Dopravní terminál a řešení předprostoru vlakového nádraží v Lanškrouně
1. cena v architektonicko-urbanistické soutěži
Město Lanškroun, v podhůří Orlických hor, má spoustu půvabných zákoutí a míst včetně dochovaného historického jádra. Pokud přijíždíme vlakem, vystupujeme v chaotickém prostředí, stav nádraží svědčí spíš o opaku toho, co o Lanškrounu víme.
Řešené území je dlouhé 410 m. Celou trasu chápeme jako promenádu, na které se nacházejí dopravní stavby. Procházíme ji ve stínu pergoly prorostlé popínavou zelení. Tam, kde jsou nástupiště, je pergola přikryta skleněným pláštěm. Inspirováni malým nádražím z přelomu 19. a 20. století s truhlíky s květinami na peroně, transformovali jsme tento motiv do lineární struktury, která prochází téměř celým prostorem a do technicistních dopravních staveb přináší přírodní prvky. Zároveň je sponou mezi okolní přírodou a historickým jádrem na jedné straně a nově budovaným kulturním centrem na straně druhé. Trasa s překvapením pro pěší, běžící a cyklisty, s herními a posilovacími prvky s bylinnou zahrádkou a klidnou vyhlídkou na centrum Lanškrouna.
Předložený koncept terminálu - cesty jsme zvolili proto, že přináší novou kvalitu propojením dvou funkcí, které bývají rozděleny.
Urbanistická skladba okolí k tomuto řešení vybízí. Trasa je spojkou pro pěší - proto kompaktní řešení na principu tereziánské silnice: přímá zastíněná cesta.
Kostru tvoří dřevěné lamely 140/900mm z lepeného modřínu, které jsou předepnuty na rozpon 24m a pověšeny na ocelových stožárech zapuštěných do betonových válců. Pod lamelami jsou zavěšeny treláže pro popínavé rostliny (vistárie, přísavníky apod.), které vyrůstají dílem z nosných sloupů a dílem přímo ze země. Popínavé rostliny tvoří páteř cesty - pnou se ve výšce 4,9 m nad hlavami návštěvníků a to i pod zastřešenými částmi pergoly.
Lineární prvek je doplněn vertikálním: solitérní habry a habrové stěny rytmizují a ohraničují prostor celé trasy. Veškerá dešťová voda, která dopadne na řešené území je shromažďována v zásobnících a použita na zalévání zeleně a doplňování fontány, která ukončuje trasu na severu společně s vyhlídkou na centrum. Na jihu je cesta završena sochou, obracející pozornost ke kulturnímu centru. Z praktických důvodů jsme stavební program rozdělili do dvou objektů. Jak čekárna, tak i WC mají zelené střechy - zasklení nad nimi je vynecháno.
Dominantním materiálem terminálu je dřevo na lamelách pergoly a na dvou objektech v podobě obkladů, ty jsou promítnuty v otisku na betonových válcích, které mají více funkcí: podpírají pergolu a zastřešení, nesou informace, shromažďují dešťovou vodu a umožňují liánám kořenění. Ocelové prvky - táhla jsou z neupravené nerezavějící oceli a ve své subtilnosti nejsou příliš nápadné.
Řešené území je dlouhé 410 m. Celou trasu chápeme jako promenádu, na které se nacházejí dopravní stavby. Procházíme ji ve stínu pergoly prorostlé popínavou zelení. Tam, kde jsou nástupiště, je pergola přikryta skleněným pláštěm. Inspirováni malým nádražím z přelomu 19. a 20. století s truhlíky s květinami na peroně, transformovali jsme tento motiv do lineární struktury, která prochází téměř celým prostorem a do technicistních dopravních staveb přináší přírodní prvky. Zároveň je sponou mezi okolní přírodou a historickým jádrem na jedné straně a nově budovaným kulturním centrem na straně druhé. Trasa s překvapením pro pěší, běžící a cyklisty, s herními a posilovacími prvky s bylinnou zahrádkou a klidnou vyhlídkou na centrum Lanškrouna.
Předložený koncept terminálu - cesty jsme zvolili proto, že přináší novou kvalitu propojením dvou funkcí, které bývají rozděleny.
Urbanistická skladba okolí k tomuto řešení vybízí. Trasa je spojkou pro pěší - proto kompaktní řešení na principu tereziánské silnice: přímá zastíněná cesta.
Kostru tvoří dřevěné lamely 140/900mm z lepeného modřínu, které jsou předepnuty na rozpon 24m a pověšeny na ocelových stožárech zapuštěných do betonových válců. Pod lamelami jsou zavěšeny treláže pro popínavé rostliny (vistárie, přísavníky apod.), které vyrůstají dílem z nosných sloupů a dílem přímo ze země. Popínavé rostliny tvoří páteř cesty - pnou se ve výšce 4,9 m nad hlavami návštěvníků a to i pod zastřešenými částmi pergoly.
Lineární prvek je doplněn vertikálním: solitérní habry a habrové stěny rytmizují a ohraničují prostor celé trasy. Veškerá dešťová voda, která dopadne na řešené území je shromažďována v zásobnících a použita na zalévání zeleně a doplňování fontány, která ukončuje trasu na severu společně s vyhlídkou na centrum. Na jihu je cesta završena sochou, obracející pozornost ke kulturnímu centru. Z praktických důvodů jsme stavební program rozdělili do dvou objektů. Jak čekárna, tak i WC mají zelené střechy - zasklení nad nimi je vynecháno.
Dominantním materiálem terminálu je dřevo na lamelách pergoly a na dvou objektech v podobě obkladů, ty jsou promítnuty v otisku na betonových válcích, které mají více funkcí: podpírají pergolu a zastřešení, nesou informace, shromažďují dešťovou vodu a umožňují liánám kořenění. Ocelové prvky - táhla jsou z neupravené nerezavějící oceli a ve své subtilnosti nejsou příliš nápadné.
0 komentářů
přidat komentář
