Harmonia Restaurant
Od vršení věcí k harmonické jednoduchosti
Restauratér Tomáš Dáňa, jeden z mnoha bitých covidovou pandemií, se rozhodl připravit na lepší časy úpravami interiéru svého podniku. Nespoléhal na svou fantazii a ke spolupráci přizval architektku Terezu Komárkovou – v restauraci tak definitivně odzvonilo čtvrt století trvajícímu vršení věcí. Výsledkem je prostor – jednoduchý a vkusný – ve kterém má být příjemné posedět a smysly se soustředit na to nejpodstatnější – chutě na talířích.
Harmonie na každém kroku
"Hned napoprvé mě oslovil potenciál místa s klenutými stropy. Základem bylo odstranění dřevěného obložení kolem středového pilíře. Tím vyniklo betonové statické zajištění pilíře ze 70. let, které vnímám jako připomínku jedné kapitoly v dlouhé historii domu. Prostor bez obložení se zvětšil a je pohodlně průchodný kolem dokola," upozornila Tereza Komárková. Velkého posunu bylo dosaženo i zdánlivě kosmetickými úpravami. Při tom byl brán ohled na barokní kořeny měšťanského domu. S ohledem na udržitelnost i rozpočet byly zachovány podlahy, okna, dveře i dřevěné stropy nad zázemím, pouze oživené novými nátěry. V souladu s názvem restaurace bylo v návrhu dbáno na harmonickou strukturu povrchů, propojených stěrkou i nátěry v jeden kompaktní celek. Jelikož interiér není dostatečně prosluněn přímým denním světlem, tak bylo vytvořeno více druhů světelných zdrojů. Změnou intenzity osvětlení je možné upravovat celkovou atmosféru nezávisle na denní době.
Jednoduchost a střídmost
Ruku v ruce se současnými trendy v gastronomii je interiér jednoduchý a celistvý oproti původnímu řešení. Dnes pod světelným pavoukem na stejně velké ploše jako před rekonstrukcí hoduje více hostů a obsluha pracuje na prostornějším baru. Část interiéru je vybavená původním nábytkem, například v něm najdete všechny třicetileté židle TON. Původní polstrované kruhové lavice zabíraly spoustu místa, ale stoly byly malé a nevešlo se k nim moc lidí. Úprava dispozice přinesla pohodlnější stolování pro více hostů. Ale hlavně se nyní v interiéru svobodněji dýchá díky jednoduchosti a střídmé barevnosti, která je příjemným kontrapunktem k pestrosti gastronomie mexických a českých chutí a vůní. Od první skici po usazení prvního hosta v novém prostředí uběhlo půl pandemického roku.
Restauratér Tomáš Dáňa, jeden z mnoha bitých covidovou pandemií, se rozhodl připravit na lepší časy úpravami interiéru svého podniku. Nespoléhal na svou fantazii a ke spolupráci přizval architektku Terezu Komárkovou – v restauraci tak definitivně odzvonilo čtvrt století trvajícímu vršení věcí. Výsledkem je prostor – jednoduchý a vkusný – ve kterém má být příjemné posedět a smysly se soustředit na to nejpodstatnější – chutě na talířích.
Harmonie na každém kroku
"Hned napoprvé mě oslovil potenciál místa s klenutými stropy. Základem bylo odstranění dřevěného obložení kolem středového pilíře. Tím vyniklo betonové statické zajištění pilíře ze 70. let, které vnímám jako připomínku jedné kapitoly v dlouhé historii domu. Prostor bez obložení se zvětšil a je pohodlně průchodný kolem dokola," upozornila Tereza Komárková. Velkého posunu bylo dosaženo i zdánlivě kosmetickými úpravami. Při tom byl brán ohled na barokní kořeny měšťanského domu. S ohledem na udržitelnost i rozpočet byly zachovány podlahy, okna, dveře i dřevěné stropy nad zázemím, pouze oživené novými nátěry. V souladu s názvem restaurace bylo v návrhu dbáno na harmonickou strukturu povrchů, propojených stěrkou i nátěry v jeden kompaktní celek. Jelikož interiér není dostatečně prosluněn přímým denním světlem, tak bylo vytvořeno více druhů světelných zdrojů. Změnou intenzity osvětlení je možné upravovat celkovou atmosféru nezávisle na denní době.
Jednoduchost a střídmost
Ruku v ruce se současnými trendy v gastronomii je interiér jednoduchý a celistvý oproti původnímu řešení. Dnes pod světelným pavoukem na stejně velké ploše jako před rekonstrukcí hoduje více hostů a obsluha pracuje na prostornějším baru. Část interiéru je vybavená původním nábytkem, například v něm najdete všechny třicetileté židle TON. Původní polstrované kruhové lavice zabíraly spoustu místa, ale stoly byly malé a nevešlo se k nim moc lidí. Úprava dispozice přinesla pohodlnější stolování pro více hostů. Ale hlavně se nyní v interiéru svobodněji dýchá díky jednoduchosti a střídmé barevnosti, která je příjemným kontrapunktem k pestrosti gastronomie mexických a českých chutí a vůní. Od první skici po usazení prvního hosta v novém prostředí uběhlo půl pandemického roku.
0 komentářů
přidat komentář
