Lesní koupaliště
Stavba
Na soutoku dvou potoků, nedaleko Lidových sadů, liberecké výstavné vilové čtvrti, leží místo s hlubokou koupací historií. Voda je tam studená jako led. Každý Liberečák zná tuhle krásu schovanou staletými smrky jako Lesní koupaliště. Před několika lety jsme se rozhodli, že si ho od města půjčíme a vybudujeme v jeho blízkosti zbrusu novou plovárnu. Teď stojím na hrázi a koukám na sněhobílou stavbu, která jako krajka lemuje okraj lesa a čeká na svoje první návštěvníky a říkám si, že naše úsilí stálo za to.
Když jsme získali Lesní koupaliště do správy, začali jsme ihned řešit, co a jak. Začínali jsme úplně bez peněz a jedinou možností, jak koupaliště zlepšovat, byly brigády. A tak jsme vzali vrtačky, pily – a šlo se na věc. Ze stavebních prken a latí jsme stloukli provizorní nábytek pro stánek, který prošel lehkým faceliftem. Dostal bílý nátěr, nové vybavení a na střeše se objevil nápis "pivo-limo" a velké srdce, které se stalo symbolem proměny areálu. Začali jsme pracovat na studii a shánět finance. Velkou část rozpočtu tvořily prostředky z participativního rozpočtu města, významná část ale přišla i od soukromých dárců. Následovalo stavební povolení, které jsme získali v květnu 2022. První prostředky šly na opravu základů a čističku odpadních vod. O rok později začaly práce na horní stavbě, to už jsme se ale bohužel potýkali s nedostatkem financí. Co šlo, jsme zvládli vlastními silami nebo za pomoci darů od soukromých podporovatelů. Celá situace vyústila v jednání s vedením města o jednorázové finanční podpoře, která by pomohla dokončit rozestavěnou stavbu a otevřít plnohodnotné zázemí na jaře 2025. To se podařilo – nové zázemí plovárny nyní začne sloužit veřejnosti, která v Liberci nemá mnoho možností, kam se vydat k vodě.
Architektura
Nová budova plovárny není manifestem utrácení veřejných peněz. Za minimálních nákladů se podařilo postavit veřejnou stavbu, která by bez občanské iniciativy za tak nízký rozpočet vznikala jen velmi těžko. Naším příspěvkem nebyla jen fyzická práce, ale i projektová a organizační činnost, která s takovou stavbou souvisí. Vznikl návrh, který se soustředil na to, aby byl co nejjednodušší pro výstavbu, fázovatelný a finančně dostupný. Dřevostavba kopíruje dvě výškové úrovně původní základové desky a je základním funkčním prostorem plovárny. Kombinovaná systém dřevostavby z CLT panelů a lehké trámkové konstrukce v sobě integruje sklad, toalety, saunu s odpočívárnou a bistro. Střecha na tyrkysové ocelové konstrukci je deštníkem i slunečníkem plovárny - chrání stavbu i návštěvníky před nepřízní počasí. Pod střechou jsou umístěny sprchy, převlékárny a uzamykatelné skříňky.
Historie
První zmínky o Lesním koupališti pocházejí ještě z období před 2. světovou válkou a vážou se ke spolku "Waldbad in Ruppersdorf". V roce 1934 požádali zástupci spolku o schválení projektu na zřízení koupaliště. Podle dostupných zdrojů probíhala stavba, které se ujala firma Preibisch a Reinelt spolu se zahradníkem Josefem Peschelem z Ruprechtic, mezi lety 1937 až 1940. Lesní koupaliště bylo rozestavěno už v období druhé světové války. Během války areál využívaly vojenské jednotky ke cvičení, ale zároveň fungoval jako místo běžné rekreace. Po válce pak byly zahájeny práce na dokončení areálu. Úpravami prošla příjezdová cesta, vzniklo parkoviště, byly postaveny převlékací kabiny a restaurace. Zázemí koupaliště tehdy stálo na protější straně než dnes, přiléhající ke komunikaci. Budova, kterou si jistě pamětníci vybaví a která shořela v roce 2010, byla postavena až o dvacet let později. Zajímavostí je také informace, že se nad koupalištěm nacházela nádrž na ohřev vody a dětské brouzdaliště. Od roku 2007 byl areál uzavřen a po požáru zůstala na místě původní plovárny pouze betonová základová deska. Po uzavření místo dál chátralo až do roku 2016, kdy začala jeho revitalizace. Zahrnovala rekonstrukci bazénové vany a kultivaci areálu. Koupaliště bylo znovuotevřeno veřejnosti v roce 2018. První dva roky byly bohužel velmi suché, což se projevilo na kvalitě a množství vody v koupališti. Souběžně s otevřením koupaliště byl zprovozněn také malý stánek s občerstvením a chemické toalety. Na jaře 2020 převzal areál do správy spolek Lesní koupaliště z.s., čímž začala nová etapa historie koupaliště. Tu završilo otevření nové budovy plovárny. Své místo v ní najde potřebné zázemí areálu i sauna, která rozšiřuje možnosti využití i v chladnějších měsících. V plánu jsou další vylepšení - dětský vodní prvek, pobytové schody, nové sportovní zázemí a mnoho dalšího. Práce stále nekončí, a i do budoucna se je na co těšit.
