50Hertz je nové administrativní centrum společnosti (dříve pod jménem Vattenfall) zabývající přenosem vysokonapěťové energie především na území východního Německa a v okolí Hamburku. Společnost s tisícovkou zaměstnanců uspořádala v roce 2013 vyzvanou dvoukolovou mezinárodní soutěž na své nové sídlo, kam by se mohla nastěhovat více než polovina firmy. Mezi mnoha návrhy slavných od autorů se nakonec prosadil ateliér LOVE architecture and urbanism ze Štýrského Hradce se šikmými sloupy a světelnou fasádou odkazující svými sinusovými křivkami na střídavý elektrický proud. Nové ústředí 50Hertz se nachází na na území bývalého Hamburského nádraží (Hamburger Bahnhof), které
Josef Paul Kleihues v roce 1996 přebudoval na muzeum současného umění a přilehlou kolejovou dráhu nahradila bloková zástavba. Hlavním cílem vítězného návrhu bylo nabídnout inovativní, transparentní a otevření pracovní prostředí, které by se chovalo stejně přívětivě k uživatelům i návštěvníkům. Stejně tak má budova aktivně komunikovat se svým okolím nejen prostřednictvím interaktivního světelného pláště, ale také lodžiemi a terasami vybízející k neformálním venkovním schůzkám. Sochařské ztvárnění výškové budovy využívá k posílení své formy šikmé sloupy předsazené před skleněnou fasády. Vnitřek domu je rozdělen racionálním sloupovým rastrem umožňujícím variabilní rozdělení kancelářských prostorů na míru každému oddělení, o což se postaral berlínský ateliér Kinzo. Bělostný openspace probarvuje trojice oranžově natřených komunikačních jader, přičemž dvě z nich jsou lehce nakloněná.
Návrh LOVE v sobě nezapře hravou Grazskou školu a je příjemným zpestřením berlínského konzervativismu v nově vznikající čtvrti na dosah hlavního vlakového nádraží.