Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm
Vzdělávací i komunitní centrum
Knihovna leží na křižovatce tras mezi sídlišti, školami, autobusovými zastávkami a poliklinikou na jedné straně a ZUŠ a centrem města na straně druhé. Je v bezprostřední blízkosti městského parku a dopravní tepny. Nově navržený veřejný prostor v předpolí knihovny kultivuje nároží dvou rušných komunikací a stává se důstojným vstupem do kulturního klastru ulice Bezručova.
Rozšíření kapacit knihovny umožňuje nabídnout zázemí seniorům a rodičům s dětmi i v dopoledních hodinách a to bez omezení výukových programů pro školy. Vedle rozšířeného prostoru pro mladé čtenáře poskytuje nově bezpečné místo pro setkávání náctiletým.
„Knihovna je řadu let nejenom centrem čtenářství ve městě. Plní také roli komunitního centra setkávání občanů, místa neformálního vzdělávání a konání řady komornějších kulturních a společenských aktivit. V celku pak svou činností významně přispívá k budování občanské společnosti a vytváření příznivého klimatu ve městě.
Ve své činnosti není solitérem, je partnerem a spolupracuje s řadou místních spolků, sdružení, škol, institucí, ale také s jednotlivci. Její působnost přesahuje hranice města: v rovině metodické spravuje 7 místních knihoven v obcích mikroregionu.
V nově rozšířených prostorech se knihovně otevírají možnosti v prvé řadě na důstojné realizování již zaběhlých aktivit (vzdělávání dětí, dospělých, seniorů, bezbariérové kulturní a společenské akce), v druhé řadě možnosti pro aktivity nové, jejichž realizace dosud nebyla z kapacitně-prostorových omezení možná.
Dostatečné prostory pro uložení knihovního fondu také mění u návštěvníků představu a dojem o knihovně jako skladišti knih. Je to především místo, kam se mohou uchýlit pro radu, kde mohou načerpat inspiraci, usednout a spočinout (nejenom) s knihou v ruce.
Po půl roce ostrého provozu se zvedl počet registrovaných uživatelů o téměř 20%. Tím, že knihovna připravuje řadu kulturních a vzdělávacích pořadů pro všechny věkové skupiny, staly se její prostory hojně navštěvovaným místem všech občanů města.“ (Pavel Zajíc, ředitel knihovny)
Architektura (Karel Kubza, ČTYŘSTĚN)
K návrhu nové knihovny v Rožnově jsme se dostali vítězstvím v otevřené architektonické soutěži v roce 2016.
Jejím cílem bylo najít nejvhodnější řešení pro rozšíření kapacity městské knihovny, protože její prostory v historizující vile nestačily pro výukové programy a další aktivity, které k moderní knihovně patří.
Přístavba vytváří předěl mezi úplně novým veřejným prostorem na nároží ulic a zahradou a funguje jako nový vstup do knihovny. Role přístavby a vily se tím otáčejí. Přístavba je novým hlavním prostorem, který splňuje požadavky na moderní knihovnu s kavárnou a přednáškovými prostory. Vila teď funguje především pro dospělé čtenáře – jako čítárna, studovna a zázemí pro administrativu knihovny.
Přístavba a stará vila mají proto výrazně odlišný charakter interiéru.
Nová budova je moderní a vzdušná, otevřená do zahrady svou skleněnou fasádou.
Je věnovaná novinkám, dětským knihám, kavárně, přednáškám a work- shopům. Vysoké dřevěné regály jsou zakomponované do stěn, police v prostoru jsou nízké a pojízdné, aby byl interiér přehledný a uměl se přizpůsobovat aktuálním potřebám. Podél prosklené fasády jsou čtecí místa s křesly pro dospělé, děti se schovávají s knihami do zákoutí v policích a batolata lezou v ohrazeném „pískovišti“.
Díky různým výškám polic, stolů i sedacích prvků si každá věková skupina najde svoje místo.
Interiér vily je naopak tradiční. Má komornější charakterem s vysokými regály v modrozelené barvě se čtecími zákoutími v arkýřích. Je to takové bludiště s atmosférou starých knihkupectví. Ve střední části je nový otvor ve stropě se zavěšeným lustrem, který velkoryse propojuje podlaží, přináší světlo dovnitř půdorysu a zve návštěvníky do patra. V místě původního vstupu vznikl nový prosklený arkýř s výhledem do prostranství před knihovnou. Díky těmto zásahům dostává dům úplně novou kvalitu prostoru - z obytné vily se stala opravdová veřejná stavba.