Spolek
Náš spolek Lesní koupaliště z. s. jsme založili na začátku roku 2020, abychom se ucházeli o dlouhodobou správu areálu. Jelikož nám není lhostejné město, ve kterém žijeme, pokusili jsme se získat tento krásný, ale zanedbaný kout Liberce, abychom mu opět vdechli plovárenskou duši, kterou tak dlouho postrádal. Lesnímu koupališti nic nechybělo, stačilo málo. Po pěti letech správy se nám podařilo dokončit nové zázemí a máme z toho obrovskou radost. Vdechli jsme Lesnímu koupališti novou duši. Plovárna tu stojí nejen díky participativním rozpočtům a podpoře města, ale i díky vám. Bez soukromých dárců a partnerů by chyběla nejen zásadní část financí, ale také pocit, že naše práce má smysl. Na příští roky máme připravené další rozvojové aktivity, aby se tento vzácný kout města mohl dál rozvíjet. Stavbou plovárny však naše mise nekončí. Jedeme dál. A tak čistíme, sekáme, prořezáváme, kreslíme, povolujeme, dozorujeme i plánujeme. Chcete-li nám pomoci, budeme rádi – ozvěte se.
Temné mraky se valily od Lužických hor. Večerní vzduch byl plný vůní lesa, ale něco zvěstovalo, že se blíží pořádná bouřka. Pavel to věděl. Jeho kolena vždy tušila předem, co se bude dít. Jako věštecká koule napověděla, že se brzy musí vydat na cestu. Takhle to chodilo vždycky. Pavel se svlékl z pyžama, oblékl se do pracovního a naskočil na kolo. Jeho karbonový polozávodní speciál prořezával hutný vzduch pod lomem. Kořeny a kameny přejížděl samozřejmostí brigádníka ve stánku, zasunujícího párek do rohlíku. Ostrá zatáčka na hrázi ustalovací nádrže nad Lesákem, malý, ale technický skok přes její přepad a už točí uzávěrem vody, která poslušně mění směr do ocelového potrubí. Koupaliště má důmyslný obtočný systém, který ho chrání před přívalovými dešti. Nádrž má dva přítoky a ty se před každou bouřkou musejí odklonit, voda pak proudí od česel nad nádrží podzemním kanálem až pod hráz koupaliště. Ještě pár otoček a vše je zavřeno, voda šumí pod hrází, může se jít spát. Pozdní večer se už dávno rozloučil se sluncem, hladina se uklidnila a v dálce nad Ještědským hřebenem blikají blesky jak kdysi stroboskop na diskotéce Ďábelská huť. Napětí ve vzduchu dává tušit, že se v noci přižene něco silnějšího.
Ráno se šíří zpráva o potopě, která se prohnala Lesním koupalištěm. Při noční průtrži se z Jizerského potoka stala Amazonka, která s sebou nekompromisně brala vše, co jí stálo v cestě. Lavina větví, bahna a kamení ucpala česla přítoku nad koupalištěm a voda začala téct přes násypy břehů a hráz. Když jsme dorazili na místo, čekal nás děsivý pohled. Slunce se opíralo do hnědé plochy plné větví a bahna. Koupaliště připomínaly jen vyčnívající nerezové schůdky, které propichovaly strašidelně zkalenou vodu. Rozhodli jsme se hned vrhnout do práce. Na pomoc dorazily asi dvě desítky lidí s košťaty, kteří obětovali svůj volný den a pustili se do úklidu. Večer byla vana čistá a začali jsme napouštět. Vodou nasycený potok do rána napustil nádrž průzračnou ledovou vodou. Pavel spokojeně pozoroval nadšené plavce, všechno dobře dopadlo.
