Krematorium Hamburk-Ohlsdorf

foto: Petr Šmídek, 2012

Citlivá architektura pro těžké hodiny
Ohlsdorfský hřbitov ležící na severu Hamburku nedaleko letiště je se svými 391 hektary největším parkovým hřbitovem na světě. Rodinné příslušníky stejně jako mnohé návštěvníky dopravují k požadovanému místu dvě autobusové linky. K zastavení vás vybízí 13 kaplí, kde dospějete ke klidu, ale také tíživým pocitům, které při návštěvách hřbitova na člověka častokrát padnou.
Na východním okraji areálu se nachází nové pohřební fórum, které je dosud v celém Německu jediné svého druhu, neboť se zde mohou během jednoho konat obřady pohřbívání rakve do země ale i žehem do urny. Pro truchlící příbuzné je zde připravena rodinná místnost, kde mohou vyčkat, dokud nebude nebožtík zpopelněn.
Původní budovu krematoria od Fritze Schumachera reorganizovali a zrekonstruovali Dohse Architekten a dvě nová křídla, která společně vytváří nové pohřební fórum, přistavěli tsj Architekten. Památkově chráněná stavba z roku 1933 se v průběhu let výrazně proměnila. Kupříkladu střešní zešikmění z klinkerů později zaniklo pod měděným oplechování. Také barevné řešení slavnostní haly se již nedalo srovnávat s původním originálem. Všechny tyto pozdější změny byly odstraněny a vše pečlivě navráceno do původního stavu. Byla zrekonstruována barevná okna od malíře Ervina Bossanyi, zlato-modrá mozaika od Heinricha Jungebloedta stejně jako stojan na svíčky podle Schumacherova návrhu. Vzniklo tak opět místo, které vyzařuje jemu příslušnou důstojnost.
Rozlučkové místnosti v suterénním podlaží pohřebního fóra jsou přístupně samostatným odděleným vchodem, který je zasunutý za přední hranou budovy, čímž je lépe chráněný. Z navazující vodní hladiny vyzařuje klid.
Architekti z ateliéru tsj umístili obě nová křídla v souladu s ochranou památek za stávající objekt a prodloužili je až k ulici Fuhlsbüttler Straße. Tím byla jednak utvrzena symetrie návrhu Fritze Schumachera a vzniklé atrium bylo na základě historických podkladů opatřeno travnatou plochou. Řešení fasády architekti odvodili od klinkerového námětu a vhodně jej na několika místech doplnili povrchy z pohledového betonu.
Ve velkém foyer převládá strohé utváření prostorů, které však není chladné a bere si na pomoc přívětivé světlé barvy a přírodní materiály. V rodinné místnosti, kam se mohou uchýlit nejbližší pozůstalí, ve slavnostní síni i suterénní rozlučkové místnosti poskytli architekti truchlícím podporu v podobě teplých barevných odstínů. Přitom je každý z těchto introvertních prostorů utvářen odlišným způsobem, aby pokud možno co nejvhodněji reagoval na nálady a pocity pozůstalých a poskytl jim odpovídající prostředí.