Eternitový dům od Paula Baumgartena vznikl v rámci Interbau 57 (Mezinárodní stavební výstavy pořádané v Západním Berlíně v roce 1957). Baumgartenův návrh usiluje o inovaci klasického bydlení. Autorovi od samého počátku připadalo nevhodné zastavět přidělený pozemek sousedící přímo s veřejným parkem Tiergarten sedmi řadovými rodinnými domy se soukromými zahrádkami (
Arne Jacobsen, Eduard Ludwig a Gerhard Weber přistoupili na urbanistický generel Wernera Düttmanna a vytvořili jednopodlažní rodinné domy obehnané vysokými ploty s atrii zachovávajícími soukromí uprostřed městského parku). Místo toho vznikla vyvýšená „obytná loď“ (Wohnschiff), která se lehce vznáší nad proskleným parterem. Na tuto soukromou palubu se vstupovalo po jednoramenném schodišti a do sedmi obytných modulů se vcházelo ze severně orientované pavlače. Výstupní podesta může připomínat kapitánský můstek a další nautické prvky evokují obytné kajuty nebo lehké zábradlí obíhají po obvodu stavby. Původně zamýšlené přízemní řadové domky se proměnily v sedm mezonetů se soukromými střešními terasami místo zahrad. V přízemí se nacházela výstavní plocha, přednáškový sál, kancelář, zázemí a byt domovníka. Ve vstupním podlaží do bytů se nacházela trojice ložnic s hygienickým zázemím. Odtud se pak z prostorné předsíně vystoupalo po jednoramenném schodišti do společenské části s jídelnou a kuchyňským modulem. Velkoryse prosklené plochy se otevírají do tří stran, přičemž na nejdelší fasádu navazuje střešní terasa nabízející obyvatelům úzký kontakt s korunami stromů a současně dostatek soukromí i přes skutečnost, že se objekt nachází uprostřed veřejného parku. Moderní jazyk, bohaté prosklení, barevná paleta a mírné pultové střechy dodávají budově Baumgartenovu typickou lehkost. Během Interbau 57 využívala přízemí firma Eternit AG k představení svých stavebních výrobků. Současně finančně přispěla na realizaci objektu a na fasádě i střeše byly rovněž uplatněny výrobky této stavební firmy.