Je to radost, když nám pomáháte! Ať jste Pavel, kterej vstává v noci, aby zavřel vodu, ať už sekáte trávu, opravujete lavičky, nebo posíláte peníze na rekonstrukci, dává nám to pocit, že v tom nejsme sami. Čeká nás ještě spousta práce, ale vidíme před sebou cíl. Děkujeme!
Jednou za čas pořádáme na koupališti brigády. Zvuk pil a vrtaček prořezává ticho údolí Jizerského potoka a přeruší ho jen pšouknutí dalšího otevřeného lahváče. Tyhle brigády mají jedno velké kouzlo. Kromě toho, že se udělá spousta práce se hlavně můžeme společně potkat. Nejde zdaleka jen o setkávání s lidmi. Jde především o sbližování s místem a vytváření vztahu k prostředí, kde necháváte kousek sebe. Často se návštěvníci koupaliště vztekají, že nikdo nedohlíží na pořádek, nebo, že je snad někde přeplněný koš. Snažíme se, jak můžeme, ale síly máme omezené. V mnoha případech nám můžete pomoct i vy. Když vidíte na zemi ležet papírek od zmrzliny, zvedněte ho, pokud se někdo chová nepřiměřeně, nebo porušuje pravila, můžete mu to normálně říct. Na to není třeba plavčíka, ani policajta, to je normální chování. I tomu se můžete kromě zacházení s pilou a vrtačkou na Lesním koupališti naučit.
Každý rok se na Lesáku otevírá koupací sezóna hromadným skokem do vody. Bílá těla otužilých plavců, která ještě nestihla absorbovat jarní sluníčko, popadají za hlasitého řevu a vískání do žulového bazénu. Tento akt není symbolický jen z pohledu začátku nové sezóny. Na píšťalku, která odstartovává davové šílenství totiž píská primátor města. Tuhle tradici, jsme se rozhodli založit nejen jako oslavu jara a koupání, ale i jako záruku, že se město bude o Lesní koupaliště starat. Péče o kvalitní veřejný prostor by měla být v popisu práce každé dobře fungující městské administrativy. A tak ať vyhraje příští volby kdokoliv, primátor bude otevírat sezónu na Lesáku každé jaro. Jeho přítomnost dodává akci na vážnosti a vysílá důležitý vzkaz, že městu na Lesním koupališti záleží. Ahój!
Na soutoku dvou potoků, nedaleko Lidových sadů, liberecké výstavné vilové čtvrti, leží místo s hlubokou koupací historií. Voda je tam studená jako led. Každý Liberečák zná tuhle krásu schovanou staletými smrky jako Lesní koupaliště. Před několika lety jsme se rozhodli, že si ho od města půjčíme a vybudujeme v jeho blízkosti zbrusu novou plovárnu. Teď stojím na hrázi a koukám na sněhobílou stavbu, která jako krajka lemuje okraj lesa a čeká na svoje první návštěvníky a říkám si, že naše úsilí stálo za to.
Když jsme získali Lesní koupaliště do správy, začali jsme ihned řešit, co a jak. Začínali jsme úplně bez peněz a jedinou možností, jak koupaliště zlepšovat, byly brigády. A tak jsme vzali vrtačky, pily – a šlo se na věc. Ze stavebních prken a latí jsme stloukli provizorní nábytek pro stánek, který prošel lehkým faceliftem. Dostal bílý nátěr, nové vybavení a na střeše se objevil nápis "pivo-limo" a velké srdce, které se stalo symbolem proměny areálu. Začali jsme pracovat na studii a shánět finance. Velkou část rozpočtu tvořily prostředky z participativního rozpočtu města, významná část ale přišla i od soukromých dárců. Následovalo stavební povolení, které jsme získali v květnu 2022. První prostředky šly na opravu základů a čističku odpadních vod. O rok později začaly práce na horní stavbě, to už jsme se ale bohužel potýkali s nedostatkem financí. Co šlo, jsme zvládli vlastními silami nebo za pomoci darů od soukromých podporovatelů. Celá situace vyústila v jednání s vedením města o jednorázové finanční podpoře, která by pomohla dokončit rozestavěnou stavbu a otevřít plnohodnotné zázemí na jaře 2025. To se podařilo – nové zázemí plovárny nyní začne sloužit veřejnosti, která v Liberci nemá mnoho možností, kam se vydat k vodě.