Hlavním materiálem použitým v interiéru je borovicová spárovka, která evokuje tradiční stavby v podhorské oblasti. V nové části je dřevěný materiál přírodní, s bílými a žlutými doplňky, ve staré vile je lakovaný na výraznou modrozelenou barvu. Barevná paleta nábytku a podlah je jednoduchá, barvy do interiéru dodávají samotné knihy a výrazné akcenty křesel.
Důležitým parametrem, který ovlivňuje podobu přístavby je velmi nízká energetická náročnost stavby. Z ní vychází kombinace stavebních a technologických prvků, které jsme při návrhu použili. Zelená střecha omezuje přehřívání a zlepšuje zadržení dešťové vody na pozemku. Přesah střechy pasivně stíní prosklenou fasádu na západě a samotná prosklená fasáda je z velmi kvalitního trojitého zasklení plněného argonem. Vytápění i chlazení zajišťuje tepelné čerpadlo země-voda se třemi zemními vrty pod budovou. Abychom mohli budovu tepelným čerpadlem chladit v letních měsících, je topné a chladící potrubí rozvedené ve stropě.
Na jednu stranu to umožnilo naprostou variabilitu uspořádání nábytku v přístavbě, na druhé straně si to vyžádalo technicistní pojetí nezakrytého stropu a použití svislých stropních akustických prvků - bafflí.
Interiéru to dodává určitý pravidelný rytmus, který se opakuje ve svislých fasádních trámech i v pravidelném členění regálů podél stěn.
Konstrukčně je přístavba řešená jako železobetonový skelet s ocelovými sloupy a zdivem s izolační výplní. Díky tomu může prostor uvnitř přístavby volně plynout a těžit z velkorysého propojení se zahradou i veřejným prostorem.
Knihovna leží na křižovatce tras mezi sídlišti, školami, autobusovými zastávkami a poliklinikou na jedné straně a ZUŠ a centrem města na straně druhé. Je v bezprostřední blízkosti městského parku a dopravní tepny. Nově navržený veřejný prostor v předpolí knihovny kultivuje nároží dvou rušných komunikací a stává se důstojným vstupem do kulturního klastru ulice Bezručova.
Rozšíření kapacit knihovny umožňuje nabídnout zázemí seniorům a rodičům s dětmi i v dopoledních hodinách a to bez omezení výukových programů pro školy. Vedle rozšířeného prostoru pro mladé čtenáře poskytuje nově bezpečné místo pro setkávání náctiletým.
„Knihovna je řadu let nejenom centrem čtenářství ve městě. Plní také roli komunitního centra setkávání občanů, místa neformálního vzdělávání a konání řady komornějších kulturních a společenských aktivit. V celku pak svou činností významně přispívá k budování občanské společnosti a vytváření příznivého klimatu ve městě.
Ve své činnosti není solitérem, je partnerem a spolupracuje s řadou místních spolků, sdružení, škol, institucí, ale také s jednotlivci. Její působnost přesahuje hranice města: v rovině metodické spravuje 7 místních knihoven v obcích mikroregionu.
V nově rozšířených prostorech se knihovně otevírají možnosti v prvé řadě na důstojné realizování již zaběhlých aktivit (vzdělávání dětí, dospělých, seniorů, bezbariérové kulturní a společenské akce), v druhé řadě možnosti pro aktivity nové, jejichž realizace dosud nebyla z kapacitně-prostorových omezení možná.
Dostatečné prostory pro uložení knihovního fondu také mění u návštěvníků představu a dojem o knihovně jako skladišti knih. Je to především místo, kam se mohou uchýlit pro radu, kde mohou načerpat inspiraci, usednout a spočinout (nejenom) s knihou v ruce.
Po půl roce ostrého provozu se zvedl počet registrovaných uživatelů o téměř 20%. Tím, že knihovna připravuje řadu kulturních a vzdělávacích pořadů pro všechny věkové skupiny, staly se její prostory hojně navštěvovaným místem všech občanů města.“ (Pavel Zajíc, ředitel knihovny)
Architektura (Karel Kubza, ČTYŘSTĚN)
K návrhu nové knihovny v Rožnově jsme se dostali vítězstvím v otevřené architektonické soutěži v roce 2016.
