Obytný soubor Gneis-Moos
Statistika
61 bytů (obytná užitková plocha: 4654 m², obestavěný objem: 29240 m³) a solární teplárna (410 m² kolektorů, 100 000 l zásobník). Velikost pozemku: 9476 m², zastavěná plocha: 2575 m².
Materiálové řešení
Hlavní použité materiály
- stěny: 25 cm příčně děrované cihly se 14 cm izolace, omítka
- stropy a střechy: beton s 25 cm izolace
- dřevěná okna a dveře, zimní zahrady: dřevo, zasklení: U=0,4 W/m²K (západní prosklené plochy), U=0,9 W/m²K (ostatní okna), U=1,3 W/m²K (zimní zahrady)
Popis projektu
Stavební záměr pro pozemek jižně od ulice Georg von Nissenstrasse poskytoval pro plánování výjimečné podmínky:
- okrajová poloha mezi zastavěným územím a volnou krajinou (na jihu a západě)
- plné proslunění
- neobyčejné krajinné podmínky (pohled na Untersberg, přes rovinu bažin na Stauffen a k Moosstrasse)
- vztah k městu Salzburgu (výhled na pevnost ze 4. podlaží severním směrem)
Vypisovatelem soutěže byla navíc podpořena realizace ekologicky vysoce účinných projektů
Základní ideje projektu
- orientace souboru k jižně položenému Untersbergu a zároveň otevření budov ke slunci (pasivní získávání energie)
- otevření zástavby k bažinám a zahrnutí tohoto území do celkové koncepce (západním směrem)
- výškové odstupňování budov od jihu k severu, aby vyšší severní budovy získaly výhled na město (pevnost)
- přímé, jednoduché a díky tomu cenově výhodné stavební struktury, které umožní snadné zásobování a čištění.
- použití ekologického a energetického konceptu: pasivní využití sluneční energie, čištění dešťové vody na pozemku, vlastní kompostování, velmi vysoká míra zateplení, masivní hrubá stavba (pro ukládání pasivních solárních zisků a letní chlazení), zelené střechy k zadržování dešťové vody, velké solární zařízení se zásobníkem, plochy pro fotovoltaika, kontrolované větrání s rekuperací tepla
Urbanistický koncept
Vzájemně pravoúhlé severní a východní objekty vymezují soubor proti rozptýlené okolní zástavbě. Naproti tomu se struktura otevírá k nezastavitelnému bažinatému území na západě. K jihu orientované řady zachovávají volný výhled na západ a nechávají přírodu prostupovat souborem. Krásný jižní výhled je využit díky jižní orientaci domů a severo-jižní orientaci hlavních přístupových cest.
Dopravní napojení, přístupnost
Výchozím bodem vstupu do souboru je malé prostranství v severovýchodním vstupním prostoru. Tady je umístěn energetický zásobník a sběrné místo odpadů. Odsud směřuje k jihu hlavní přístupová cesta, která umožňuje mezi řadami domů pohledy na západ do volné krajiny. Tato cesta je lemována dlouhou lavičkou, která ukrývá otvory pro přívod čistého vzduchu do podzemních garáží, odděluje předzahrádky náležející souběžným řadám domů od chodníku a vybízí k pobytu venku.
Od této hlavní komunikace vedou chodníky ke vstupům do jednotlivých domů.
Energetická koncepce
Hlavní částí energetické koncepce je silně izolovaný obvodový plášť budovy.
Pasivní využití sluneční energie
Severojižně orientované domy jsou (s výjimkou budov s kolektory) koncipovány tak, že vyšší strana budovy je otočená k jihu (pultové střechy) a zároveň je zamezeno vzájemnému zastínění. Dosahuje se tím toho, že i při nízké zimní poloze slunce je využito téměř veškeré sluneční záření dopadající na pozemek. Domy získávají sluneční teplo přímo (rozsáhlými jižními prosklenými plochami) nebo přes zimní zahradu. Zimní zahrady jsou v případě různých typů domů řešeny rozdílně: jako předsazený dvoupodlažní objem, náležející vždy ke dvěma sousedním bytům, zaujímají celou jižní frontu řady nebo jsou, jako v případě východo-západní řady, umístěny na střeše.
