Dům s ateliérem v Praze-Liboci

...Tímhle jste mi udělali ohromnou radost - architekt i redakce Archiwebu. Díky!

(7:- ))

Je to fakt krásné. Dovolte ale drzou otázku (autor na to trochu navedl s tím překročeným rozpočtem v první fázi) - kolik to stálo? Vlezlo se to do rozpočtu, který by bylo možné označit jako normální? Ne, že by na tom tak záleželo, když už to stojí, ale ptám se ze zájmu jako budoucí stavebník.

skvely dum, vnitrni reseni a smerem do zahrady. chapu ze bez porostu je fasada do ulice polovicni,ALE musi proto vypadat jako vztyceny prostrednik? absolutne zadna snaha dat najevo vtricnost svemu okoli. dum je prece soucasti ulice....i tak je dum velmi dobry.skoda,stacilo jen kousek.

Nechal jsem se napalit a trapne dlouhou dobu jsem odecital dispozici. Alespon ze idiot nejsem ja, to jen patro a prizemi je jaksi oznacene naopak

Omlouvám se, přehodil jsem půdorysy nad sebou. Příště se to už nestane.

ten dům se mi moc líbí, gratuluji.
O.Císler

temer F.L.Wright - pristup - alespon podle doprovodneho textu - co dal rict: krasa,krasa,krasa - poklona panu Linkovi."prehozene" dispozice nejsou zavadou - kazdy si je prehodi - dum je excelentni.

se mi moc líbí ta uvolněná přiměřenost a návaznost na rostlou obec, ale ty šikmé plechově dekonstruktivní a pletivo industriální citace mi jsou už ouplně přežitý, asi to jsou už starší radikální lidé ala 80. léta?

Nedávno jsem šel kolem z letohrádku Hvězda. Musím říct, že jsem se zastavil a zatajil se mi dech z uličního pohledu. Až po chvíli jsem zjistil, že se mi to vlastně líbí. Moc.

moc hezke.
kdybych byl akademikem, dal bych dilu hlas.
MR

Stalo se. Bude zajímavé sledovat, co bude dál.

Chci říct, že akademici svůj hlas dali, a stavba je mezi nominovanými.

Barák se povedl, pan architekt odvedl noblesní práci a měl zřejmě příjemně osvíceného zákazníka. Trošku bych se bál ozelenění té báječně provedené uliční fasády. Její kouzlo syrového zanikne.

A co bude dál?Nic.Ze stejného důvodu jako jsem odmítl účast mezi členy Akademie,tak ze stejného důvodu neobešlu Grand Prix.Soutežit pod kuratelou vysloužilého mládežníka se mi příčí.Doufám,že si to členové Obce architektů nějak rozrberou a příště zvolí do svého čela někoho vhodnějšího.Jsem to ale zřejmě naivní,ale pocit mám dobrý.

Je noc, dovolím si filosofickou úvahu. Leckdo mě možná chytne za slovo, ale jenom se odvážím nahlas přemýšlet.
Minulost nás dohání, kam šlápnem. Každého z nás, kdo nežije na pustém ostrově. Kam se člověk vrtne, tam narazí na šedivou dobu zlomených nebo zmatených charakterů ČSSR. Polistopadové pokusy o svobodnou společnost přinesly to, že naší minulost teprve obnažují v plné kráse. Vlastně se až teď můžeme začít poznávat, kdo je co zač.
Mám dojem, že teprve dnes začínají rašit zárodky svobodné veřejné debaty. Nevím, jaký podíl na tom má rozvoj komunikačních technologií, jaký generační posun a jaký všeobecná veřejná vůle. Možná zaniknou stejně rychle, jak rychle se společnost ekonomicky polarizuje a jak rychle vystupují do popředí ekonomická kritéria pro stanovování všeobecných veřejných hodnot.
Možná nezaniknou a převládne vůle svobodně diskutovat a víc a víc se doopravdy poznávat. Lépe se poznávat. Jako bychom teprve byli na začátku.
Jak jinak můžeme společně žít, když chodíme, pracujeme, jíme, o něco usilujeme a bavíme se vedle sebe, ale neznáme se? Nemůžeme tak žít, tak můžeme jenom přežívat. Když nechceme jenom přežívat, musíme se spolu bavit.
Možná veřejní charakterové a osobnosti přijdou, až se naučí odpouštět slabším chyby a prohřešky i bez žádosti o odpuštění. Možná, že charakterové a osobnosti tady jsou, jenom se zatím nechávají přeřvávat mladými kapitalisty honícími se za růstem růstu růstu (termín převzatý od Václava Havla).
Hodnoty současné společnosti jakoby dnes nebylo za co uchopit.
Dobrou noc vespolek.

Panu Schmidtovi-souhlasím,že musíme dál společně žít,myslím ale,že tato společnost v roce 1989 prokázala dostatečnou toleranci vůči těm,kteří ji 50 let dusili,zřejmě až příliš velkou a to se nyní vrací-nevyrovnání se s minulostí.Ti,kteří byli tolerováni a bylo jim tiše odpuštěno,nevzali toto odpuštění jako dar po kterém následuje jistá pokora,naopak s přizpůsobivostí jim vlastní se opět derou do funkcí a zhodnocují ekonomické vazby získané za bolševiků.