Hudební divadlo v Linci
Musiktheater Linz
Většinu kulturních a veřejných budov v Linci najdeme na pravém břehu Dunaje v blízkosti historického centra. Po rozsáhlé přestavbě hlavního nádraží (W.Holzbauer, 2000-05) se začala pozornost investorů upírat také na jižní část města. Nové nádraží, které se může směle rovnat s mezinárodními letištními terminály, odstartovalo stavební boom a v okolí začaly vyrůstat nejen výškové stavby (Terminal Tower, W.Holzbauer, 2005-07), ale celkovou kultivací prošly také veřejné ulice, náměstí a parky.
Úkolem nového hudebního divadla nebylo jen doplnit městský prostor, ale především povznést celkovou kulturní úroveň. Vítězný návrh londýnského architekta Terryho Pawsona nejlépe vyřešil komplikovanou situaci v blízkosti železniční dráhy, rušné městské třídy a tramvajové linky zanořující se předprostoru divadla. Socha z hliníkových koulí od Hanse Kupelwiedera má za úkol před hlavním vstupem zamaskovat výduchy z podzemní tramvajové dráhy.
Terry Pawson sa svízelném pozemku zaujímajícím celý městský blok rozhodl vytvořit „nový obývací pokoj pro město“. Rozlehlý objekt kromě divadla zahrnuje také veškeré technické zázemí včetně dílen, skladů, zkušeben, kantýny a kanceláří. Hlavní vstup do divadla se doširoka otevírá západním směrem do Lidových sadů (Volksgarten). Z mírně zaoblené jižní fasády, která je dlouhá 200 metrů, se vjíždí do suterénního parkoviště. Vertikálně členěný obvodový plášť z betonových pilastrů a kamenného obkladu má přeneseně připomínat divadelní oponu. Na rozdíl od uzavřených kamenných fasád se vstupní průčelí otevírá do parku výrazným prosklením v kombinaci s měděným oplechováním. Divadelní lobby s leštěnou mramorovou podlahou a obkladem stěn z akátového dřeva je obyvatelům přístupné během celého dne.
Srdce celého divadla představuje jeviště s 32 m točnou, na kterou je v zadní části napojená akusticky odizolovaná montážní hala, kde lze připravovat scénu pro další představení, zatímco na jevišti stále probíhá představení. Divadelní sál svou flexibilitou (970 až 1280 míst) nabízí bohatý hudební program od klasické opery a baletu, přes operety a muzikály až po orchestrální představení.
Úkolem nového hudebního divadla nebylo jen doplnit městský prostor, ale především povznést celkovou kulturní úroveň. Vítězný návrh londýnského architekta Terryho Pawsona nejlépe vyřešil komplikovanou situaci v blízkosti železniční dráhy, rušné městské třídy a tramvajové linky zanořující se předprostoru divadla. Socha z hliníkových koulí od Hanse Kupelwiedera má za úkol před hlavním vstupem zamaskovat výduchy z podzemní tramvajové dráhy.
Terry Pawson sa svízelném pozemku zaujímajícím celý městský blok rozhodl vytvořit „nový obývací pokoj pro město“. Rozlehlý objekt kromě divadla zahrnuje také veškeré technické zázemí včetně dílen, skladů, zkušeben, kantýny a kanceláří. Hlavní vstup do divadla se doširoka otevírá západním směrem do Lidových sadů (Volksgarten). Z mírně zaoblené jižní fasády, která je dlouhá 200 metrů, se vjíždí do suterénního parkoviště. Vertikálně členěný obvodový plášť z betonových pilastrů a kamenného obkladu má přeneseně připomínat divadelní oponu. Na rozdíl od uzavřených kamenných fasád se vstupní průčelí otevírá do parku výrazným prosklením v kombinaci s měděným oplechováním. Divadelní lobby s leštěnou mramorovou podlahou a obkladem stěn z akátového dřeva je obyvatelům přístupné během celého dne.
Srdce celého divadla představuje jeviště s 32 m točnou, na kterou je v zadní části napojená akusticky odizolovaná montážní hala, kde lze připravovat scénu pro další představení, zatímco na jevišti stále probíhá představení. Divadelní sál svou flexibilitou (970 až 1280 míst) nabízí bohatý hudební program od klasické opery a baletu, přes operety a muzikály až po orchestrální představení.
0 komentářů
přidat komentář