Efektivita zimních zahrad byla zvýšena tím, že je přes ně přiváděn do bytů čerstvý vzduch pro automatické větrání. Tak jsou využity solární zisky včetně nepatrného difusního záření. Zároveň se díky tomuto systému vrací do interiéru teplo, které do zimní zahrady uniká jižní masivní stěnou. Tepelný přínos zimní zahrady činí podle výpočtu v programu TRNSYS zhruba 23% .
Aktivní solární zisky
Sluneční kolektory jsou instalovány na střeše severní budovy. Ta tvoří jednolitou jižně orientovanou plochu. Tím jsou vyloučeny náklady na prostupy a náklady na tradiční krytinu. Tím, že je střecha skloněna k jihu, vznikají v horních podlažích prostory s výhledem na pevnost Hohen Salzburg.
Solární systém sestává ze 410 m² kolektorů a zásobníku o objemu 100 m³. Zásobník této velikosti se stává samostatnou architekturou – umístěním ke vstupu do souboru z něj byl učiněn jeden ze symbolů tohoto ekologicky motivovaného projektu.
Větrání
Automatická větrací jednotka nasává použitý vzduch z místností hygienického zázemí a získané teplo předává přes výměník čerstvému přívodnímu vzduchu.
Zbytková spotřeba energie
35% celkové spotřeby tepla (voda, vytápění) je pokryto aktivním solárním systémem. Zbytková tepelná spotřeba je pokryta centrálním plynovým kotlem (36kWh/m² vytápěné podlahové plochy)
Typy budov
Stavební část 1: řadové domky tvoří nejjižnější řadu. Mají obývací pokoj, kuchyni a WC v přízemí, 3 pokoje a koupelnu ve 2.podlaží. Zhruba polovinu jižní fasády zaujímá zimní zahrada
Stavební část 2: v této dvoupodlažní budově jsou jak v přízemí tak v patře byty se třemi místnostmi (ev. čtyřmi na západní straně). Celou jižní stranu zaujímá zimní zahrada. Aby nebyly místnosti v přízemí zastiňovány, leží ve 2.podlaží podlaha zimní zahrady výše než podlaha ostatních místností. Zimní zahrady mají na šířku jednoho pole vzduchový komín a získávají tak severní odvětrání jako zimní zahrady druhého podlaží. Schodiště do 2.podlaží tvoří zároveň střechu nad vstupy do přízemí.
Stavební část 3: Třípodlažní budova má stupňovitou jižní fasádu. Vyložení horních podlaží k jihu umožňuje zmenšení odstupu od severní řady (stavební část 4). Zároveň tak bylo získáno zastínění jižních oken. I tady je podlaha zimní zahrady ve vyšších podlažích zvýšena. Přízemní byty sestávají z obývacího pokoje a jedné místnosti. Nad nimi jsou dvoupodlažní byty s obývacím pokojem a ložnicí ve 2.podlaží a dvěma ložnicemi ve 3.podlaží. Součástí bytu je ve 3. podlaží střešní terasa s výhledem na pevnost Hohen Salzburg. Vždy dva byty ve 2.podlaží jsou přístupné jedním schodištěm, které vytváří střechu nad vstupem do bytů v přízemí.
Stavební část 4: dvakrát čtyři mezonetové byty (pokoj, WC a kuchyně v přízemí, tři pokoje a koupelna v patře) jsou přístupné přímo ze severní strany. Schodiště ve středu objektu vede na pavlač, odkud jsou vstupy do menších bytů. Tyto byty mají galerii a z ní vstup na severní střešní terasu. Mezonetovým bytům jsou předsazeny zimní zahrady, které zaujímají zhruba polovinu délky jižní fasády. Horní podlaží těchto bytů je v jižní části posazeno o dva stupně výše – toto řešení umožňuje vyšší světlou výšku obytných místností v prvním patře, silnou vrstvu izolace pod otevřenou pavlačí a usnadňuje vedení instalací pro byty ve 3.podlaží.
