Drobná přístavba k historické budově Singel Gracht (bývalého spolkového skladiště zdravotnického materiálu) stojí na břehu kanálu DeSingel. Budova v současnosti patří holandské firmě Het Oosten, která se zaměřuje na výstavbu sociálních bytů. Newyorský architekt měl možnost rekonstruovat celý areál (4645 m²) od domovního zvonku, přes svítidla až po novou vnitřní dispozici. Nejmarkantnější část projektu vychází z
kombinace Mengerovy houby (prostorový fraktál jehož půdorys, řez i pohledy vypadají stejně. Jde o trojrozměrnou mřížku s nekonečně velkým povrchem, ale nekonečně malým objemem)
s notovým zápisem Mortona Feldmana (newyorský skladatel, který komponoval naprosto odlišným způsobem než bylo do té doby zvykem. Velmi často používal mřížky místo notového papíru). Původně byly dřevěný můstek, lavičky a cypřišové stromy v okolí pavilonu zamýšleny jako nový městský veřejný prostor. V současnosti se však dají jen pronajmout pro různé svatby, konference a podobné akce. Děrovaný pavilon stojí na základech podzemního automatického parkovacího systému pro 48 aut. Provozní místnosti pavilonu (schodiště, sklady,...) byly vtěsnány do prostoru mezi vnitřní a vnější perforovanou zdí. Koncept "Patterns in a Chromatic Field" vepsaný do pravoúhlé "houby" je v interiéru oživován odrazy denního světla od barevných mezistěn. Naopak v noci se pavilon projevuje víc navenek. Po tmavé hmotě stavby pluje barevná mřížka Feldmanovanovy partitury.
