Obnova Mlýnské brány v Kroměříži
Expozice arcibiskupské gardy
Soubor řešených staveb je součástí středověkého opevnění. Následně prošel mnohými úpravami a přestavbami, zejména v barokním období. Výraznou úpravu souboru navrhl architekt Anton Arche v 19. století. S drobnými změnami se tato klasicistní podoba zachovala až do dnes.
Poslední známé využití je známo jako přechodné ubytování a zázemí arcibiskupské gardy, která zde sídlila až do počátků 20. století. Důležitou funkcí stavby byl také krytý průchod ze zámku do kostela sv. Mořice, kterým arcibiskup procházel chodbou ve 2. NP.
Stavba podléhá památkové rezervaci – budova, pozemek v památkové rezervaci, zapsané v seznamu UNESCO.
Hmotově i vývojově se soubor staveb člení na dvě části. Mlýnskou bránu a Gardisku.
Mlýnská brána je třípodlažní budova s podkrovím. Věž byla vybudována pravděpodobně v 15. století jako jedna ze tří hradebních bran města. Prošla barokní přestavbou. Brána je připojena na jedné straně k budově arcibiskupského gymnázia, na druhé straně je připojena ke strážnici, neboli Gardisce. Průjezd pod bránou na ulici Pilařova slouží jako vjezd na Sněmovní náměstí. Z exteriéru je brána upravena gotizujícími formami, uskutečněnými v 30. letech 19. století. Ve 3. NP se nachází na jižní fasádě část veduty města s textem a chronogramem z roku 1665. Západní průčelí je kryto mělkou barokní přístavbou s vnitřním schodištěm. Věž je zastřešena vysokou dlátkovou střechou s měděnou krytinou. Od roku 1942 byla do 1. NP Mlýnské brány umístěna trafostanice se souvisejícím technologickým zařízením pro dodavatele elektřiny. V rámci obnovy došlo k přeložce zařízení do nové trafostanice, za účelem zpřístupnit historické objekty pro veřejnost.
Gardiskou je nazýván soubor objektů, nacházejících se mezi věží Mlýnské brány a západním nárožním rizalitem arcibiskupského zámku. Severní obvod Gardisky tvoří v jádru středověká hradba, korunovaná barokní spojovací chodbou. Jižní část je tvořena architekturou klasicistní galerie , otevřené do Sněmovního náměstí. Dnešní podoba vzešla z klasicistní přestavby ve 30. letech 19. století.
V přízemí se nachází krytá galerie se vstupy do jednotlivých částí. Ve východním prostoru přiléhajícím k zámku je bývalý byt velitele. Jedná se o prostor dvoupodlažní s hygienickým zázemím. V západní části Gardisky vstupujeme nyní do Expozice arcibiskupské gardy, která je schodištěm propojena s 2. NP, na který navazuje chodba mezi zámkem a kostelem. Galerie Gardisky je krytá nízkou pultovou střechou s měděnou krytinou, spojovací chodbu kryje sedlová střecha s keramickou krytinou – bobrovkou.
Fasády obou objektů navazují na fasádu zámku. Odpadaná omítka z důvodu vlhkosti byla lokálně odstraněna, následně doplněna. Fasáda je opatřena novým nátěrem v původní barevnosti, na základě sond provedených na stavbě z lešení. Venkovní kamenné schody a podlaha galerie byly silně poškozeny. Byly rozebrány a nahrazeny stejnými materiály i tvary. Předprostor na náměstí před Gardiskou byl pojednán od minulého století betonovou dlažbou, která byla nahrazena drobnou žulovou kostkou. Terén před schody se snížil, kvůli nálezu dalšího schodového stupně pod dlažbou. Dřevěný opěrák na pušky gardistů je nový, kopie starého.
Jedná se o obnovu Mlýnské brány a Gardisky, citlivě v duchu své historie. Architektonické řešení vnitřních povrchů je řešeno v tradičním duchu, klasických materiálech – masivní dřevo, pískovec, vápenné omítky a nátěry.
Původní truhlářské i zámečnické výrobky jsou restaurovány dle restau- rátorských záměrů. Jen výplně dveří a oken v 1. NP a mezipatře Gardisky, které pocházely z 80. let minulého století, byly nahrazeny novými.
Železobetonová vestavěná konstrukce trafostanice ze 40. let minulého století, která se nacházela v 1.NP v části Gardisky u Mlýnské brány, byla demontována. Na jejím místě se doplnil dřevěný trámový strop, trámy do původních kapes ve zdivu.
Do prostoru se vložila dřevěná vestavba, inspirovaná trafikami z doby, kdy gardista Bedřich Fiala psal svůj deník. Vestavba obsahuje pokladní a informační pult, dále wc pro návštěvníky a úklidovou komoru.
