Návštěvní centrum národního parku v Zernez

Nebylo těžké vytušit, že architektura Olgiatiho nového návštěvního centra švýcarského národního parku v Zernez narazí brzy na odpor místních sousedů, milovníků přírody a také zbytku Švýcarska. Většinu času z více jak šestiletého plánování stavby totiž zabralo řešení protestů. Kromě historického zámku Planta-Wildenberg, který rekonstruoval rovněž Olgiati a kde je dnes umístěna správa národního parku, by se měly dvě do sebe zaklíněné betonové kostky stát dalším symbolem parku. Nové centrum mělo být původně umístěno přímo vedle zámku u ulice vedoucí do národního parku. To, že dnes stavba stojí na opačné straně ulice, souvisí rovněž s protesty občanů. Nové stavbě musela ustoupit mateřská škola, která byla přemístěna na původně plánované místo centra.
Valerio Olgiati svůj návrh betonové kostky prosadil v říjnu 2002, kdy porazil zbývajících 106 soutěžních návrhů. V šesti stejně velkých místnostech (každá o rozloze 160 m²) rozložených do tří podlaží se nachází stálé i krátkodobé výstavy, obchod a informace. Zasunutím dvou kostek do sebe bylo možné docílit zajímavé prohlídkové trasy, ve které návštěvník žádný z prostorů neprojde dvakrát. Z venku je stavba uspořádána jednoznačně a přísně geometricky. Obvodové stěny jsou ze světlého betonu, velká okna mají bronzové rámy a zábradlí je z ohýbaných mosazných profilů. Při projektování bylo pamatováno na energetickou úspornost celého návrhu: „Při stavbě byl použit lehčený beton, k jehož výrobě byly kromě hrubého písku, vody a cementu použity také expandované jílové kuličky. Díky těmto Liaporovým kuličkám nebylo potřeba stavbu již dále izolovat. Stavba je vytápěna prostřednictvím obecního vytápění dřevěným odpadem. Klimatizace byla zamítnuta. Pro větrání dovoluje zemní vedení ohřev a v případě potřeby chlazení nasátého vzduchu.“
Během naší krátké návštěvy si zaměstnanci nového návštěvního centra nemohli na nedostatečný zájem  turistů rozhodně stěžovat. Na prohlídku bylo třeba vystát půlhodinovou frontu. Jak se zdálo, nikomu z čekajících Olgiatiho kostka nevadila. V rozlehlých prostorách nepřekáží žádné dodatečné sloupy, z obřích oken se nabízí výhledy do krásné alpské přírody, promyšlený komunikační systém nedovolí nikomu zabloudit a schodišťová ramena se starají o dokonalý prostorový zážitek. Co by skutečně zasloužilo přepracovat není stavba, ale ztvárnění stále expozice.

---

Program:
Nové centrum národního parku tvoří výstavní prostory v novém návštěvnickém centru, kancelářské prostory v šetrně opraveném zámku Planta-Wildenberg a nové auditorium v bývalé zámecké stáji. V návštěvnickém centru se na třech podlažích nachází stálé i krátkodobé výstavy a do suterénu jsou umístěny vedlejší prostory. Do vnitřního foyer návštěvníci vstupují z lehce vyvýšeného venkovního náměstí. Všechny výstavní prostory mezi sebou spojuje rozvětvený schodišťový systém.

Architektura:
Objem celé stavby a jeho uspořádání je definováno sledem několika stejně velkých výstavních prostorů. Z jednoduché konstelace dvou do sebe zasunutých kvádrů vznikla výsledná formální logičnost, která budově propůjčuje čistý a univerzální výraz. Stavba je symetrická hned v několika osách a je založena podle přísných geometrických pravidel. Zvenku se stavba jeví pravidelná a uspořádaná. Vnitřní uspořádání se naproti tomu zdá těžko rozluštitelné. Návštěvník vícekrát prochází identickými prostorami, které jsou centrálními místnostmi s výhledy do všech čtyř světových stran. Mezi sebou jsou propojeny systémem skrytých chodeb a schodišť. Prohlídka všech místností končí ve foyer na stejné schodišťovém stupni, na němž také začíná. Jasný, přehledný a uspořádaný vnější výraz naráží na nesnadno pochopitelné uspořádání vnitřku. Vnějšek zároveň ukazuje i zahaluje vnitřek. Typologii stavby lze vysvětlit jako současné spojení i rozdělení základních forem. Velikost prostorů, materiál a jejich uspořádání bylo zvoleno tak, aby výstavní prostory mohly být univerzálně využitelné a poskytnout také místo budoucím výstavám. Stavba je z jediného materiálu, ze světlého betonu odlitého na místě. Je jednotlivým organismem, všechno se pojí k jednomu nedělitelnému celku.

Valerio Olgiati, 7. května 2008