Casa na Lameira
Projekt rodinného domu se nachází v blízkosti centra portugalského města Fátima, ale je současně v prostředí s venkovskými rysy. Náš zásah respektuje pozemek, okolní přírodu a zároveň se snaží o uplatnit místní materiály.
Majitelé jsou mladý manželský pár se dvěma dětmi. Jelikož je jeden z manželského páru vystudovaný architekt, tak se od počátku podílel s projekčním týmem na podobě projektu, přičemž jako inspiraci si přinesl dům Lemke od Ludwiga Miese van der Rohe. Projekt se snaží reagovat na všechny požadavky stanovené majiteli s důrazem na přirozené osvětlení, propojení mezi vnitřními a venkovními prostory - při zachování dostatečného soukromí -, prostorovou variabilitu a upřednostnění přírodních místních materiálů.
Prostorovou flexibilitou bylo zamýšleno, aby mohly dětské pokoje fungovat univerzálně. Pomocí posuvných stěn mohou nabídnout soukromý prostor k odpočinku nebo soustředěnému studiu, stejně jako po odsunutí stěn navázat na společenské prostory domu během dne při hraní. Tyto velké posuvné panely umožňují otevřít téměř celou stěnu u dětských pokojů, aby se propojily s chodbou - která velkým oknem přímo navazuje na zahradu.
U dnešních staveb je stále menší možnost uplatnit kvalitní řemeslo a lokální materiály. Stále více jsou upřednostňovány průmyslově vyráběné a standardizované materiály. Nám se podařilo z tohoto rámce vystoupit. Po materiálové stránce je u tohoto projektu zajímavé, že se nám podařilo uplatnit ručně vyráběné pálené cihly, které pokrývají všechny fasády, přičemž jejich výrobce, muž v pokročilém věku, ukončil výrobu poté, co poskytl potřebný materiál pro stavbu tohoto domu, který se s obtížemi dostával do závěrečné fáze - což vedlo majitele domu a jednoho ze synů k aktivní účasti na výrobním procesu, takže s jejich pomocí bylo možné dosáhnout množství potřebného k dokončení stavby. Jen tak bylo možné dosáhnout požadovaného výsledku pro kompozici a strukturu fasád, kde je každá cihla jedinečným kusem s různými rozměry, povrchem a zbarvením.
Při bližším pohledu lze objevit drobný prvek začleněný do východní fasády. Jedná se o „včelí cihlu“, navrženou jako hnízdo pro včely samotářky, vyrobenou za pomoci recyklovaných materiálů.
Přestože nejvýznamnějším materiálem jsou ručně vyráběné cihly, tak se myšlenka uplatnění místních materiálů a konstrukčních postupů týkala většiny prací. Ručně kladené kamenné zdi, které ohraničují pozemek, byly vyrobeny z kamene znovu použitého ze staletých zdí v nedalekých ruinách. V průběhu stavebních prací se investor dozvěděl, že tyto zdi budou zbourány. Společně s řemeslníky se vydali na místo, aby vybrali a převezli kámen potřebný ke stavbě nových zdí okolo domu. Okenní rámy a obklad venkovních stropů z přírodního dřeva vyrobili rovněž místní řemeslníci. Kamenná terasa má rovněž místní původ. Pochází totiž z kamenolomu ve Fátimě. Textury těchto materiálů jsou zvýrazněny, což jim dodává haptický výraz.
Dům tvoří jednoduchý objem ve tvaru písmene „L“, do něhož jsou na dvou místech vytvořeny dutiny poskytující zastřešený venkovní prostor. Dům je na pozemku umístěn tak, aby bylo zajištěno harmonické začlenění do stávajícího porostu - tvořeného duby, olivovníky a borovicemi - a byla tak zajištěna rovnováha mezi pohodlím, soukromím a respektem k životnímu prostředí. Dům je umístěn na rovině v nejvyšší části pozemku v blízkosti přístupové cesty, což zajišťuje větší soukromí. Vstupní východní průčelí podporuje uzavřenost před okolím. Naopak fasády orientované na západ se velkoryse otevírají do zahrady svými velkými otvory, které umožňují volný přechod mezi vnitřními a vnějšími prostory. Velkoformátová okna šíří denní světlo, které poskytuje příjemné vnitřní prostředí.
Vnitřní členění domu se odvíjí ve dvou odlišných křídlech oddělených vstupním atriem: první plní převážně společenskou funkci domu, jako je obývací pokoj, jídelna s kuchyní, pracovna a také kryté venkovní prostory; zatímco druhé křídlo obsahuje soukromé prostory, jako jsou ložnice a sociální zařízení. K dispozici je také suterénní prostor s venkovním přístupem, který je určený pro skladovací prostory a technické zázemí.
