Krematorium Hofheide

První krematorium v Belgii provozovala na počátku 30. let minulého století soukromá bruselská společnost, avšak ani po druhé světové válce se tento způsob pohřbívání příliš nerozšířil. Až v roce 1977 vyšel zákon, aby každá belgická obec musela disponovat urnovým hájem, čímž v 80. letech vznikla celá řada nových kremačních budov. Novým zákonem v roce 1998 se pak všechna krematoria dostala pod státní monopol a přišla druhá soutěžní vlna nových krematorií, jichž se mohli účastnit také zahraniční architekti.
Jednou z prvních funerálních staveb, která si vysloužila mezinárodní pozornost bylo krematorium Uitzicht (2005-11) nedaleko Kortrijku od portugalského architekta Souto de Moury. V další soutěži na krematorium Hofheide (2006-13) uspořádané o rok později zvítězilo katalánské studio RCR, které si ke spolupráci přizvalo vlámský ateliér Coussée & Goris.
Protáhlý nízký kvádr opláštěný pásy z cortenového plechu se ukrývá v kukuřičném poli jižně od města Aarchot. Do krematoria obehnaného vodním (bažinatým) příkopem se vstupuje buď přímou cestou ze severního parkoviště nebo z jihu po klikaté cestě přes hřbitov.
Železobetonová stavba s rudým pigmentem se barevně blíží zkorodovanému plechu. Ochoz kolem celého domu, který působí jako obří sarkofág (dlouhý 130 m a široký 22 m), se v některých místech nachází pod úrovní vodní hladiny. Architekti si přáli vytvořit prostor, který by byl co nejblíže přírodě, aby truchlící pociťovali, že jsme všichni její součástí.
Umělá vodní plocha je současně vodohospodářského systému budovy, kde se shromažďuje dešťová voda následně používaná v koupelnách a po zpracování v místní čističce odpadních vod je zpětně vypouštěna do rybníka.
Uvnitř objekt nabízí sály až pro 75 a 250 osob, rodinné rozlučkové místnosti pro 30 osob, čekárny pro 15 osob, kavárnu a pohřební hostiny s kapacitou 75 osob a nezbytné technické zázemí.