Komunitní centrum s kostelem sv. Františka se nachází v novém městském bloku B4 ve čtvrti Billancourt-Rives de Seine na jihozápadním okraji Paříže. Polygonální hmota s akcentovanou zvonicí zabalenou do šedého zinkového plechu má podle autorů představovat “skálu umístěnou v zenové zahradě“. Objekt připomínající japonské origami na jedné straně ponechává dostatek volné plochy před vstupem, aby mohlo vzniknout malé veřejné náměstí, a současně ve svých útrobách vyčleňuje místo pro vnitřní dvůr poskytující návštěvníkům dostatek soukromí. Poslání kostela je natolik důležité, že si může dovolit formu výrazně odlišnou od okolní bytové zástavby. Kolem vnitřního dvora jsou seskupeny všechny další místnosti (kaple, oratoř, recepce, zasedací místnosti, kanceláře) a jako ovíjející se stuha vytváří jeden kontinuální prostor. V případě větších události lze pomocí posuvné stěny spojit kapli se sousedním společenským sálem. Hmota kostela zvolna graduje až se promění ve věž. Kostel může zvenku působit temně a uzavřeně. Uvnitř však díky dřevěným obkladům stěn a stropů převládá rozjasněná nálada. O dostatek světla se starají nejen boční okna, ale také malé stropní světlíky, které mají symbolizovat sluneční slzy pronikající do objektu. Celková atmosféra má vzbuzovat pocit klidného lesa situovaného uprostřed hektické džungle velkoměsta.