Majitelé jsou mladý manželský pár se dvěma dětmi. Jelikož je jeden z manželského páru vystudovaný architekt, tak se od počátku podílel s projekčním týmem na podobě projektu, přičemž jako inspiraci si přinesl dům Lemke od Ludwiga Miese van der Rohe. Projekt se snaží reagovat na všechny požadavky stanovené majiteli s důrazem na přirozené osvětlení, propojení mezi vnitřními a venkovními prostory - při zachování dostatečného soukromí -, prostorovou variabilitu a upřednostnění přírodních místních materiálů.
Prostorovou flexibilitou bylo zamýšleno, aby mohly dětské pokoje fungovat univerzálně. Pomocí posuvných stěn mohou nabídnout soukromý prostor k odpočinku nebo soustředěnému studiu, stejně jako po odsunutí stěn navázat na společenské prostory domu během dne při hraní. Tyto velké posuvné panely umožňují otevřít téměř celou stěnu u dětských pokojů, aby se propojily s chodbou - která velkým oknem přímo navazuje na zahradu.
U dnešních staveb je stále menší možnost uplatnit kvalitní řemeslo a lokální materiály. Stále více jsou upřednostňovány průmyslově vyráběné a standardizované materiály. Nám se podařilo z tohoto rámce vystoupit. Po materiálové stránce je u tohoto projektu zajímavé, že se nám podařilo uplatnit ručně vyráběné pálené cihly, které pokrývají všechny fasády, přičemž jejich výrobce, muž v pokročilém věku, ukončil výrobu poté, co poskytl potřebný materiál pro stavbu tohoto domu, který se s obtížemi dostával do závěrečné fáze - což vedlo majitele domu a jednoho ze synů k aktivní účasti na výrobním procesu, takže s jejich pomocí bylo možné dosáhnout množství potřebného k dokončení stavby. Jen tak bylo možné dosáhnout požadovaného výsledku pro kompozici a strukturu fasád, kde je každá cihla jedinečným kusem s různými rozměry, povrchem a zbarvením.
Při bližším pohledu lze objevit drobný prvek začleněný do východní fasády. Jedná se o „včelí cihlu“, navrženou jako hnízdo pro včely samotářky, vyrobenou za pomoci recyklovaných materiálů.
Přestože nejvýznamnějším materiálem jsou ručně vyráběné cihly, tak se myšlenka uplatnění místních materiálů a konstrukčních postupů týkala většiny prací. Ručně kladené kamenné zdi, které ohraničují pozemek, byly vyrobeny z kamene znovu použitého ze staletých zdí v nedalekých ruinách. V průběhu stavebních prací se investor dozvěděl, že tyto zdi budou zbourány. Společně s řemeslníky se vydali na místo, aby vybrali a převezli kámen potřebný ke stavbě nových zdí okolo domu. Okenní rámy a obklad venkovních stropů z přírodního dřeva vyrobili rovněž místní řemeslníci. Kamenná terasa má rovněž místní původ. Pochází totiž z kamenolomu ve Fátimě. Textury těchto materiálů jsou zvýrazněny, což jim dodává haptický výraz.
Dům tvoří jednoduchý objem ve tvaru písmene „L“, do něhož jsou na dvou místech vytvořeny dutiny poskytující zastřešený venkovní prostor. Dům je na pozemku umístěn tak, aby bylo zajištěno harmonické začlenění do stávajícího porostu - tvořeného duby, olivovníky a borovicemi - a byla tak zajištěna rovnováha mezi pohodlím, soukromím a respektem k životnímu prostředí. Dům je umístěn na rovině v nejvyšší části pozemku v blízkosti přístupové cesty, což zajišťuje větší soukromí. Vstupní východní průčelí podporuje uzavřenost před okolím. Naopak fasády orientované na západ se velkoryse otevírají do zahrady svými velkými otvory, které umožňují volný přechod mezi vnitřními a vnějšími prostory. Velkoformátová okna šíří denní světlo, které poskytuje příjemné vnitřní prostředí.
Vnitřní členění domu se odvíjí ve dvou odlišných křídlech oddělených vstupním atriem: první plní převážně společenskou funkci domu, jako je obývací pokoj, jídelna s kuchyní, pracovna a také kryté venkovní prostory; zatímco druhé křídlo obsahuje soukromé prostory, jako jsou ložnice a sociální zařízení. K dispozici je také suterénní prostor s venkovním přístupem, který je určený pro skladovací prostory a technické zázemí.
João Pedro Pedrosa - Arquitectos
0 komentářů
přidat komentář
