Chiericatiovský palác

Palazzo Chiericati

Autor: Andrea Palladio

Adresa: Piazza Matteotti 37/39, Vicenza, Itálie

Web:www.museicivicivicenza.it

Investor:Girolamo Chiericati

Realizace:1550-57

muzea, galerie

rodinné domy

zděná konstrukce

V roce 1557, kdy zemřel investor, musela být stavba na dvě dekády zastavena. Palladio si nebyl jistý, zda se palác podaří ještě někdy dokončit, takže budovu zprvu nezahrnul do svých Čtyř knih o architektuře. Později stavební práce obnovil Girolamův syn Valerio Chiericati a palác nakonec podle původního Palladiova návrhu dokončil v roce 1680 Carlo Alessandro Borella.

„Ve Vicenze na náměstí, kterému se obyčejně říká Ostrov, stavěl podle návrhu, který následuje, hrabě Valerio Chiericato, rytíř a ctěný šlechtic tohoto města. Tato stavba má vpředu ve spodní části loggii, která zabírá celé průčelí; dlažba přízemí se zdvihá nad zemí pět stop, což bylo uděláno proto, aby se pod ni umístily sklepy a jiné místnosti, náležející k pohodlí domu, které by se nepodařilo umístit všechny do podzemí, protože řeka není příliš vzdálena, a také aby se horní patra mohla, více těšit z krásné polohy vpředu. Větší pokoje mají své klenby vysoké podle prvního způsobu výšky kleneb; střední jsou zaklenuty lunetami a mají klenby tak vysoké, jako jsou klenby větších. Také komory jsou zaklenuty a jsou poloviční výšky. Všechny tyto klenby jsou ozdobeny štukovým členěním vynikající práce z ruky pana Bartolommea Ridolfiho, veronského sochaře, a malbami z ruky pana Domenica Rizza a pana Battisty Veneziana, mužů jedinečných v tomto oboru. Sál je nahoře uprostřed průčelí a zabírá ze spodní loggie střední část. Je vysoký až pod střechu, a protože poněkud předstupuje, má pod rohy zdvojené sloupy; s obou stran tohoto sálu jsou dvě loggie, totiž po jedné na každé straně, které mají své stropy neboli kasety ozdobené překrásnými malovanými výplněmi a působí překrásným dojmem. První podlaží stavby je dórské a druhé ionské.“

sv. II, kap. III, str. 92-94

Palladio, Andrea. Čtyři knihy o architektuře. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1958

číst dále

Palazzo Chiericati je impozantní renesanční palác v severoitalském městě Vicenza, který navrhl Andrea Palladio. Se stavbou pro rodinu Chiericati se začalo v roce 1550 a zcela dokončena byla až v 17. století. Palazzo Chiericati je jedním z nejvýznamnějších Palladiových děl a patří k nejznámějším památkám ve Vicenze. Palazzo Chiericati je postaven ve stylu, který je pro Palladia typický, tedy v renesančním stylu, kde využíval antickou římskou architekturu jako svůj zdroj inspirace. Palác byl postaven na místě, kde původně stála dřevěná stavba pro dobytek a tržiště se dřevem. Byl navržen tak, aby sloužil jako reprezentativní sídlo rodiny Chiericati. Palác se nachází na okraji historického jádra, kde se nachází také řada dalších významných renesančních staveb. Palazzo Chiericati má obdélníkový tvar a je rozdělen do tří pater. První patro sloužilo jako obytné prostory a v druhém patře byly umístěny galerie s obrazy rodiny Chiericati. Třetí patro bylo určeno pro umístění knihovny. Fasáda je rozdělena do tří polí. Centrální část mírně vyčnívá z půdorysného tvaru, obě křídla mají lodžie zdobené dvěma nad sebou uspořádanými řadami sloupů. Dórskými v nižším podlaží a ionskými na vyšším. Jedním z hlavních prvků paláce je také nádvoří, které je typickým prvkem pro Palladiovu práci. Nádvoří je obklopeno arkádami, které jsou zdobeny antickými sloupy a římsami. Interiér Palazzo Chiericati je zdoben freskami a uměleckými díly, které jsou typické pro renesanční umění. V paláci jsou také umístěny vzácné knihy a starožitnosti, které jsou součástí knihovny rodiny Chiericati. Palazzo Chiericati byl během své historie několikrát renovován a upravován, aby odpovídal dobovým potřebám. V roce 1855 prodala rodina Chiericati palác městu Vicenza a nyní slouží jako muzeum s uměleckými sbírkami a historickými artefakty. Celkově je Palazzo Chiericati důležitou památkou renesanční architektury. Díky svému významu byl také zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO jako součást celého Palladiova území ve Vicenze a Benátsku.

Dominika Hejdová