Integrované studentské centrum

Kampus Technické univerzity ve Vratislavi je příkladem sevřeného školského areálu z počátku minulého století, ve kterém lze rozpoznat několik typů objektů a několik architektonických stylů. Vzdělávací komplex tvoří závěr „Aleje profesorů", spojující navrhovaný soubor s památníkem zavražděných Ivovských profesorů, který leží mezi budovami technické univerzity u Grunwaldského náměstí. Objekt je usazen v jedné linii s hlavní budovou univerzity. S ohledem na okolní zástavbu je výškově odstupňovaný - část orientovaná k nábřeží Wyspiańského je pětipodlažní, část orientovaná do vnitřního náměstí je dvojpodlažní. Otevření nároží v přízemí umožňuje široký průhled do prostoru náměstí z vnější strany, a vtahuje tak uživatele dovnitř.
Integrované studentské centrum je strojem sloužícím vzdělávání, moderní fabrikou, ýrobnou intelektuálního potenciálu, který je základem současné počítačové civilizace. V dialogu architektury a stroje použity slučování vynálezů a vědeckých objevů důležitých pro historii počítacího stroje - počítače. Jedná se o asociaci a kartou, která ve spojení s algebrou symbolické logiky Georga Boola tvoří základ pozdějšího navrhoání počítačů.
V důsledku žití této perforované „desky" vznikla jednolitá plocha fasády bez viditelného rozdělení na podlaží. Tento charakter odtrhává ádu od její vnitřní funkce - její plocha sama o sobě se stává mediálním vzkazem, informací zapsanou v binárním kódu, který se setmění mění v přelud Titanicu plovoucího v prostoru. Uspořádání vnitřních prostor je v rozporu s koncepcí autora imobilní; soutěžní ávrh se opíral o archigramovskou absolutní mobilitu prostoru, zrealizovaný projekt se omezil na zásadu prázdný - plný (stejné pří generování informací elektrický impulz - absence impulzu, kód nula - jedna) bez ohledu na vnitřní uspořádání a potřebu ětlení. Tato zásada je viditelná ve spodní části budovy - masivní tmavé bloky auditorií byly vloženy do prosklených komunikačních (v soutěžním návrhu byla prosklená také střecha), ve vyšších patrech se projevuje pouze v počítačových a fyzikálních řích. Vložené boxy jsou navrženy v prosté, opakující se formě. Komunikační prostory, ve kterých se odehrává studentský život, í v projektu zásadní význam.
Nová budova technické univerzity je spojením minimalistické a autorské architektury a představuje výrazný počin v rámci daných podmínek.