Rozhodnutí o vybudování nové budovy pro pracoviště PET-CT bylo učiněno s vazbou na zamýšlenou rekonstrukci hlavní budovy areálu olomoucké fakultní nemocnice. Původní pracoviště bylo totiž umístěno v budově, která by měla projít celkovou a zásadní rekonstrukcí. Souběžný průběh stavebních prací a provoz takto specializovaného oddělení by byl neslučitelný. Vzhledem k tomu, že pracovišť tohoto typu je v celé republice málo (na Moravě jsou pouze dvě), nebylo možné ani uvažovat o dlouhodobé přestávce provozu, protože by nebylo možné uspokojovat poptávku po tomto vyšetření.
Variant na umístění nové budovy v areálu fakultní nemocnice, která byla stavěna postupně, v podstatě nekoordinovaně, pavilónovým způsobem, bylo několik. Nakonec byla vybrána část zeleného prospektu mezi stávajícími klinikami, v těsné blízkosti Kliniky nukleární medicíny, pod kterou pracoviště spadá.
Pro stavbu byl vybrán svažitý pozemek. Mezi jeho nejvyšším a nejnižším bodem byl rozdíl cca 4 metry. To nás přivedlo na myšlenku schovat celou budovu pod terén a neubírat tak ze zelené plochy, která se v současné době na pozemku nachází. Vnímáme totiž, že zeleň, zelená plocha, park mezi pavilony je zřejmě největším kladem nemocnic tohoto typu.
Koncepce architektonického řešení
Budova je navržena jako pevná bezpečná betonová schránka, vsunutá pod travnatý koberec. Úbytek zelené plochy činí cca 10%.
Budova má jen jednu fasádu, jedno průčelí, kde se dominantně uplatňuje červený blok, zabíhající až do vstupní haly. Tento blok vymezuje samotný prostor pracoviště, bez vstupní haly, recepce, provozních a technických místností.
Jestliže jsme pevnou betonovou schránkou chtěli docílit pocitu bezpečí, jistoty a solidnosti stavby, pak červeným blokem jsme chtěli v pacientovi vzbudit pocit podané ruky, naděje. Grafické pojednání červené fasády má evokovat vlny záření, využívaného při vyšetření.
Provoz a dispoziční uspořádání
PET-CT je diagnostická zobrazovací metoda spojující počítačovou tomografii CT a pozitronovou emisní tomografii PET. Metoda využívá radiofarmak, tedy radioaktivních sloučenin, jako kontrastní látky při vyšetřování pacienta. Práce s těmito látkami a jejich postup procesem vyšetření výrazně ovlivňuje dispoziční schéma a návrh budovy.
Při návrhu dispozice bylo nutné řešit tři zásadní komunikační toky – pohyb pacientů, pohyb radioaktivního materiálu a pohyb personálu. Tím do jaké míry se podaří sladit tyto tři komunikační proudy, vyladit konfliktní místa a docílit vzájemné synergie, je dána celková kvalita fungování pracoviště.
Pacienti přicházejí na toto vyšetření s vážnými zdravotními problémy, proto jsme jim chtěli prostředím, které vytvoříme, pomoci tímto vyšetřením projít. Vstupní hala je koncipována jako příjemný obytný prostor, k sezení jsou zde umístěny pohodlné pohovky, instalovány jsou dva televizní monitory. Stěna z pohledového betonu kryje technické místnosti a červená stěna s vlnami vymezuje prostor určený k vyšetření. Příjem pacientů je řešen samostatným prostorem odděleným od čekárny prosklenou příčkou. To dává intimitu soukromým otázkám, na které se personál pacienta ptá. Zároveň to umožňuje optickou kontrolu zbývajících pacientů v čekárně, a naopak uklidňuje ostatní pacienty tím, že vidí někoho z personálu, mají se na koho obrátit s dotazy a mají u koho najít případnou pomoc.
Při vyšetření PET/CT pacient prochází aplikační místností, kde mu jsou do krevního oběhu aplikována radiofarmaka, připravená v sousední laboratoři. Aplikací těchto látek se stává radioaktivním zářičem, takže odchází do šatny před samotnou vyšetřovnou, kde setrvá cca 0,5 hodiny. Následné vyšetření probíhá na přístroji, který lze laicky přirovnat k přístroji CT, který většina lidí již viděla. Vyšetřovna spolu s aplikační místností musí mít omyvatelné stěny, což jsme řešili pomocí obkladu pískovaným sklem. Sklo samotné má lehký přirozeně zelený nádech, jenž vytváří zklidňující prostředí. Po vyšetření je pacient stále ještě nějakou dobu zářičem, proto znovu čeká v šatně, kde má k dispozici mimo jiné i televizi, než může na základě pokynu personálu odejít přes aplikační místnost zpět do čekárny.
Pro personál je z čekárny vytvořen samostatný vstup do chodby, z níž jsou přístupné pracovny, osvětlené přes dlouhé fasádní okno. Na konci chodby je vstup do ovladovny, kde personál ovládá přístroj PET-CT, monitoruje pacienta a řídí vyšetření.
Technické řešení
Nosná konstrukce budovy je řešena systémem železobetonových monolitických stěn, které mají kromě nosné funkce i funkci odstiňující radioaktivní záření bez nutnosti aplikace dalších pomocných konstrukcí.
Objekt je založen na pilotech, na nichž je usazena základová deska. Konstrukce i založení je dimenzováno na možnost nástavby dalších dvou podlaží.
Příčky jsou řešeny jako částečně zděné a částečně betonové. Povrchové úpravy stěn jsou v kombinaci pohledového betonu, omítky a obložení sklem.
Protože jsou některé provozní místnosti umístěné ve středu dispozice, jsou osvětleny pomocí světlovodů přes střechu budovy. Denní světlo je významným psychologickým stimulačním prvkem.
Podlahy objektu jsou řešeny v kombinaci pvc a podlahové epoxidové stěrky.
Fasáda je řešena v pohledovém betonu uzavřeném hydrofobizačním bezbarvým nátěrem, červený blok je v systému kontaktního zateplení a omítkové stěrky. Bílé vlny jsou do jisté míry plastické, rozdíl je vrstvou omítky.
Umístěním stavby pod terén se nám podařilo docílit toho, že stavba byla klasifikována jako energeticky úsporná stavba kategorie A, což je v oblasti zdravotnických staveb výjimečná skutečnost.