Zvenku je mediatéka klasickou Perraultovou variací skleněné a kovové fasády. Jednoduchá kubická forma ničím zvláštním nezaujme. Vyvýšení hmoty akcentuje vstupy do budovy. Skleněná fasáda může zrcadlit jen park, plot, rodinné domky nebo projíždějí tramvaje. Přes den nelze tušit, co se uvnitř odehrává a večer, kdy by to mohlo být pro kolemjdoucí zajímavé, sledovat skrz skleněnou fasádu život uvnitř, je mediatéka zavřená.
Unitř knihovna působí daleko vzdušnějším a příjemným pocitem než by se z venku mohlo zdát. Odkrytou příhradovou konstrukci, kterou se proplétají veškeré rozvody, vynáší jen několik málo ocelových sloupů a ztužujících betonových stěn. Perforované plechy mezi skly výborně filtrují přímé sluneční světlo a vzniká tak příjemná atmosféra s difúzním osvětlením. Dřevěné příčky a regály se starají o vizuální oteplení jinak chladné průmyslové haly.
Mediatéku tvoří vstupní hala, knihovna, čítárna, zasedací místnost, posluchárna, obslužné prostory a podzemní parkoviště. Ve středu dispozice se nachází malý sál vystlaný rudými sametovými závěsy. Z Perraultovy kanceláře vzešlo také vnitřní vybavení knihovny, městský mobiliář jako i úprava okolních veřejných prostor. Vstupní hala zároveň slouží jako pasáž, která je rozdělena na dvě "náměstí", odkud je přístup do vyčnívajícího kancelářského bloku na střeše.