Na severozápadním okraji Vratislavi podél pravého břehu Odry vznikl v roce 1867 nový hřbitov Osobowice/Oswitz pro potřeby místní katolické a evangelické obce. Ve 20. letech minulého století byl hřbitov významně rozšířen. Na západní straně přibyla nová stromová alej vedoucí na osu hřbitovní kaple od Maxe Berga. Na návrzích kaple pracoval Max Berg již od roku 1910, kdy byl čerstvě jmenován městským stavebním radou. V roce 1920 se mohl návrh začít realizovat. Berg spolupracoval s Albertem Kempterem, který byl zaměstnán v jeho stavebního úřadu. Oba autoři byli rovněž zodpovědní za vnitřní výzdobu kaple. Abstraktní nástěnné malby a skleněné vitráže navrhl Hans Leistikow. Sochařské práce a fasádní reliéfy pochází od Alfreda Vockeho.
Kaple je tvořena smíšenou konstrukcí ze železobetonu a cihelné vyzdívky. Výsledný obraz kaple představuje kompozice z výrazných kubických objemů. Převýšený sál rozlučkové kaple se zakládá na čtvercovém půdorysu, od něhož jsou snížené boční místnosti odděleny dvojicí sloupů. Z venku je centrální prostor potvrzen lucernou na dvanácti sloupech. Před hlavním sálem je umístěn oktagonální vestibul, jehož vstup dotváří dvojice sloupů. Výslednou kompozici lze vnímat již z dálky, jak se člověk přibližuje po ose stromovou alejí. Motiv loučení se zesnulými je rovněž znázorněn v reliéfu nad vstupem, čímž ještě více posiluje symetrii celého objektu. Na obvodový plášť byla použitá hlazená omítka, která ještě více posílila kubickou povahu celé stavby a zároveň dodala relativně malému objektu na monumentalitě. Severní část uzavírá nízký objem provozních a servisních místností s příjmem zesnulých a jejich dočasnému uložení v chladících sálech. V samém závěru domu nebylo zapomenuto na veřejnou toaletu pro návštěvníky hřbitova.
Nedílnou součásti architektury kaple bylo kromě výmalby, skleněných vitráží a plastika také vnitřní zařízení, které však v poválečném období prošlo výraznými změnami. Nové jsou například obě lampy nad vstupem jakož i postranní reliéfní desky, které nahradily původní nástěnnou výmalbu. Stejně tak interiér prošel před nedávnem rekonstrukcí, která příliš nectí původní Bergův návrh.