Citlivá rekonstrukce přibližně sedmdesát let starého domu v malé šumavské obci zachovává jeho původní měřítko, charakter i uspořádání kolem chráněného dvora. Nové dispoziční a materiálové řešení proměnilo původně zchátralý objekt v současné rodinné bydlení, aniž by dům ztratil přirozenou vazbu na místo.
Původní dům vznikal postupně v několika stavebních etapách. Jednotlivé části vytvářely kolem centrálního dvora půdorys ve tvaru písmene U a lišily se použitými konstrukcemi i tloušťkou obvodového zdiva. Přestože byl objekt před rekonstrukcí ve špatném technickém stavu, základním principem návrhu bylo zachovat jeho měřítko, charakter a přirozené zasazení do vesnického prostředí. Původní zdivo bylo opraveno a sjednoceno, zachoval se tesařský krov a nová střecha respektuje původní tvar a výšku domu. Tradiční výraz podporuje pálená krytina z bobrovek, dřevěná okna, pískovcová dlažba dvora, mlatové plochy a jednoduchý plaňkový plot.
Nové dispoziční řešení vychází z původní geometrie domu a jeho vztahu k uzavřenému slunnému dvoru. Po odstranění starých příček vznikla obytná část s kuchyní a obývacím pokojem a samostatná klidová část se dvěma ložnicemi, koupelnou a toaletou. Obytný prostor je otevřený do krovu a prostřednictvím velkých oken a francouzských dveří propojený se zahradou i dvorem. Přirozené světlo, průhledy a přímé propojení interiéru s exteriérem pomáhají domu s užitnou plochou 90 m² působit otevřeně a prostorně.
Materiálové řešení interiéru navazuje na jednoduchý venkovský charakter stavby. Dominují masivní dřevo, dřevěné podlahy, vápenné omítky a malby s jemnou patinou a tlumené přírodní odstíny. Dveře a většina nábytku byly vyrobeny na míru, tradiční charakter doplňují keramický dřez, baterie a kování nebo keramické obklady a dlažba. Nové a původní prvky se nesnaží vzájemně kontrastovat – cílem bylo, aby výsledný dům působil přirozeně a samozřejmě, jako by na svém místě v této podobě stál odjakživa.