Bytový dům Torre 261
Edifício Residencial Torre 261
Z urbanistického hlediska se pozemek nachází na rozhraní dvou různých měřítek. Na severu leží čtyř až pětipodlažní budovy a jižním směrem se nachází křižovatka do parku Rossio, kde jsou dvoupodlažní rodinné domy. Pokusili jsme se v oblasti, kde se nachází různé ploché i sedlové střechy, propojit různé okolní vlivy. Uplatnili jsme mírné pootočení jednotlivých podlaží, které mírně rozloží celkovou hmotu a na fasádách vytvoří stínohru, která se bude stále proměňovat. Natočení jednotlivých podlaží zároveň umožnilo vytvořit různé dispozice bytů s odlišnými výhledy na okolní krajinu.
Tvar budovy se odvíjí podle uličních čar definujících přízemí a následující patra se natáčí o příslušný úhel. Kovové vodorovné lamely částečně umožňují nahlédnout za fasádu a poodhalují život uvnitř domu.
Tvar domu se odvíjí ze svažitého terénu, využívá co nejlépe sluneční paprsky, vzniká dostatek venkovních teras a odstupňovaná podlaží vyžadují menší zemní práce. Výsledná forma je založena na porozumění místu a jeho okolí. Přízemí usiluje o upřímný vztah k okolí a zejména přilehlé ulici. Další patra se vztahují k určitému bodu (rámují výhledy), což jim dodává jedinečný a osobitý charakter. Každý byt má svou vlastní identitu s jasnou charakteristikou. Výsledná hra objemů nezpůsobuje jen rámování výhledů, ale také vytváří jedinečné venkovní prostory střešních teras.
V této souvislosti hrají důležitou roli schodiště a vertikální komunikace, neboť definují vzhled uliční části domu ulice, spojují všechna patra a stabilizují celkovou výšku poznamenanou pohybem a napětím vyplývajícím z těchto torzní sil.
Objekt se skládá ze šesti bytů (4x dvoupokojové, 2x třípokojové). U dvoupokojových bytů jsou komunikace uvnitř dispozice, takže místnosti jsou podél fasády, aby měly kontakt s okolní krajinou a zapojili ji do všech místností jako součást dekorace.
Stejný koncept začlenění krajiny byl uplatněn také u třípokojových bytů, které zabírají rozlohu celého podlaží. Zde se komunikační prostory rozdělují hned ve vstupní hale, aby byly jasně rozlišeny veřejné a soukromé části bytu.
Tvar budovy se odvíjí podle uličních čar definujících přízemí a následující patra se natáčí o příslušný úhel. Kovové vodorovné lamely částečně umožňují nahlédnout za fasádu a poodhalují život uvnitř domu.
Tvar domu se odvíjí ze svažitého terénu, využívá co nejlépe sluneční paprsky, vzniká dostatek venkovních teras a odstupňovaná podlaží vyžadují menší zemní práce. Výsledná forma je založena na porozumění místu a jeho okolí. Přízemí usiluje o upřímný vztah k okolí a zejména přilehlé ulici. Další patra se vztahují k určitému bodu (rámují výhledy), což jim dodává jedinečný a osobitý charakter. Každý byt má svou vlastní identitu s jasnou charakteristikou. Výsledná hra objemů nezpůsobuje jen rámování výhledů, ale také vytváří jedinečné venkovní prostory střešních teras.
V této souvislosti hrají důležitou roli schodiště a vertikální komunikace, neboť definují vzhled uliční části domu ulice, spojují všechna patra a stabilizují celkovou výšku poznamenanou pohybem a napětím vyplývajícím z těchto torzní sil.
Objekt se skládá ze šesti bytů (4x dvoupokojové, 2x třípokojové). U dvoupokojových bytů jsou komunikace uvnitř dispozice, takže místnosti jsou podél fasády, aby měly kontakt s okolní krajinou a zapojili ji do všech místností jako součást dekorace.
Stejný koncept začlenění krajiny byl uplatněn také u třípokojových bytů, které zabírají rozlohu celého podlaží. Zde se komunikační prostory rozdělují hned ve vstupní hale, aby byly jasně rozlišeny veřejné a soukromé části bytu.
Just an Architect
0 komentářů
přidat komentář