Byty ve 3.podlaží jsou osvětleny z jihu (přímé pasivní využití), galerie ze severu – vzhledem ke geometrii solární střechy a výhledu na město. Všechny technické instalace jsou na severní straně, aby nebyla přerušena solární střecha.
Stavební části 5,6: budova je orientována západo-východně a uzavírá soubor vůči roztříštěné okolní zástavbě a příjezdové cestě. Byty využívají terénního rozdílu na východní straně a západní straně: podlaha obytných místností je o tři stupně níže než podlaha kuchyně, jídelny a vstupního prostoru. Obytné místnosti tak získávají vyšší světlou výšku. Příčně položené schodiště vede do druhého podlaží (dva pokoje, koupelna).
Protože tyto byty nemají možnost solárních zisků jižní fasádou, je k tomu účelu přizpůsobena střecha: světlíky sklem oddělené od obytného prostoru. Přestože tepelná účinnost těchto světlíků není příliš vysoká, je přes ně v zimě nasáván čerstvý vzduch a tak se získané teplo přivádí do interiéru. V létě jsou otevřeny klapky na severní straně, které zároveň zakryjí jižní prosklení a umožní efektivní provětrání. Velká západní okna obytných místností jsou zasklena izolačním trojsklem. V suterénu (a pod předzahrádkami) se nachází podzemní garáže.
Energetická bilance
S pomocí simulačního softwaru TRNSYS byl navržen systém sestávající z budov, výtopny s plynovým kotlem, solárních kolektorů a zásobníku. Výpočtem bylo zjištěno, jaké výnosy umožní v průběhu roku solární systém a jakou část spotřeby pokryje plynový kotel.
61 bytů (obytná užitková plocha: 4654 m², obestavěný objem: 29240 m³) a solární teplárna (410 m² kolektorů, 100 000 l zásobník). Velikost pozemku: 9476 m², zastavěná plocha: 2575 m².
Materiálové řešení
Hlavní použité materiály
- stěny: 25 cm příčně děrované cihly se 14 cm izolace, omítka
- stropy a střechy: beton s 25 cm izolace
- dřevěná okna a dveře, zimní zahrady: dřevo, zasklení: U=0,4 W/m²K (západní prosklené plochy), U=0,9 W/m²K (ostatní okna), U=1,3 W/m²K (zimní zahrady)
Popis projektu
Stavební záměr pro pozemek jižně od ulice Georg von Nissenstrasse poskytoval pro plánování výjimečné podmínky:
- okrajová poloha mezi zastavěným územím a volnou krajinou (na jihu a západě)
- plné proslunění
- neobyčejné krajinné podmínky (pohled na Untersberg, přes rovinu bažin na Stauffen a k Moosstrasse)
- vztah k městu Salzburgu (výhled na pevnost ze 4. podlaží severním směrem)
Vypisovatelem soutěže byla navíc podpořena realizace ekologicky vysoce účinných projektů
Základní ideje projektu
- orientace souboru k jižně položenému Untersbergu a zároveň otevření budov ke slunci (pasivní získávání energie)
- otevření zástavby k bažinám a zahrnutí tohoto území do celkové koncepce (západním směrem)
- výškové odstupňování budov od jihu k severu, aby vyšší severní budovy získaly výhled na město (pevnost)
- přímé, jednoduché a díky tomu cenově výhodné stavební struktury, které umožní snadné zásobování a čištění.
