Le Fresnoy
Národní centrum současného umění
Strategie meziprostoru
Do komplexu Le Fresnoy ve francouzském městě Tourcoing bude vloženo deset tisíc čtverečních metrů plochy určené pro mezinárodní centrum současného umění. Rozmanitý a velkorysý program nového centra tvoří: škola, filmové studio, mediatéka, divadelní a výstavní prostory, dvě kina, laboratoře určené k výzkumu a produkci (zvuk, elektronická práce s obrazem, film a video), kanceláře, bydlení a bar/restaurant.
Na prvním místě nám dělal starost stav dochovaných budov. Vážné pochybnosti o pevnosti a odolnosti objektů vůči vodě – především zdí, krovů a střech – nás vedly k následující analýze:
Buď můžeme zbourat části objektu, jež jsou nejvíce zdevastovány – krom jiného krásnou zaklenutou halu situovanou na jihu komplexu – a tedy ztratit značnou část kouzla daného místa; nebo je možné pečlivě a ve značném rozsahu restaurovat všechny části, jež jsou poškozeny nebo ohroženy dalším chátráním; a nebo můžeme radikálním způsobem chránit nejvelkolepější části Fresnoy s pomocí rozlehlé střechy – takto je ochránit před nepříznivým počasím a současně umožnit instalaci veškerých nezbytných technických sítí (kabeláž, klimatizace, jevištní mechanismy) na spodní straně střechy.
Po prostudovaní nákladů na výše uvedené varianty se jako daleko nejpříznivější ukázalo řešení poslední: nejen z pohledu finančního ale také z hlediska architektonického, programového a technického.
Co se týče konceptu, nahlížíme projekt jako sestavu krabic uvnitř krabice.
1.vnější krabice je pravoúhlé, ultra-technologické a výsostně moderní těleso, jehož severní strana je uzavřená. Zbývající strany zůstavájí otevřeny a nabízejí pohledy na staré i nové budovy. Vrchní horizontální povrch představuje obdélník o rozměrech přibližně 80 x 100 metrů prořezaný velkými otvory a ve své konstrukci pojímající veškeré technické rozvody pro vytápění, ventilaci a klimatizaci, jejichž vertikální větve sestupují ze střechy dolů, do prostor, jimž slouží.
2. pod rozlehlou elektronickou střechou se nacházejí krabice stávajících budov, pro příště převážně chráněny před nepřízní počasí. Zbořen byl pouze pás severní fasády a objekt situovaný v jihovýchodním rohu areálu (staré technické prostory a byty hlídačů), jejichž míra devastace neumožňovala restaurování. Uvedené objemy jsme nahradili a vyvinuli nový architektonický a funkční jazyk (vlnitou ocelovou fasádu na severu a závěsnou fasádu na jihu). Toto řešení nám krom jiného umožňuje dát vstupnímu prostranství a hlavní fasádě jednoznačně soudobou a transparentní podobu.
Současně jsme nová zařízení umístěná v původních objemech koncipovali jako technicky autonomní krabice při uchování plynulosti a prostupnosti prostor Fresnoy.
3. vytvořili jsme tak prostor „in-between“ (mezi) – prostor mezi novou ocelovou a starou taškovou střechou. Velká horizontální okna vyplněná deskami transparentního skla ve tvaru poloviční elipsy vytvářejí pod střechou prostor zalitý světlem a příčné propojení korespondující se severo-jižní osou projektu. Prostorná terasa s prvky zahradní architektury před barem/restaurantem profituje z přímého vstupu na zahradu (vstup po velkém schodišti).
Nová střecha představuje společný jmenovatel celého projektu (velký ochranný deštník), nicméně snažili jsme se také podpořit pravděpodobnost náhodilých událostí skrze kombinaci rozličných elementů (deštník a šicí stroj se setkávají na pitevním stole), postavených vedle rozlehlé střechy, školy/výzkumné laboratoře a starého Fresnoy – místa podívané.
Multifunkční prostory, jako je tento, určené k „zastřešení“ událostí (shromáždění, koncertů, sportu, výstav a jejich tisíců návštěvníků) se stanou urbánním prostorem 21. století, v našem případě oživujíce budovu z počátku století dvacátého. V případě Fresnoy můžeme spíše než o „architektuře – objektu“ hovořit o „architektuře – události“. Prostor vmezeřený mezi novou a starou střechu se stává místem fantazie a experimentů (filmování a další výzkumné práce o prostoru a čase).
