Museum Mimesis
Paju Book City ležící třicet kilometrů severozápadně od jihokorejského hlavního města Soulu. V areálu o rozloze 150 hektarů (dokončen v roce 2003) jsou na jednom místě soustředěny činnosti spojené s nakladatelskou činností (lektoráty, tiskárny, výroba papíru).
Mimesis Museum, které vzniklo podle projektu portugalského architekta Álvaro Sizy společně s místním architektem Jun Sung Kim, bylo otevřeno již na počátku letošního roku a obsahuje soukromou sbírku moderního umění jihokorejského nakladatele uměleckých knih.
Do ulice se muzeum tváří jako pravoúhlá krychle. Severní část se však rozevírá do dvou křídel, které organicky obepínají vnitřní atrium. Fasády z pohledového betonu jsou až na přízemí bez otvorů a nechávají plně vyznít skulpturálně laděnou hmotu muzea. Siza, který se na pozemku nebyl ani jednou podívat, svůj návrh popisuje těmito slovy: „Sice jsem chtěl vytvořit atrium, ale přitom žádný zcela odříznutý dvůr, čímž vznikl tento zakřivený tvar. Nejprve člověk spatří tvrdou kubickou formu, když ji však obejde, výraz stavby se zcela změní.“ Ztvárnění výstavních prostorů určuje přístup světla do interiéru. Siza chtěl téměř výlučně pracovat s horním přirozeným osvětlením, a proto musel být navržen zabudovaný druhý strop, který mezi stěnami vytváří široké světelné štěrbiny. Na otázku, jak mohl navrhnout stavbu na místo, které předtím nikdy nespatřil, Siza odpověděl: „Vyrobili jsme velmi velké modely, takže jsem i zde v Portu mohl vstoupit do muzea, abych mohl pracovat s proporcemi a světlem vnitřních prostorů.“
Mimesis Museum, které vzniklo podle projektu portugalského architekta Álvaro Sizy společně s místním architektem Jun Sung Kim, bylo otevřeno již na počátku letošního roku a obsahuje soukromou sbírku moderního umění jihokorejského nakladatele uměleckých knih.
Do ulice se muzeum tváří jako pravoúhlá krychle. Severní část se však rozevírá do dvou křídel, které organicky obepínají vnitřní atrium. Fasády z pohledového betonu jsou až na přízemí bez otvorů a nechávají plně vyznít skulpturálně laděnou hmotu muzea. Siza, který se na pozemku nebyl ani jednou podívat, svůj návrh popisuje těmito slovy: „Sice jsem chtěl vytvořit atrium, ale přitom žádný zcela odříznutý dvůr, čímž vznikl tento zakřivený tvar. Nejprve člověk spatří tvrdou kubickou formu, když ji však obejde, výraz stavby se zcela změní.“ Ztvárnění výstavních prostorů určuje přístup světla do interiéru. Siza chtěl téměř výlučně pracovat s horním přirozeným osvětlením, a proto musel být navržen zabudovaný druhý strop, který mezi stěnami vytváří široké světelné štěrbiny. Na otázku, jak mohl navrhnout stavbu na místo, které předtím nikdy nespatřil, Siza odpověděl: „Vyrobili jsme velmi velké modely, takže jsem i zde v Portu mohl vstoupit do muzea, abych mohl pracovat s proporcemi a světlem vnitřních prostorů.“
0 komentářů
přidat komentář