- použití ekologického a energetického konceptu: pasivní využití sluneční energie, čištění dešťové vody na pozemku, vlastní kompostování, velmi vysoká míra zateplení, masivní hrubá stavba (pro ukládání pasivních solárních zisků a letní chlazení), zelené střechy k zadržování dešťové vody, velké solární zařízení se zásobníkem, plochy pro fotovoltaika, kontrolované větrání s rekuperací tepla
Urbanistický koncept
Vzájemně pravoúhlé severní a východní objekty vymezují soubor proti rozptýlené okolní zástavbě. Naproti tomu se struktura otevírá k nezastavitelnému bažinatému území na západě. K jihu orientované řady zachovávají volný výhled na západ a nechávají přírodu prostupovat souborem. Krásný jižní výhled je využit díky jižní orientaci domů a severo-jižní orientaci hlavních přístupových cest.
Dopravní napojení, přístupnost
Výchozím bodem vstupu do souboru je malé prostranství v severovýchodním vstupním prostoru. Tady je umístěn energetický zásobník a sběrné místo odpadů. Odsud směřuje k jihu hlavní přístupová cesta, která umožňuje mezi řadami domů pohledy na západ do volné krajiny. Tato cesta je lemována dlouhou lavičkou, která ukrývá otvory pro přívod čistého vzduchu do podzemních garáží, odděluje předzahrádky náležející souběžným řadám domů od chodníku a vybízí k pobytu venku.
Od této hlavní komunikace vedou chodníky ke vstupům do jednotlivých domů.
Energetická koncepce
Hlavní částí energetické koncepce je silně izolovaný obvodový plášť budovy.
Pasivní využití sluneční energie
Severojižně orientované domy jsou (s výjimkou budov s kolektory) koncipovány tak, že vyšší strana budovy je otočená k jihu (pultové střechy) a zároveň je zamezeno vzájemnému zastínění. Dosahuje se tím toho, že i při nízké zimní poloze slunce je využito téměř veškeré sluneční záření dopadající na pozemek. Domy získávají sluneční teplo přímo (rozsáhlými jižními prosklenými plochami) nebo přes zimní zahradu. Zimní zahrady jsou v případě různých typů domů řešeny rozdílně: jako předsazený dvoupodlažní objem, náležející vždy ke dvěma sousedním bytům, zaujímají celou jižní frontu řady nebo jsou, jako v případě východo-západní řady, umístěny na střeše.
Efektivita zimních zahrad byla zvýšena tím, že je přes ně přiváděn do bytů čerstvý vzduch pro automatické větrání. Tak jsou využity solární zisky včetně nepatrného difusního záření. Zároveň se díky tomuto systému vrací do interiéru teplo, které do zimní zahrady uniká jižní masivní stěnou. Tepelný přínos zimní zahrady činí podle výpočtu v programu TRNSYS zhruba 23% .
Aktivní solární zisky
Sluneční kolektory jsou instalovány na střeše severní budovy. Ta tvoří jednolitou jižně orientovanou plochu. Tím jsou vyloučeny náklady na prostupy a náklady na tradiční krytinu. Tím, že je střecha skloněna k jihu, vznikají v horních podlažích prostory s výhledem na pevnost Hohen Salzburg.
Solární systém sestává ze 410 m² kolektorů a zásobníku o objemu 100 m³. Zásobník této velikosti se stává samostatnou architekturou – umístěním ke vstupu do souboru z něj byl učiněn jeden ze symbolů tohoto ekologicky motivovaného projektu.
Větrání
Automatická větrací jednotka nasává použitý vzduch z místností hygienického zázemí a získané teplo předává přes výměník čerstvému přívodnímu vzduchu.
Zbytková spotřeba energie
35% celkové spotřeby tepla (voda, vytápění) je pokryto aktivním solárním systémem. Zbytková tepelná spotřeba je pokryta centrálním plynovým kotlem (36kWh/m² vytápěné podlahové plochy)
Typy budov
Stavební část 1: řadové domky tvoří nejjižnější řadu. Mají obývací pokoj, kuchyni a WC v přízemí, 3 pokoje a koupelnu ve 2.podlaží. Zhruba polovinu jižní fasády zaujímá zimní zahrada
Stavební část 2: v této dvoupodlažní budově jsou jak v přízemí tak v patře byty se třemi místnostmi (ev. čtyřmi na západní straně). Celou jižní stranu zaujímá zimní zahrada. Aby nebyly místnosti v přízemí zastiňovány, leží ve 2.podlaží podlaha zimní zahrady výše než podlaha ostatních místností. Zimní zahrady mají na šířku jednoho pole vzduchový komín a získávají tak severní odvětrání jako zimní zahrady druhého podlaží. Schodiště do 2.podlaží tvoří zároveň střechu nad vstupy do přízemí.