Do komplexu Le Fresnoy ve francouzském městě Tourcoing bude vloženo deset tisíc čtverečních metrů plochy určené pro mezinárodní centrum současného umění. Rozmanitý a velkorysý program nového centra tvoří: škola, filmové studio, mediatéka, divadelní a výstavní prostory, dvě kina, laboratoře určené k výzkumu a produkci (zvuk, elektronická práce s obrazem, film a video), kanceláře, bydlení a bar/restaurant.
Na prvním místě nám dělal starost stav dochovaných budov. Vážné pochybnosti o pevnosti a odolnosti objektů vůči vodě – především zdí, krovů a střech – nás vedly k následující analýze:
Buď můžeme zbourat části objektu, jež jsou nejvíce zdevastovány – krom jiného krásnou zaklenutou halu situovanou na jihu komplexu – a tedy ztratit značnou část kouzla daného místa; nebo je možné pečlivě a ve značném rozsahu restaurovat všechny části, jež jsou poškozeny nebo ohroženy dalším chátráním; a nebo můžeme radikálním způsobem chránit nejvelkolepější části Fresnoy s pomocí rozlehlé střechy – takto je ochránit před nepříznivým počasím a současně umožnit instalaci veškerých nezbytných technických sítí (kabeláž, klimatizace, jevištní mechanismy) na spodní straně střechy.
Po prostudovaní nákladů na výše uvedené varianty se jako daleko nejpříznivější ukázalo řešení poslední: nejen z pohledu finančního ale také z hlediska architektonického, programového a technického.
Co se týče konceptu, nahlížíme projekt jako sestavu krabic uvnitř krabice.
1.vnější krabice je pravoúhlé, ultra-technologické a výsostně moderní těleso, jehož severní strana je uzavřená. Zbývající strany zůstavájí otevřeny a nabízejí pohledy na staré i nové budovy. Vrchní horizontální povrch představuje obdélník o rozměrech přibližně 80 x 100 metrů prořezaný velkými otvory a ve své konstrukci pojímající veškeré technické rozvody pro vytápění, ventilaci a klimatizaci, jejichž vertikální větve sestupují ze střechy dolů, do prostor, jimž slouží.
2. pod rozlehlou elektronickou střechou se nacházejí krabice stávajících budov, pro příště převážně chráněny před nepřízní počasí. Zbořen byl pouze pás severní fasády a objekt situovaný v jihovýchodním rohu areálu (staré technické prostory a byty hlídačů), jejichž míra devastace neumožňovala restaurování. Uvedené objemy jsme nahradili a vyvinuli nový architektonický a funkční jazyk (vlnitou ocelovou fasádu na severu a závěsnou fasádu na jihu). Toto řešení nám krom jiného umožňuje dát vstupnímu prostranství a hlavní fasádě jednoznačně soudobou a transparentní podobu.
Současně jsme nová zařízení umístěná v původních objemech koncipovali jako technicky autonomní krabice při uchování plynulosti a prostupnosti prostor Fresnoy.
3. vytvořili jsme tak prostor „in-between“ (mezi) – prostor mezi novou ocelovou a starou taškovou střechou. Velká horizontální okna vyplněná deskami transparentního skla ve tvaru poloviční elipsy vytvářejí pod střechou prostor zalitý světlem a příčné propojení korespondující se severo-jižní osou projektu. Prostorná terasa s prvky zahradní architektury před barem/restaurantem profituje z přímého vstupu na zahradu (vstup po velkém schodišti).
Nová střecha představuje společný jmenovatel celého projektu (velký ochranný deštník), nicméně snažili jsme se také podpořit pravděpodobnost náhodilých událostí skrze kombinaci rozličných elementů (deštník a šicí stroj se setkávají na pitevním stole), postavených vedle rozlehlé střechy, školy/výzkumné laboratoře a starého Fresnoy – místa podívané.
Multifunkční prostory, jako je tento, určené k „zastřešení“ událostí (shromáždění, koncertů, sportu, výstav a jejich tisíců návštěvníků) se stanou urbánním prostorem 21. století, v našem případě oživujíce budovu z počátku století dvacátého. V případě Fresnoy můžeme spíše než o „architektuře – objektu“ hovořit o „architektuře – události“. Prostor vmezeřený mezi novou a starou střechu se stává místem fantazie a experimentů (filmování a další výzkumné práce o prostoru a čase).
Bernard Tschumi
0 komentářů
přidat komentář
