Kancelářská budova firmy Statoil
Kancelářská budova par excellence z Norska s „pixelovou“ fasádou a unikátní stínicí technikou.
Nová pětipaprsková administrativní budova energetické firmy Statoil ASA sídlí v prostorách bývalého letiště.
Za pouhých 20 měsíců byla ve městě Fornebu nedaleko Osla v prostorách bývalého letiště postavena architektonická dominanta. Nová administrativní budova norské energetické firmy Statoil ASA si svůj obdiv získala již ve fázi vývoje. Základ objektu tvoří ocelová a betonová konstrukce s vysokým stupněm prefabrikace a lakovaná sendvičová fasáda z hliníkových elementů Schüco.
Relativně nedávno dokončená kancelářská budova firmy Statoil ASA vyniká nadčasovým designem, flexibilní strukturou i environmentálně ohleduplným konceptem. Rozléhá se v prostorách bývalého vícepodlažního parkoviště v parku letiště Fornebu, uzavřeného v roce 1998. Od té doby se tamní prostory začaly prostřednictvím realitní kanceláře IT Fornebu Properties AS postupně měnit z letištních na administrativní.
Architektonický návrh
Nad konkurenčními návrhy zvítězil design architektonické kanceláře Arkitekturlaboratoriet AS (a-lab AS). Projekt, inspirovaný celosvětově známou hrou Mikádo, splňuje požadavek co možná nejmenší půdorysné plochy, zanesené do travnatého pozemku bývalého letiště. Vytváří flexibilní pracovní prostředí s výhledem do okolních fjordů a vyhovuje firemním hodnotám investora. Otevřená a do všech stran orientovaná architektura vytváří pracovní zázemí 2.300 zaměstnancům.
Konstrukční řešení
Objekt se skládá z pětice paprsků, individuálně orientovaných a poskládaných do tří úrovní. Jednotlivá ramena se přitom dotýkají pouze ve čtyřech bodech. Tyto vzájemně se překrývající prostory byly využity pro umístění centrálních výtahů a schodišť. Ohraničený střed objektu zaujímá 6podlažní klimatizované atrium se společnými prostorami. Každý paprsek je 12,5 m, resp. tři poschodí vysoký, cca 140 m dlouhý a 23 m široký. Odolná a stabilní ocelová konstrukce umožňuje až 30m převisy.
Vysoký stupeň prefabrikace
Výjimečnost projektu mimo jiné spočívá v enormně krátké době výstavby. Se zadáním vypracovat návrh komplexu o rozloze 65 500 m² včetně 52 400 m² podzemních garáží byla architektonická kancelář a-lab AS seznámena v březnu 2009. Začátkem roku 2010, ihned po zbourání původních garáží, byly zahájeny práce na suterénu. V této době stále ještě intenzivně probíhaly úpravy na designovém pojetí stavby. Vzhledem k napnutému stavebnímu harmonogramu byly největší stavební části budovy, zahrnující ocelové, betonové konstrukce a fasádní prvky, prefabrikovány a následně montovány na místě. Použití prefabrikovaných konstrukcí projektu garantovalo vyšší přesnost a urychlení procesů. 140 metrů dlouhé ocelové konstrukce, vyráběné ve Finsku, se v podobě 100tunových částí převážely nákladními auty a následně svařovaly. Manipulaci a usazování jednotlivých elementů na své místo zajistil největší mobilní jeřáb v Evropě.
Opláštění objektu
V době, kdy se ještě usazovaly ocelové konstrukce horních paprsků, již ve spodní části firma Flex Fasader AB pracovala na opláštění. Použity byly 80 mm široké fasádní profily firmy Schüco International KG. Jsou vysoce stabilní a umožňují vytvářet fasádní elementy o rozměrech 3 x 4,7 m (šířka x výška). Na dlouhých stranách paprsků vytváří fasáda, sestavená z lakovaných sendvičových panelů z hliníku, zajímavé obrazce, zdálky jakoby připomínající skupinu pixelů. Pro architekty bylo důležité, aby opláštění objektu působilo jednotně, bez jakýchkoli přerušení, byť třeba z důvodu technické vybavenosti. Proto byla vytvořena speciální fasádní kazeta o hloubce 250 mm, ve které jsou ukryty veškeré technické komponenty včetně žaluzií. Vznikly tak hlubší fasádní prvky, které objektu dodávají reliéfní charakter a zároveň slouží jako dodatečné přirozené stínění. Uzavřené fasádní plochy dosahují hodnoty U = 0,18 W/m², díly se zasklením pak U = 0,6 W/m2. Dle architekta přináší poměr 65 % prosklených a 35 % plných částí ideální rovnováhu mezi přísunem denního světla a tepla ze slunečního záření. Prototyp fasády byl v předstihu testován v Schüco Technology Center na odolnost vůči vodě a větru.
