Nizozemský architektonický institut

foto: Petr Šmídek, 2009

Myšlenka založit národní muzeum architektury se datuje do roku 1912, kdy v Amsterodamu J.H.W.Leliman provozoval spolek Architectura et Amicitia. Všechny důležité sbírky však byly nakonec přeneseny do Národní akademie věd a myšlenka na samostatnou instituci ustala až do 80. let minulého století, kdy byl založen NAi (Nizozemský architektonický institut) a současně s tím vypsána soutěž, kam byla v roce 1988 přizvána šestice architektů Jo Coenen, Rem Koolhaas, Benthem Crouwel, Wim Quist, Luigi Snozzi a Ralph Erskine. V odborném tisku i u ředitele odboru rozvoje města Rotterdamu byl favorizován projekt OMA, ale NAi udělilo zakázku Jo Coenenovi, o čemž alibisticky rozhodl argument o vhodnějším situování na pozemku a souladem s okolními budovami. Bouřlivou diskuzi o umístění nové budovy rozhodl tehdejší ministr kultury Elco Brinkman.
NAi lemuje severní okraji muzejního parku, kde se nachází další instituce (Chabot Museum, Museum Boijmans Van Beuningen, Natuurhistorisch Museum) a především Kunsthal (1987-92) stojící na opačném jižním konci parku. Kersten Geers pokládá Koolhaasův projekt NAi za vůbec nejvýznamnější nerealizovaný projekt v historii OMA, na něhož navázal manifest Bigness (1993) a řada obřích projektů s vlastním vnitřním světem.
Jo Coenen na trojúhelníkové parcele rozehrál kompozici čtyř hmot. Každou z nich obložil jiným materiálem (dřevo, režné zdivo, ocel/sklo a beton/plech). Severní lehce zakřivená část lemující ulici Rochussenstraat obsahuje sklady a archiv. Dvě stě metrů dlouhý objekt však nepůsobí jako bariéra, ale umístěn na železobetonových nohách, takže vytváří krytou pasáž s výhledem do parku. Autorem barevného nasvícení pasáže je vizuální umělec Peter Struycken. Hlavní vstup je obrácen jižním směrem do muzejního parku, od něhož je oddělen vodní hladinou. Přístupová lávka, visutá pergola a převýšené sloupy mají upomínat na přístavní historii města. Prosklená vstupní část obsahuje také kavárnu a knihkupectví. Hlavní výstavní prostor se ukrývá v kostce z tmavého režného zdiva. Pro ideální způsob osvětlení galerie Coenen hledal alternativu mezi přímými a nepřímými slunečními paprsky. Světlo se v jeho návrhu do objektu dostává odrazem od vodní hladiny nebo je filtrováno skrze napnuté plachty.
NAi kromě muzejní a archivní činnosti tvoří především kulturní instituci, která si klade za cíl zpřístupňovat architekturu co nejširšímu okruhu veřejnosti. Kromě řady výstav NAi každoročně pořádá doprovodné akce, konference a výlety. NAi se může pyšnit největší architektonickou sbírkou na světě.  Archivní regály obsahují více než osmnáct kilometrů knih (42000 publikací), časopisů (1000 titulů), fotografií, skic a modelů dokumentující nizozemskou architekturu od počátku 19. století.
Součástí institutu je také nedaleký Huis Sonneveld z roku 1933, který v duchu mezinárodní moderny navrhla dvojice Brinkman & Van der Vlucht, autoři továrny Van Nelle.
V roce 2013 byla dokončena rekonstrukce objektu a NAi se stalo součástí Nového institutu.