Přístavba k existující budově Muzea umění v Lillehammeru vznikla u příležitosti konání olympijských her v roce 1994, s úmyslem zvětšit dopad akce na kulturní aktivity v oblasti. Zatímco původní muzeum bylo známé svojí sbírkou norské krajinomalby, nová část poskytuje prostor dočasným výstavám a sbírce moderního umění. Stavba se nachází v centru města a dominuje svému okolí.
Hlavním rysem budovy je měkce tvarovaná, zvlněná hmota, obložená dřevem. Tvar i materiál jsou připomínkou okolní horské krajiny a dřevo má přímý vztah k tradičním postupům, používaným například při stavbě lodí. Malá zahrada mezi starou a novou částí muzea s kameny a vodním prvkem umožňuje umístit zde venkovní plastiky.
Stavba zahrnuje také rozlehlé přiléhající prostranství, které je hlavním místem pro shromažďování v centru města. Vyzdvižením budovy do úrovně prvního patra a použitím průhledných stěn v přízemí prostupuje tento prostor muzeem a propojuje se se zahradou. Projekt byl v Norsku i ve světě široce publikován a stal se jedním ze symbolů olympiády i samotného města.