Automatizované stínění
Bez povšimnutí nelze nechat ani tmavé štíty paprsků, připomínající výlohu či výkladní skříň. Černé sklo této strany fasády, vyvinuté ve spolupráci firem Flex Fasader AB a Schüco International KG, dokonale kontrastuje s převažujícími bílými prvky objektu. Každý štít tvoří 180 skleněných lamel. Ty jsou na spodní a horní straně upevněny pomocí speciálních úchytů, vycházejících ze standardního systému pro žaluzie Schüco ALB. Skleněné lamely byly navrženy tak, aby se mírně překrývaly, zároveň však měly jednotnou strukturu. Tvoří je do černa zabarvené dvojsklo s tmavým jádrem, při pohledu z vnějšku tak konstrukce vytváří hluboce tmavý dojem. Díky tomuto řešení zde netřeba další stínicí techniky. 4,2 m vysoké lamely jsou totiž propojené vodicí tyčí a v závislosti na směru slunečního záření se lineárně posunují do různých pozic, a to automaticky dle předem nastaveného ideálního modelu. Při pohledu zevnitř toto unikátní stínění v podstatě není vidět. V závislosti na poloze zastínění se G hodnota všech pohyblivých skleněných prvků pohybuje v rozmezí od 0,24 do 0,36 W/m².
Celková energetická spotřeba objektu je kalkulovaná na 103 kWh/m2. Na energetické náročnosti objektu se přitom podílí řada faktorů, kromě vysoce tepelně izolovaných fasádních dílců a výše zmíněné stínicí techniky nechybí využití dálkového vytápění a až 85% podíl recyklace energie.
Objekt je odvážným příkladem kreativního využití prefabrikovaných komponent a individualizovaných standardních prvků, což přispívá k expresivní architektuře budoucnosti, která je všechno, pouze ne standardní.
Nová pětipaprsková administrativní budova energetické firmy Statoil ASA sídlí v prostorách bývalého letiště.
Za pouhých 20 měsíců byla ve městě Fornebu nedaleko Osla v prostorách bývalého letiště postavena architektonická dominanta. Nová administrativní budova norské energetické firmy Statoil ASA si svůj obdiv získala již ve fázi vývoje. Základ objektu tvoří ocelová a betonová konstrukce s vysokým stupněm prefabrikace a lakovaná sendvičová fasáda z hliníkových elementů Schüco.
Relativně nedávno dokončená kancelářská budova firmy Statoil ASA vyniká nadčasovým designem, flexibilní strukturou i environmentálně ohleduplným konceptem. Rozléhá se v prostorách bývalého vícepodlažního parkoviště v parku letiště Fornebu, uzavřeného v roce 1998. Od té doby se tamní prostory začaly prostřednictvím realitní kanceláře IT Fornebu Properties AS postupně měnit z letištních na administrativní.
Architektonický návrh
Nad konkurenčními návrhy zvítězil design architektonické kanceláře Arkitekturlaboratoriet AS (a-lab AS). Projekt, inspirovaný celosvětově známou hrou Mikádo, splňuje požadavek co možná nejmenší půdorysné plochy, zanesené do travnatého pozemku bývalého letiště. Vytváří flexibilní pracovní prostředí s výhledem do okolních fjordů a vyhovuje firemním hodnotám investora. Otevřená a do všech stran orientovaná architektura vytváří pracovní zázemí 2.300 zaměstnancům.
Konstrukční řešení
Objekt se skládá z pětice paprsků, individuálně orientovaných a poskládaných do tří úrovní. Jednotlivá ramena se přitom dotýkají pouze ve čtyřech bodech. Tyto vzájemně se překrývající prostory byly využity pro umístění centrálních výtahů a schodišť. Ohraničený střed objektu zaujímá 6podlažní klimatizované atrium se společnými prostorami. Každý paprsek je 12,5 m, resp. tři poschodí vysoký, cca 140 m dlouhý a 23 m široký. Odolná a stabilní ocelová konstrukce umožňuje až 30m převisy.