Architektura
Nová budova plovárny není manifestem utrácení veřejných peněz. Za minimálních nákladů se podařilo postavit veřejnou stavbu, která by bez občanské iniciativy za tak nízký rozpočet vznikala jen velmi těžko. Naším příspěvkem nebyla jen fyzická práce, ale i projektová a organizační činnost, která s takovou stavbou souvisí. Vznikl návrh, který se soustředil na to, aby byl co nejjednodušší pro výstavbu, fázovatelný a finančně dostupný. Dřevostavba kopíruje dvě výškové úrovně původní základové desky a je základním funkčním prostorem plovárny. Kombinovaná systém dřevostavby z CLT panelů a lehké trámkové konstrukce v sobě integruje sklad, toalety, saunu s odpočívárnou a bistro. Střecha na tyrkysové ocelové konstrukci je deštníkem i slunečníkem plovárny - chrání stavbu i návštěvníky před nepřízní počasí. Pod střechou jsou umístěny sprchy, převlékárny a uzamykatelné skříňky.
Historie
První zmínky o Lesním koupališti pocházejí ještě z období před 2. světovou válkou a vážou se ke spolku "Waldbad in Ruppersdorf". V roce 1934 požádali zástupci spolku o schválení projektu na zřízení koupaliště. Podle dostupných zdrojů probíhala stavba, které se ujala firma Preibisch a Reinelt spolu se zahradníkem Josefem Peschelem z Ruprechtic, mezi lety 1937 až 1940. Lesní koupaliště bylo rozestavěno už v období druhé světové války. Během války areál využívaly vojenské jednotky ke cvičení, ale zároveň fungoval jako místo běžné rekreace. Po válce pak byly zahájeny práce na dokončení areálu. Úpravami prošla příjezdová cesta, vzniklo parkoviště, byly postaveny převlékací kabiny a restaurace. Zázemí koupaliště tehdy stálo na protější straně než dnes, přiléhající ke komunikaci. Budova, kterou si jistě pamětníci vybaví a která shořela v roce 2010, byla postavena až o dvacet let později. Zajímavostí je také informace, že se nad koupalištěm nacházela nádrž na ohřev vody a dětské brouzdaliště. Od roku 2007 byl areál uzavřen a po požáru zůstala na místě původní plovárny pouze betonová základová deska. Po uzavření místo dál chátralo až do roku 2016, kdy začala jeho revitalizace. Zahrnovala rekonstrukci bazénové vany a kultivaci areálu. Koupaliště bylo znovuotevřeno veřejnosti v roce 2018. První dva roky byly bohužel velmi suché, což se projevilo na kvalitě a množství vody v koupališti. Souběžně s otevřením koupaliště byl zprovozněn také malý stánek s občerstvením a chemické toalety. Na jaře 2020 převzal areál do správy spolek Lesní koupaliště z.s., čímž začala nová etapa historie koupaliště. Tu završilo otevření nové budovy plovárny. Své místo v ní najde potřebné zázemí areálu i sauna, která rozšiřuje možnosti využití i v chladnějších měsících. V plánu jsou další vylepšení - dětský vodní prvek, pobytové schody, nové sportovní zázemí a mnoho dalšího. Práce stále nekončí, a i do budoucna se je na co těšit.
Spolek
Náš spolek Lesní koupaliště z. s. jsme založili na začátku roku 2020, abychom se ucházeli o dlouhodobou správu areálu. Jelikož nám není lhostejné město, ve kterém žijeme, pokusili jsme se získat tento krásný, ale zanedbaný kout Liberce, abychom mu opět vdechli plovárenskou duši, kterou tak dlouho postrádal. Lesnímu koupališti nic nechybělo, stačilo málo. Po pěti letech správy se nám podařilo dokončit nové zázemí a máme z toho obrovskou radost. Vdechli jsme Lesnímu koupališti novou duši. Plovárna tu stojí nejen díky participativním rozpočtům a podpoře města, ale i díky vám. Bez soukromých dárců a partnerů by chyběla nejen zásadní část financí, ale také pocit, že naše práce má smysl. Na příští roky máme připravené další rozvojové aktivity, aby se tento vzácný kout města mohl dál rozvíjet. Stavbou plovárny však naše mise nekončí. Jedeme dál. A tak čistíme, sekáme, prořezáváme, kreslíme, povolujeme, dozorujeme i plánujeme. Chcete-li nám pomoci, budeme rádi – ozvěte se.
