Malý věžový dům vyrůstá z příkrého svahu na okraji zalesněné strže pod velkolepým dřevěným domem katolické kongregace sester. Nápadný ale současně velmi zdrženlivý dům je postaven na úzké cestě vedoucí podél okraje lesa. Jediným zásahem, který musel být ve svahu proveden, je nová příjezdová cesta. Jinak byl pozemek ponechán ve své původní podobě. Objekt měl do krajiny zapadnout podobně jako by to byla stodola, která je zároveň pěkným příkladem homogenního použití materiálu. V tomto případě se jednalo o pečlivě otlučený hrubý beton, aby se postavil vůči zelené louce a bílé zimní pláni. Popelavě šedá barva jen lehce kontrastuje masivním vstupním dubovým dveřím a antracitově zbarvenému zábradlí, které ladí s větvemi v okolním lese. Čtvercová okna různých velikostí působí jako vyražená do zdi. Okna jsou volně rozprostřena po obvodových stěnách a jejich celkový účinek lze získat pouze z nároží.
Sjednocení všech venkovních ploch, které klient vyžadoval, bylo svým způsobem lstí. Vstupní podlaží, kam se vchází po předloženém schodišti, je podporováno dvojicí rohových sloupů, které hostům neposkytují jen unikátní příležitost prohlédnout si stavbu zevnitř a zároveň si užít panoramatický výhled do okolní krajiny, zatímco jste po celou dobu chráněni před přírodními účinky. Tento způsob dodává vstupu na daleko silnějším významu. Uvnitř sloupu se nachází točité schodiště spojující obytnou část v horním patře se dvěma více soukromými zónami ve spodních podlažích, kde jsou jako puzzle vzájemně propletené ložnice a odpočinkové místnosti. V sémantickém výkladu se jedná archetyp opevněné věže. Abstraktní výraz zase ve vašich očích vytváří podvědomě důvěrný obraz, který je vám však současně cizí.
Okenní otvory vražené do dvojitých stěn z pohledového betonu se uvnitř proměňují v obrazy zachycující krajinu širokými masivními rámy z neošetřeného dubu, který je ke stěnám pouze přiložen. Tyto okenní rámy nasměrují návštěvníkovu pozornost na mohutné pohoří, mírné svahy a hustý les. Kromě pohledového betonu a neupravovaných dubových podlah, dveří a zařizovacích předmětů, harmonický dotváří prostou kombinaci materiálů ještě černé kovové povrchy. Klient a architekti nevybudovali nějaký chabý rekreační domek, ale útočiště, které zde přetrvá po další generace, a to navzdory všem budoucím změnám klimatu nebo krajiny.
Marina Hämmerle