Bytový soubor Tenjincho Place
天神町place
Pozemek se nachází podél cesty k šintoistické svatyni Yushima Tenman-gū ležící na okraji náhorní plošiny v tokijské čtvrti Bunkyō. V posledních letech byla řada hotelů v této oblasti nahrazena obytnými komplexy, čímž se proměnil charakter celé oblasti.
Při navrhování domu byly určující dva faktury - tvar pozemku a obtížné světelné podmínky z důvodu sousedství výškových budov, které místo obklopují ze tří stran. Obtočením návrhu kolem centrálního atria získala každá bytová jednotka světlo, vítr a výhled.
Nádvoří uprostřed budovy však bylo jen slabě osvětleno. Naší snahou bylo oživit tento prostor a učinit jej přívětivější. Z toho důvodu jsme do návrhu začlenili tři klíčové prvky, které vnesly do centrálního prostoru více světla a otevřenosti. Nejprve jsme minimalizovali počet chodeb, které lemují nádvoří. Tím, že jsme konec každé chodby přeměnili na obytný dvoupodlažní mezonet, jsme chodby účinně rozdělili. Za druhé jsme vytvořili postranní otvory směřující do nádvoří, které slouží jako balkony pro společné prostory i obytné místnosti. Tyto otvory umožňují přístup světla a vzduchu z různých směrů po obvodu celého nádvoří. Za třetí jsme pro 30 metrů vysokou betonovou zeď použili vhodnou texturu, abychom podpořili vnímání i toho nejmenšího zdroje světla. Použitím materiálů nevhodných pro běžné betonové bednění jsme se snažili dosáhnout lineárního povrchu s nepravidelným vzhledem.
V současné době mají na vnitřní nádvoří přístup pouze obyvatelé domu. S ohledem na vývoj ve zdejší oblasti a předpokládanou životností budovy však bylo nádvoří navrženo tak, aby se v budoucnu mohlo proměnit ve veřejný prostor s aktivitami jako například co-working, obchod, kavárna nebo tržnice.
Betonové bednění pro vnitřní nádvoří bylo vyrobeno z japonských cedrových prken pocházejících z projektu "Wooden Station Project" ve městě Sammu v prefektuře Čiba. Cílem této iniciativy je udržovat zdravé lesy získáváním prořezaných stromů od majitelů lesů ve skladu známém jako "Wooden Station". posledních letech se lesnictví v Japonsku potýká s problémy, které jsou způsobeny šířením houbových chorob, v jejichž důsledku jsou kmeny trvale poškozené a oslabené. Nalezením hodnoty v těchto druhořadých materiálech jsme chtěli skromně přispět k podpoře místního lesnictví.
Při stavbě byly tyto kmeny rozřezány na prkna o tloušťce 15 mm, přičemž z jedné strany zůstala kůra, a tato prkna byla připevněna k překližce, aby vzniklo bednění. Tato technika nám umožnila otisknout organické tvary a obrysy kmenů do betonu, čímž vzniklo nádvoří, kde se často střídá světlo a stín. akonec nádvoří z pohledového betonu připomíná ruiny kostela, vnáší do impozantního převýšeného prostoru hloubku a hravost, který má umožnit návštěvníkům a obyvatelům domu zastavit se a odpočinout v každodenním shonu.
Při navrhování domu byly určující dva faktury - tvar pozemku a obtížné světelné podmínky z důvodu sousedství výškových budov, které místo obklopují ze tří stran. Obtočením návrhu kolem centrálního atria získala každá bytová jednotka světlo, vítr a výhled.
Nádvoří uprostřed budovy však bylo jen slabě osvětleno. Naší snahou bylo oživit tento prostor a učinit jej přívětivější. Z toho důvodu jsme do návrhu začlenili tři klíčové prvky, které vnesly do centrálního prostoru více světla a otevřenosti. Nejprve jsme minimalizovali počet chodeb, které lemují nádvoří. Tím, že jsme konec každé chodby přeměnili na obytný dvoupodlažní mezonet, jsme chodby účinně rozdělili. Za druhé jsme vytvořili postranní otvory směřující do nádvoří, které slouží jako balkony pro společné prostory i obytné místnosti. Tyto otvory umožňují přístup světla a vzduchu z různých směrů po obvodu celého nádvoří. Za třetí jsme pro 30 metrů vysokou betonovou zeď použili vhodnou texturu, abychom podpořili vnímání i toho nejmenšího zdroje světla. Použitím materiálů nevhodných pro běžné betonové bednění jsme se snažili dosáhnout lineárního povrchu s nepravidelným vzhledem.
V současné době mají na vnitřní nádvoří přístup pouze obyvatelé domu. S ohledem na vývoj ve zdejší oblasti a předpokládanou životností budovy však bylo nádvoří navrženo tak, aby se v budoucnu mohlo proměnit ve veřejný prostor s aktivitami jako například co-working, obchod, kavárna nebo tržnice.
Betonové bednění pro vnitřní nádvoří bylo vyrobeno z japonských cedrových prken pocházejících z projektu "Wooden Station Project" ve městě Sammu v prefektuře Čiba. Cílem této iniciativy je udržovat zdravé lesy získáváním prořezaných stromů od majitelů lesů ve skladu známém jako "Wooden Station". posledních letech se lesnictví v Japonsku potýká s problémy, které jsou způsobeny šířením houbových chorob, v jejichž důsledku jsou kmeny trvale poškozené a oslabené. Nalezením hodnoty v těchto druhořadých materiálech jsme chtěli skromně přispět k podpoře místního lesnictví.
Při stavbě byly tyto kmeny rozřezány na prkna o tloušťce 15 mm, přičemž z jedné strany zůstala kůra, a tato prkna byla připevněna k překližce, aby vzniklo bednění. Tato technika nám umožnila otisknout organické tvary a obrysy kmenů do betonu, čímž vzniklo nádvoří, kde se často střídá světlo a stín. akonec nádvoří z pohledového betonu připomíná ruiny kostela, vnáší do impozantního převýšeného prostoru hloubku a hravost, který má umožnit návštěvníkům a obyvatelům domu zastavit se a odpočinout v každodenním shonu.
Hiroyuki Ito Architects
0 komentářů
přidat komentář
