Dvougenerační rodinný dům, Ostrava-Petřkovice

Dobrý den tušíte někdo, jaký materiál byl použit pro obložení vnějšího prostoru mezi okny? Nějaký plech? Děkuji za reakci.

Alucobond

Velká krása. Čistota stylu i provozu.

Léta pozoruji, kam se architektura prezentovaná na Archiwebu ubírá, a je to hodně ustálené na tomto stylu, který ale není v průvodní zprávě nijak specifikovaný, jako by ani nestál za řeč. V devadesátých letech si podnikatelé stavěli retro baroko, dnes je in retro funkcionalismus. Předpokládám-li, že architektura odráží hodnotový systém investora, pak u baroka se jednalo o postfeudalismus, kdy se stavělo se sentimentem po hradech a zámcích a kolotočářský nevkus. U funkcionalismu jde o postkomunismus, kdy se staví pravděpodobně se steskem po beztřídní společnosti a diktatuře proletariátu, ale i po industrializované unifikaci výroby a společnosti, která ale je už také překonaný světonázor. Jako by dnešní doba neměla svou vizi přirozeně udržitelného globalizovanégo multikulturního světa, vizi zdravého města, společnosti, řeči a jazyka. Co myslíte?

Jak známo, jsem k pozdní neomoderně setrvale kritický, vadí mi, že je bez tváře a charakteru.

Na provokaci ohledně hodnotových východisek funkcionalismu nelze nereagovat.
Funkcionalismus vnímám naopak jako odkaz na "zlatou předválečnou éru", samozřejmě se všemi resentimenty. Nerozumím paušálnímu ideovému spojování funkcionalismu s komunismem, který ho naopak v prvním období po r. 1948 potíral a nahrazoval prakticky jeho protikladem. Jsou snad předválečné funkcionalistické rodinné domy a vily či funkcionalistické bytové/činžovní domy, sanatoria, sociální ústavy, školy, nádraží dokladem životního stylu beztřídní společnosti?
Ale rozhodně bych tyto historické motivy u většiny stavebníků nepřeceňoval.
Osobně funkcionalismus či neofunkcionalismus vnímám velmi široce především jako způsob, jak racionálně vyřešit zadání stavebníka, a to pokud možno ve všech ohledech.
Na rozdíl od podnikatelského baroka mám za to, že neofunkcionalistické domy bývají daleko lépe promyšlené, individualizované dispozičně, materiálově... a jejich vzájemná podobnost bývá často jen zdánlivá. Svým způsobem se může jednat o podobnou situaci jako u automobilů – s ohledem na univerzální požadavky docházejí jednotliví výrobci ke stále podobnějším modelům. I když občas si někdo pořídí i „něco extra“.

Stalinismus a sorela se k funkcionalismu vymezily, to souhlas, Stalin už svou vládu pojal nekomunisticky feudálně monocentricky, proto i jeho styl se blížil evokaci římské architektury a nezadá si v tom s Hitlerem. Po pádu kultu osobnosti se komunisté vrátili k technickému brutalismu. I u neofunkcionalismu platí teze, že dům je stroj na bydlení, žádné city a reprezentace ideálů, racionalizovaný prostor, holé nic.

Opět nelze nereagovat. Podle mého názoru není jiný architektonický styl, který by byl ve středoevropském prostoru tak jednoznačně spojen s demokracií a vyjadřoval tak přesvědčivě její ideály, jako právě funkcionalismus. Bauhaus, Výstaviště v Brně (k 10. výročí ČSR), baťovská architektura. Není to architektura velkých emocí, ale architektura uměřenosti, řádu, otevřenosti, rovnosti, pravdivosti. Vím, že jde o určité zjednodušení, ale funkcionalismus stál na začátku zpřístupnění výdobytků civilizace celé populaci (bydlení, školství, zdravotnictví...). Nemyslím si, že by se tyto hodnoty vyčerpaly či přežily.

Tyto charakteristiky nelze automaticky vztáhnout na další vývojové fáze. Současný komerční neofunkcionalistický mor často jen tuneluje zavedené, ověřené a (po téměř 100 letech vývoje) již nekonfliktní funkcionalistické postupy a z avantgardních myšlenek se stává falešné bezduché klišé. Není divu, že korporátní náplň neofunkcionalistických budov má často blíž ke kafkovskému Zámku než k „ideálům humanitním“.

S prvním odstavcem silný nesouhlas - funkcionalismus byl v první řadě kolektivismus koldomů, sanatorií, sídlišť a víry v centrální a zónové rovnostářské plánování. Tam nevadilo, že je kilometr dlouhá ulice uniformní v pochodovém rytmu. Ani Baťu bych z demokracie a individualismu nepodezříval, Nový Zlín byl luxusní pracovní tábor podléhající svému majiteli. Funkcionalismus zpřístupnil "lidovým masám" hygienu, ale s páchnoucí vaničkou vylil i dítě pestrého mnohovrstevného a plnohodnotného demokratického života, které nahradil centralizovanou totálností vedoucí k absurditě Zámku. S posledním odstavcem velký souhlas, ideály vyvanuly. Proč to ale vážení kolegové stále projektujete, a proč to na Archiwebu stále publikují?

Tato debata začala jako komentář k jedné současné individuální stavbě. Snažím se ji zařadit do souvislostí a vytvořit si na ni názor a odpovědět na otázku, proč je staveb v tomto stylu takové množství. Mám za to, že existuje více možných odpovědí - od skutečného rozvíjení funkcionalistických myšlenek (využití teorie funkcionalismu k řešení současného zadání se současnými technickými možnostmi - zjednodušeně forma stále následuje funkci) po prosté povrchní plagiátorství (často forma nezávisle na funkci).
Před očima jsem měl ke srovnání pražskou Babu, individuální vilky z 30.let rozeseté po vlastech českých, i zmíněný Zlín. To vše podle mě vzniklo v období „pestrého mnohovrstevného a plnohodnotného demokratického života“, vycházelo to z něj a zpětně to dotváří to obraz této éry.
Navíc hodnocení každého období musí vycházet z kontextu. Funkcionalismus byl historicky jednoznačně krokem vpřed. A co mu předcházelo, následovalo či dělo se paralelně v sousedství, bylo zpravidla výrazně horší.

Nečekal jsem, že lze zabřednout do takto široké diskuse (nyní již víceméně urbanistické) o totalitní architektuře a rozhodně ji nemám v úmyslu obhajovat. Nepovažuji ji vlastně ani za funkcionalistickou, je spíše parodií na tento styl. Má snad některé jeho znaky, ale z velké části je obsahově vyprázdněná, podobně jako velká část současných komerčních realizací v tomto stylu.