Nejtěžší při tomto projektu bylo nalézt správnou polohu mostu. Jakmile byla stanovena, ukázalo se, že statický systém mostu s předpjatými pásy bude velmi vhodné řešení. Jednak kvůli různé výšce opěr, jednak kvůli geologickým podmínkám, které byly vhodné pro ukotvení. Most se ale měl stát také použitým materiálem součástí Via Splunga vedoucí do Itálie. Toto přání přišlo nejdřív zvenčí, nebylo vedeno žádnou konstrukční úvahou. Ukázalo se ale, že použití kamene je smysluplné. Váha kamenných desek tlumí chvění a díky předepínání kamenného obkladu se značně zvyšuje tuhost. Most v některých detailech navazuje na díla brněnského rodáka
Jiřího Stráského a německého inženýra
Jörga Schlaicha. Já bych ale rád upozornil zvláště na
'Diskussion um die Teufelbrücke' (Diskusi o Ďáblově mostu) z padesátých let, kdy Heinz Hossdorf poprvé navrhl použít předpjatou žulu. Hans Hilfiker doporučoval využít v drsném klimatu chromovou ocel - lesk chromové oceli by celkově dobře korespondoval s blyštěním slídy v žule.