Stavební část 3: Třípodlažní budova má stupňovitou jižní fasádu. Vyložení horních podlaží k jihu umožňuje zmenšení odstupu od severní řady (stavební část 4). Zároveň tak bylo získáno zastínění jižních oken. I tady je podlaha zimní zahrady ve vyšších podlažích zvýšena. Přízemní byty sestávají z obývacího pokoje a jedné místnosti. Nad nimi jsou dvoupodlažní byty s obývacím pokojem a ložnicí ve 2.podlaží a dvěma ložnicemi ve 3.podlaží. Součástí bytu je ve 3. podlaží střešní terasa s výhledem na pevnost Hohen Salzburg. Vždy dva byty ve 2.podlaží jsou přístupné jedním schodištěm, které vytváří střechu nad vstupem do bytů v přízemí.
Stavební část 4: dvakrát čtyři mezonetové byty (pokoj, WC a kuchyně v přízemí, tři pokoje a koupelna v patře) jsou přístupné přímo ze severní strany. Schodiště ve středu objektu vede na pavlač, odkud jsou vstupy do menších bytů. Tyto byty mají galerii a z ní vstup na severní střešní terasu. Mezonetovým bytům jsou předsazeny zimní zahrady, které zaujímají zhruba polovinu délky jižní fasády. Horní podlaží těchto bytů je v jižní části posazeno o dva stupně výše – toto řešení umožňuje vyšší světlou výšku obytných místností v prvním patře, silnou vrstvu izolace pod otevřenou pavlačí a usnadňuje vedení instalací pro byty ve 3.podlaží.
Byty ve 3.podlaží jsou osvětleny z jihu (přímé pasivní využití), galerie ze severu – vzhledem ke geometrii solární střechy a výhledu na město. Všechny technické instalace jsou na severní straně, aby nebyla přerušena solární střecha.
Stavební části 5,6: budova je orientována západo-východně a uzavírá soubor vůči roztříštěné okolní zástavbě a příjezdové cestě. Byty využívají terénního rozdílu na východní straně a západní straně: podlaha obytných místností je o tři stupně níže než podlaha kuchyně, jídelny a vstupního prostoru. Obytné místnosti tak získávají vyšší světlou výšku. Příčně položené schodiště vede do druhého podlaží (dva pokoje, koupelna).
Protože tyto byty nemají možnost solárních zisků jižní fasádou, je k tomu účelu přizpůsobena střecha: světlíky sklem oddělené od obytného prostoru. Přestože tepelná účinnost těchto světlíků není příliš vysoká, je přes ně v zimě nasáván čerstvý vzduch a tak se získané teplo přivádí do interiéru. V létě jsou otevřeny klapky na severní straně, které zároveň zakryjí jižní prosklení a umožní efektivní provětrání. Velká západní okna obytných místností jsou zasklena izolačním trojsklem. V suterénu (a pod předzahrádkami) se nachází podzemní garáže.
Energetická bilance
S pomocí simulačního softwaru TRNSYS byl navržen systém sestávající z budov, výtopny s plynovým kotlem, solárních kolektorů a zásobníku. Výpočtem bylo zjištěno, jaké výnosy umožní v průběhu roku solární systém a jakou část spotřeby pokryje plynový kotel.
3 komentáře
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
To jsou teda hnusný baráky...
Jan Růžička
27.09.07 11:54
Jsou funkční, a tedy krásné
Tom
04.10.07 01:10
pravda
palmexman
04.10.07 06:20
zobrazit všechny komentáře
