Choroš
Při prvotních úvahách a vnímání místa, zejména pak velikosti stavebního pozemku, jeho polohy v obci a vztahu k okolí, a stejně tak stávajícího domu na pozemku, jsme postupně dospěli k návrhu, který je zde znázorněn. Stavební pozemek je velikostí spíše menší, což ale není vůbec na škodu, tato skutečnost nás však vedla k závěru, že je vhodné volit rozšíření stávajícího domu v pokud možno menší stopě, aby nebyla plocha pozemku (zahrady) zmenšována a zejména dělena další stavbou (hmotou). I proto jsme přistoupili k návrhu přístavby jako veskrze do zahrady otevřeného pavilonu či altánu, který do zahrady díky zelené střeše a opatření popínavou zelení zapadne jako její přirozená součást, a který zároveň zajistí jeho uživatelům skutečně plynulé a bezprostřední propojení s touto zahradou.
Zároveň jsme celou přístavbu umístili na pozemku tak, aby byla pokud možno skrytá pohledům z veřejných prostranství a nijak tak nenarušovala stávající celek staršího a nového domku, navrhli jsme tedy jakousi přístavbu k přístavbě. Již z tohoto slovního spojení je zřejmé, že jsme tuto jakousi řadu přístaveb nechtěli dále prodlužovat, ale spíše ji zakončit zcela výrazově jinou, přesto do celku zapadajícím stavbou.
Střecha přístavby svým tvarem evokuje klobouk houby. Tímto organickým pojetím se nová stavba stává jakýmsi „chorošem“, který se přirozeně spojuje s existujícím domem, podobně jako houba přirostlá ke stromu. Přístavba využívá stávajících prostorů v přízemí budovy a zásadně je mění včetně nosné konstrukce a přemisťuje vstup do budovy z jihu na sever. Snaží se co nejvíce využít oslunění z jihozápadu a buduje v tomto směru co největší plochu zahrady určenou k pobytu. Vedle přístavby vznikla ještě „severní“ zahrada, která je spíše okrasná a vytváří jakousi „klášterní“ zahradu.
Technické řešení
Dům a především jeho hlavní obytná část je natočena směrem k jihozápadu, což představuje značné riziko přehřívání tohoto prostoru v letním období. Proto je tento prostor a s ním i navazující místnosti v přístavbě navržen na zásadách "Sokratova domu".
Aby byla zajištěna dostatečná ochrana před přehříváním vnitřního prostředí v letním období, je průčelí hlavního obytného prostoru opatřeno výrazným přesahem střechy, zejména z toho důvodu, že i jihozápadní slunce je již na své trase po obloze níže nad obzorem a stínící přesah střechy tomu tak musí odpovídat.
Výrazně přesahující střecha však při pohledu z vnitřního prostředí může značně omezit pohledy směrem vzhůru. Aby byl tento dojem omezen, má přesah střechy plynulý, organický tvar, takže při příhodných světlených podmínkách při pohledu zevnitř jako mizí v obloze.
Na střeše přístavby jsou umístěny fotovoltaické panely a ve spojení se zdrojem vytápění tak zajišťují s ohledem na zdroje velice hospodárný způsob provozu domu.
Dům rovněž hospodárně využívá dešťovou vodu a celé vodní hospodaření domu je navrženo tak, že tam, kde je to účelné, je voda z obecního vodovodu až tou poslední možností spotřeby vody.
Zároveň jsme celou přístavbu umístili na pozemku tak, aby byla pokud možno skrytá pohledům z veřejných prostranství a nijak tak nenarušovala stávající celek staršího a nového domku, navrhli jsme tedy jakousi přístavbu k přístavbě. Již z tohoto slovního spojení je zřejmé, že jsme tuto jakousi řadu přístaveb nechtěli dále prodlužovat, ale spíše ji zakončit zcela výrazově jinou, přesto do celku zapadajícím stavbou.
Střecha přístavby svým tvarem evokuje klobouk houby. Tímto organickým pojetím se nová stavba stává jakýmsi „chorošem“, který se přirozeně spojuje s existujícím domem, podobně jako houba přirostlá ke stromu. Přístavba využívá stávajících prostorů v přízemí budovy a zásadně je mění včetně nosné konstrukce a přemisťuje vstup do budovy z jihu na sever. Snaží se co nejvíce využít oslunění z jihozápadu a buduje v tomto směru co největší plochu zahrady určenou k pobytu. Vedle přístavby vznikla ještě „severní“ zahrada, která je spíše okrasná a vytváří jakousi „klášterní“ zahradu.
Technické řešení
Dům a především jeho hlavní obytná část je natočena směrem k jihozápadu, což představuje značné riziko přehřívání tohoto prostoru v letním období. Proto je tento prostor a s ním i navazující místnosti v přístavbě navržen na zásadách "Sokratova domu".
Aby byla zajištěna dostatečná ochrana před přehříváním vnitřního prostředí v letním období, je průčelí hlavního obytného prostoru opatřeno výrazným přesahem střechy, zejména z toho důvodu, že i jihozápadní slunce je již na své trase po obloze níže nad obzorem a stínící přesah střechy tomu tak musí odpovídat.
Výrazně přesahující střecha však při pohledu z vnitřního prostředí může značně omezit pohledy směrem vzhůru. Aby byl tento dojem omezen, má přesah střechy plynulý, organický tvar, takže při příhodných světlených podmínkách při pohledu zevnitř jako mizí v obloze.
Na střeše přístavby jsou umístěny fotovoltaické panely a ve spojení se zdrojem vytápění tak zajišťují s ohledem na zdroje velice hospodárný způsob provozu domu.
Dům rovněž hospodárně využívá dešťovou vodu a celé vodní hospodaření domu je navrženo tak, že tam, kde je to účelné, je voda z obecního vodovodu až tou poslední možností spotřeby vody.
0 komentářů
přidat komentář
