století přestavěna na jednu z nejvýznamnějších renesančních památek. Jedná o první počin, kde se naplno projevila Palladiova zkušenost a mistrovství. Bývalá radniční budova se nachází v jihovýchodní části hlavního náměstí Piazza dei Signori v severoitalské Vicenze. Byla sídlem místní vlády a v přízemí se nacházela řada obchodů. Když se v 16. století část stavby zhroutila, tak Rada jednoho sta oslovila řadu architektů, aby předložili svoje návrhy. O zakázku se kromě Palladia ucházeli také Sebastiano Serlio, Michele Sanmicheli nebo Giulio Romana, což byla elita mezi architekty severní Itálie. Palladio o úkol hodně usiloval, poněvadž věděl, že pokud se mu nová radnice povede, mohla se mu otevřít cesta k dalším zakázkám.
V květnu 1549 byl rekonstrukcí pověřen právě Palladio, který který zakryl původní gotickou architekturu a obestavěl ji úžasnou dvojitou arkádou s mramorovými sloupy, které zformoval podle klasické architektury starověkého Říma. Nákladný projekt přestavby baziliky byl zcela dokončen až v ro ce 1614, což bylo více než třicet let po Palladiově smrti.
Otevřené oblouky na Palladiově bazilice později inspirovaly řadu dalších architektů a vešly ve známost jako tzv. palladiánská okna. Tento příklad rané Palladiovy tvorby má určitou podobnost s budovou knihovny Biblioteca Marciana v Benátkách od Jacopo Sansovina. Palladio rovněž podnikl několik cest do Říma, kde studoval starověkou architekturu, což vyústilo nejen ve vypůjčování prvků do svých vlastních pracích, ale také posloužilo k ilustracím renesančního vydání Vitruviových Deseti knih o architektuře (1556) a jeho vlastních Čtyřech knihách o architektuře (1579).
V roce 1994 byla bazilika byla společně s dalšími Palladiovými stavbami ve Vicenze zapsána na seznam chráněných památek světového dědictví Unesco. Horní sál dnes bývá využíván k pořádání výstav a dalších společenských událostí.
0 komentářů
přidat komentář