Obnova probíhala v souladu s Expozicí arcibiskupské gardy, dle projektu Atelieru Štěpán z r. 2019.
Poslední známé využití je známo jako přechodné ubytování a zázemí arcibiskupské gardy, která zde sídlila až do počátků 20. století. Důležitou funkcí stavby byl také krytý průchod ze zámku do kostela sv. Mořice, kterým arcibiskup procházel chodbou ve 2. NP.
Stavba podléhá památkové rezervaci – budova, pozemek v památkové rezervaci, zapsané v seznamu UNESCO.
Hmotově i vývojově se soubor staveb člení na dvě části. Mlýnskou bránu a Gardisku.
Mlýnská brána je třípodlažní budova s podkrovím. Věž byla vybudována pravděpodobně v 15. století jako jedna ze tří hradebních bran města. Prošla barokní přestavbou. Brána je připojena na jedné straně k budově arcibiskupského gymnázia, na druhé straně je připojena ke strážnici, neboli Gardisce. Průjezd pod bránou na ulici Pilařova slouží jako vjezd na Sněmovní náměstí. Z exteriéru je brána upravena gotizujícími formami, uskutečněnými v 30. letech 19. století. Ve 3. NP se nachází na jižní fasádě část veduty města s textem a chronogramem z roku 1665. Západní průčelí je kryto mělkou barokní přístavbou s vnitřním schodištěm. Věž je zastřešena vysokou dlátkovou střechou s měděnou krytinou. Od roku 1942 byla do 1. NP Mlýnské brány umístěna trafostanice se souvisejícím technologickým zařízením pro dodavatele elektřiny. V rámci obnovy došlo k přeložce zařízení do nové trafostanice, za účelem zpřístupnit historické objekty pro veřejnost.
Gardiskou je nazýván soubor objektů, nacházejících se mezi věží Mlýnské brány a západním nárožním rizalitem arcibiskupského zámku. Severní obvod Gardisky tvoří v jádru středověká hradba, korunovaná barokní spojovací chodbou. Jižní část je tvořena architekturou klasicistní galerie , otevřené do Sněmovního náměstí. Dnešní podoba vzešla z klasicistní přestavby ve 30. letech 19. století.
V přízemí se nachází krytá galerie se vstupy do jednotlivých částí. Ve východním prostoru přiléhajícím k zámku je bývalý byt velitele. Jedná se o prostor dvoupodlažní s hygienickým zázemím. V západní části Gardisky vstupujeme nyní do Expozice arcibiskupské gardy, která je schodištěm propojena s 2. NP, na který navazuje chodba mezi zámkem a kostelem. Galerie Gardisky je krytá nízkou pultovou střechou s měděnou krytinou, spojovací chodbu kryje sedlová střecha s keramickou krytinou – bobrovkou.
Fasády obou objektů navazují na fasádu zámku. Odpadaná omítka z důvodu vlhkosti byla lokálně odstraněna, následně doplněna. Fasáda je opatřena novým nátěrem v původní barevnosti, na základě sond provedených na stavbě z lešení. Venkovní kamenné schody a podlaha galerie byly silně poškozeny. Byly rozebrány a nahrazeny stejnými materiály i tvary. Předprostor na náměstí před Gardiskou byl pojednán od minulého století betonovou dlažbou, která byla nahrazena drobnou žulovou kostkou. Terén před schody se snížil, kvůli nálezu dalšího schodového stupně pod dlažbou. Dřevěný opěrák na pušky gardistů je nový, kopie starého.
Jedná se o obnovu Mlýnské brány a Gardisky, citlivě v duchu své historie. Architektonické řešení vnitřních povrchů je řešeno v tradičním duchu, klasických materiálech – masivní dřevo, pískovec, vápenné omítky a nátěry.
Původní truhlářské i zámečnické výrobky jsou restaurovány dle restau- rátorských záměrů. Jen výplně dveří a oken v 1. NP a mezipatře Gardisky, které pocházely z 80. let minulého století, byly nahrazeny novými.
Železobetonová vestavěná konstrukce trafostanice ze 40. let minulého století, která se nacházela v 1.NP v části Gardisky u Mlýnské brány, byla demontována. Na jejím místě se doplnil dřevěný trámový strop, trámy do původních kapes ve zdivu.
Do prostoru se vložila dřevěná vestavba, inspirovaná trafikami z doby, kdy gardista Bedřich Fiala psal svůj deník. Vestavba obsahuje pokladní a informační pult, dále wc pro návštěvníky a úklidovou komoru.
Obnova probíhala v souladu s Expozicí arcibiskupské gardy, dle projektu Atelieru Štěpán z r. 2019.
Akad. arch. Vanda Štěpánová
0 komentářů
přidat komentář