Vysoký stupeň prefabrikace
Výjimečnost projektu mimo jiné spočívá v enormně krátké době výstavby. Se zadáním vypracovat návrh komplexu o rozloze 65 500 m² včetně 52 400 m² podzemních garáží byla architektonická kancelář a-lab AS seznámena v březnu 2009. Začátkem roku 2010, ihned po zbourání původních garáží, byly zahájeny práce na suterénu. V této době stále ještě intenzivně probíhaly úpravy na designovém pojetí stavby. Vzhledem k napnutému stavebnímu harmonogramu byly největší stavební části budovy, zahrnující ocelové, betonové konstrukce a fasádní prvky, prefabrikovány a následně montovány na místě. Použití prefabrikovaných konstrukcí projektu garantovalo vyšší přesnost a urychlení procesů. 140 metrů dlouhé ocelové konstrukce, vyráběné ve Finsku, se v podobě 100tunových částí převážely nákladními auty a následně svařovaly. Manipulaci a usazování jednotlivých elementů na své místo zajistil největší mobilní jeřáb v Evropě.
Opláštění objektu
V době, kdy se ještě usazovaly ocelové konstrukce horních paprsků, již ve spodní části firma Flex Fasader AB pracovala na opláštění. Použity byly 80 mm široké fasádní profily firmy Schüco International KG. Jsou vysoce stabilní a umožňují vytvářet fasádní elementy o rozměrech 3 x 4,7 m (šířka x výška). Na dlouhých stranách paprsků vytváří fasáda, sestavená z lakovaných sendvičových panelů z hliníku, zajímavé obrazce, zdálky jakoby připomínající skupinu pixelů. Pro architekty bylo důležité, aby opláštění objektu působilo jednotně, bez jakýchkoli přerušení, byť třeba z důvodu technické vybavenosti. Proto byla vytvořena speciální fasádní kazeta o hloubce 250 mm, ve které jsou ukryty veškeré technické komponenty včetně žaluzií. Vznikly tak hlubší fasádní prvky, které objektu dodávají reliéfní charakter a zároveň slouží jako dodatečné přirozené stínění. Uzavřené fasádní plochy dosahují hodnoty U = 0,18 W/m², díly se zasklením pak U = 0,6 W/m2. Dle architekta přináší poměr 65 % prosklených a 35 % plných částí ideální rovnováhu mezi přísunem denního světla a tepla ze slunečního záření. Prototyp fasády byl v předstihu testován v Schüco Technology Center na odolnost vůči vodě a větru.
Automatizované stínění
Bez povšimnutí nelze nechat ani tmavé štíty paprsků, připomínající výlohu či výkladní skříň. Černé sklo této strany fasády, vyvinuté ve spolupráci firem Flex Fasader AB a Schüco International KG, dokonale kontrastuje s převažujícími bílými prvky objektu. Každý štít tvoří 180 skleněných lamel. Ty jsou na spodní a horní straně upevněny pomocí speciálních úchytů, vycházejících ze standardního systému pro žaluzie Schüco ALB. Skleněné lamely byly navrženy tak, aby se mírně překrývaly, zároveň však měly jednotnou strukturu. Tvoří je do černa zabarvené dvojsklo s tmavým jádrem, při pohledu z vnějšku tak konstrukce vytváří hluboce tmavý dojem. Díky tomuto řešení zde netřeba další stínicí techniky. 4,2 m vysoké lamely jsou totiž propojené vodicí tyčí a v závislosti na směru slunečního záření se lineárně posunují do různých pozic, a to automaticky dle předem nastaveného ideálního modelu. Při pohledu zevnitř toto unikátní stínění v podstatě není vidět. V závislosti na poloze zastínění se G hodnota všech pohyblivých skleněných prvků pohybuje v rozmezí od 0,24 do 0,36 W/m².
Celková energetická spotřeba objektu je kalkulovaná na 103 kWh/m2. Na energetické náročnosti objektu se přitom podílí řada faktorů, kromě vysoce tepelně izolovaných fasádních dílců a výše zmíněné stínicí techniky nechybí využití dálkového vytápění a až 85% podíl recyklace energie.
Objekt je odvážným příkladem kreativního využití prefabrikovaných komponent a individualizovaných standardních prvků, což přispívá k expresivní architektuře budoucnosti, která je všechno, pouze ne standardní.
Schuco International KG
0 komentářů
přidat komentář