Historky z plovárny
01 Velká voda
Temné mraky se valily od Lužických hor. Večerní vzduch byl plný vůní lesa, ale něco zvěstovalo, že se blíží pořádná bouřka. Pavel to věděl. Jeho kolena vždy tušila předem, co se bude dít. Jako věštecká koule napověděla, že se brzy musí vydat na cestu. Takhle to chodilo vždycky. Pavel se svlékl z pyžama, oblékl se do pracovního a naskočil na kolo. Jeho karbonový polozávodní speciál prořezával hutný vzduch pod lomem. Kořeny a kameny přejížděl samozřejmostí brigádníka ve stánku, zasunujícího párek do rohlíku. Ostrá zatáčka na hrázi ustalovací nádrže nad Lesákem, malý, ale technický skok přes její přepad a už točí uzávěrem vody, která poslušně mění směr do ocelového potrubí. Koupaliště má důmyslný obtočný systém, který ho chrání před přívalovými dešti. Nádrž má dva přítoky a ty se před každou bouřkou musejí odklonit, voda pak proudí od česel nad nádrží podzemním kanálem až pod hráz koupaliště. Ještě pár otoček a vše je zavřeno, voda šumí pod hrází, může se jít spát. Pozdní večer se už dávno rozloučil se sluncem, hladina se uklidnila a v dálce nad Ještědským hřebenem blikají blesky jak kdysi stroboskop na diskotéce Ďábelská huť. Napětí ve vzduchu dává tušit, že se v noci přižene něco silnějšího.
Ráno se šíří zpráva o potopě, která se prohnala Lesním koupalištěm. Při noční průtrži se z Jizerského potoka stala Amazonka, která s sebou nekompromisně brala vše, co jí stálo v cestě. Lavina větví, bahna a kamení ucpala česla přítoku nad koupalištěm a voda začala téct přes násypy břehů a hráz. Když jsme dorazili na místo, čekal nás děsivý pohled. Slunce se opíralo do hnědé plochy plné větví a bahna. Koupaliště připomínaly jen vyčnívající nerezové schůdky, které propichovaly strašidelně zkalenou vodu. Rozhodli jsme se hned vrhnout do práce. Na pomoc dorazily asi dvě desítky lidí s košťaty, kteří obětovali svůj volný den a pustili se do úklidu. Večer byla vana čistá a začali jsme napouštět. Vodou nasycený potok do rána napustil nádrž průzračnou ledovou vodou. Pavel spokojeně pozoroval nadšené plavce, všechno dobře dopadlo.
Je to radost, když nám pomáháte! Ať jste Pavel, kterej vstává v noci, aby zavřel vodu, ať už sekáte trávu, opravujete lavičky, nebo posíláte peníze na rekonstrukci, dává nám to pocit, že v tom nejsme sami. Čeká nás ještě spousta práce, ale vidíme před sebou cíl. Děkujeme!
02 Brigáda
Jednou za čas pořádáme na koupališti brigády. Zvuk pil a vrtaček prořezává ticho údolí Jizerského potoka a přeruší ho jen pšouknutí dalšího otevřeného lahváče. Tyhle brigády mají jedno velké kouzlo. Kromě toho, že se udělá spousta práce se hlavně můžeme společně potkat. Nejde zdaleka jen o setkávání s lidmi. Jde především o sbližování s místem a vytváření vztahu k prostředí, kde necháváte kousek sebe. Často se návštěvníci koupaliště vztekají, že nikdo nedohlíží na pořádek, nebo, že je snad někde přeplněný koš. Snažíme se, jak můžeme, ale síly máme omezené. V mnoha případech nám můžete pomoct i vy. Když vidíte na zemi ležet papírek od zmrzliny, zvedněte ho, pokud se někdo chová nepřiměřeně, nebo porušuje pravila, můžete mu to normálně říct. Na to není třeba plavčíka, ani policajta, to je normální chování. I tomu se můžete kromě zacházení s pilou a vrtačkou na Lesním koupališti naučit.
03 Skok
Každý rok se na Lesáku otevírá koupací sezóna hromadným skokem do vody. Bílá těla otužilých plavců, která ještě nestihla absorbovat jarní sluníčko, popadají za hlasitého řevu a vískání do žulového bazénu. Tento akt není symbolický jen z pohledu začátku nové sezóny. Na píšťalku, která odstartovává davové šílenství totiž píská primátor města. Tuhle tradici, jsme se rozhodli založit nejen jako oslavu jara a koupání, ale i jako záruku, že se město bude o Lesní koupaliště starat. Péče o kvalitní veřejný prostor by měla být v popisu práce každé dobře fungující městské administrativy. A tak ať vyhraje příští volby kdokoliv, primátor bude otevírat sezónu na Lesáku každé jaro. Jeho přítomnost dodává akci na vážnosti a vysílá důležitý vzkaz, že městu na Lesním koupališti záleží. Ahój!
0 komentářů
přidat komentář