Jejím cílem bylo najít nejvhodnější řešení pro rozšíření kapacity městské knihovny, protože její prostory v historizující vile nestačily pro výukové programy a další aktivity, které k moderní knihovně patří.
Přístavba vytváří předěl mezi úplně novým veřejným prostorem na nároží ulic a zahradou a funguje jako nový vstup do knihovny. Role přístavby a vily se tím otáčejí. Přístavba je novým hlavním prostorem, který splňuje požadavky na moderní knihovnu s kavárnou a přednáškovými prostory. Vila teď funguje především pro dospělé čtenáře – jako čítárna, studovna a zázemí pro administrativu knihovny.
Přístavba a stará vila mají proto výrazně odlišný charakter interiéru.
Nová budova je moderní a vzdušná, otevřená do zahrady svou skleněnou fasádou.
Je věnovaná novinkám, dětským knihám, kavárně, přednáškám a work- shopům. Vysoké dřevěné regály jsou zakomponované do stěn, police v prostoru jsou nízké a pojízdné, aby byl interiér přehledný a uměl se přizpůsobovat aktuálním potřebám. Podél prosklené fasády jsou čtecí místa s křesly pro dospělé, děti se schovávají s knihami do zákoutí v policích a batolata lezou v ohrazeném „pískovišti“.
Díky různým výškám polic, stolů i sedacích prvků si každá věková skupina najde svoje místo.
Interiér vily je naopak tradiční. Má komornější charakterem s vysokými regály v modrozelené barvě se čtecími zákoutími v arkýřích. Je to takové bludiště s atmosférou starých knihkupectví. Ve střední části je nový otvor ve stropě se zavěšeným lustrem, který velkoryse propojuje podlaží, přináší světlo dovnitř půdorysu a zve návštěvníky do patra. V místě původního vstupu vznikl nový prosklený arkýř s výhledem do prostranství před knihovnou. Díky těmto zásahům dostává dům úplně novou kvalitu prostoru - z obytné vily se stala opravdová veřejná stavba.
Hlavním materiálem použitým v interiéru je borovicová spárovka, která evokuje tradiční stavby v podhorské oblasti. V nové části je dřevěný materiál přírodní, s bílými a žlutými doplňky, ve staré vile je lakovaný na výraznou modrozelenou barvu. Barevná paleta nábytku a podlah je jednoduchá, barvy do interiéru dodávají samotné knihy a výrazné akcenty křesel.
Důležitým parametrem, který ovlivňuje podobu přístavby je velmi nízká energetická náročnost stavby. Z ní vychází kombinace stavebních a technologických prvků, které jsme při návrhu použili. Zelená střecha omezuje přehřívání a zlepšuje zadržení dešťové vody na pozemku. Přesah střechy pasivně stíní prosklenou fasádu na západě a samotná prosklená fasáda je z velmi kvalitního trojitého zasklení plněného argonem. Vytápění i chlazení zajišťuje tepelné čerpadlo země-voda se třemi zemními vrty pod budovou. Abychom mohli budovu tepelným čerpadlem chladit v letních měsících, je topné a chladící potrubí rozvedené ve stropě.
Na jednu stranu to umožnilo naprostou variabilitu uspořádání nábytku v přístavbě, na druhé straně si to vyžádalo technicistní pojetí nezakrytého stropu a použití svislých stropních akustických prvků - bafflí.
Interiéru to dodává určitý pravidelný rytmus, který se opakuje ve svislých fasádních trámech i v pravidelném členění regálů podél stěn.
Konstrukčně je přístavba řešená jako železobetonový skelet s ocelovými sloupy a zdivem s izolační výplní. Díky tomu může prostor uvnitř přístavby volně plynout a těžit z velkorysého propojení se zahradou i veřejným prostorem.
2 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Městská knihovna v Rožnově pod Radhoště,
Ing.akad.arch. Dagmar Kovalčíková
30.05.24 02:15
Noblesa + střídmost = Paráda
31.05.24 09:36
zobrazit všechny komentáře
