V období mezi lety 1898 až 1906 byly na barcelonském bulváru Passeig de Gràcia postaveny v rámci jediného městského bloku tři domy od významných architektů: Casa Amatller (Puig i Cadafalch), Casa Lléo Morera (Domenech ii Montaner) a Gaudího Casa Batlló.
Tyto tři domy byly navrženy jako naprosto různorodé interpretace toho, jak by měl vypadat moderní sloh a zároveň sloužily se jako prostředek soutěžení mezi architekty. To vedlo k místnímu označení 'Mançana de la Discordia', což znamená jablko sváru, odkazující na řeckou mytologii, kde jablko od bohyně Eris mělo připadnout 'té nejkrásnější', což vedlo ke sporu mezi třemi bohyněmi a vyústilo až do Trojské války. Slovo 'mançana' běžně také znamená 'blok', takže výraz 'Mançana de la Discordia' lze také chápat jako 'Blok sváru'.
Nejvýraznější z této trojice staveb je bezpochyby Casa Batlló, která nese všechny Gaudího rysy. Dům byl postaven již v letech 1875-77. V roce 1900 ho zakoupil zámožný průmyslník Josep Batlló i Casanovas, který Gaudího pověřil, aby původní dům zboural a na jeho místě postavil nový. Gaudí však Batlló přesvědčil, že stačí stávající dům přestavět. Gaudí mezi lety 1904-06 kompletně přestavěl obě fasády a střechu, přidal jedno poschodí a předělal také celý interiér.
Uliční fasáda Casa Batlló byla ve své době naprosto bizarní. Tvoří ji pískovec pokrytý barevnou 'trencadis', což je katalánský druh mozaiky. Pro Gaudího je typické, že se snažil vyhnout přímým liniím. V přízemí každého okamžitě uchvátí blankytné atrium zastřešené oválným světlíkem. Balkóny v prvním patře vynáší sloupy podobné kostem a balkóny v dalších patrech pak připomínají kusy lebek. Tyto strašidelné asociace daly domu přezdívku 'Dům z kostí'. Obří okna v prvním patře stojí za další přezdívkou 'Zívající dům'.
Barevná mozaika na střeše domu připomíná hadí kůži. Podle některých znalců na Gaudího díla má střecha představovat draka; malá věžička s křížem na průčelí má symbolizovat meč sv. Jiří zapíchnutý do draka. Kosti a lebky na fasádě mají představovat všechny drakovy oběti.