Pamětní dům Augustovské razie

Historický objekt Turkův dům (název podle Bosňana Kiamila Takosze, který v domě žil a provozoval zde cukrárnu v letech 1928-36 a jemuž se přezdívalo Turek), který se nachází ve východním Polsku ve městě Augustov, pochází z roku 1900 a má bohatou, ale zároveň tragickou minulost. Po desetiletí byl symbolem utrpení a represí. V temných poválečných letech totiž plnil roli místního ústředí sovětské NKVD a později během komunistické éry kanceláře tajné policie, která z objektu učinila bolestivou součást kolektivní paměti. Nejtragičtější událostí byl masakr v rámci Augustovské razie v roce 1945, při kterém byli polští protikomunističtí bojovníci zabiti sovětskou Rudou armádou a tajnou policií NKVD. Masakr v červenci 1945 je považován za nejhorší zločin proti polskému národu po druhé světové válce.
Díky přestavbě získává toto historické místo nový význam a plní funkci Pamětního domu na Augustovskou razii. Je kulturní institucí věnující se připomínání jedné z nejbolestnějších kapitol polských dějin.
Přestavba Turkova domu pro muzejní účely byla provedena s plným respektem k jeho historické hodnotě. Hlavním cílem návrhu bylo vytvořit vzpomínkový prostor, který poutavým a podnětným způsobem vypráví příběhy obětí Augustovského útoku. Za použití moderních technologií a inovativních řešení muzeum poskytuje hlubší pochopení historických souvislostí.
Projekt přestavby zachovává původní historickou budovu a začleňuje do ní drobné úpravy, které posílí její funkčnost jako muzea. Interiéry byly upraveny tak, aby vyhovovaly moderním expozicím, a zároveň zachovaly autentické prvky, jako jsou stopy bývalých cel a další architektonické detaily. Tyto prvky prošly během realizace projektu detailními archeologickými a výzkumnými pracemi.
Koncept památníku obětí srpnového pogromu byl inspirován okrajem lesa - místem popravy i útočištěm odpůrců komunismu. Symbolicky odráží dualitu skrývání a odhalování pravdy. Nedílnou součástí Pamětního domu obětí Augustovského zásahu je Pamětní zeď. Tato instalace, na které jsou vyobrazena jména téměř šesti set lidí zavražděných v roce 1945, slouží jako symbolická pocta obětem. Pro autory návrhu bylo důležité propojit projekt s konkrétním místem, a proto věnovali značné množství prostoru vegetaci, která má postupně prorůst mezi sochařsky opracovanými ocelovými stromy. Toto místo je volně přístupném pozůstalým i návštěvníkům a umožňuje kdykoli položit květiny nebo stuhy vedle jména blízké osoby.
Muzeum bylo navrženo s ohledem na bezbariérovost a inkluzivitu, aby si ho mohli užít všichni návštěvníci bez ohledu na věk nebo hendikep. Moderní řešení jako rampy, výtahy a orientační značení, usnadňují pohyb osobám se zdravotním postižením. Interaktivní a multimediální exponáty budou navíc přizpůsobeny zrakově postiženým návštěvníkům. V rámci snahy o inkluzivitu bude muzeum nabízet podporu znakového jazyka a speciální podklady pro osoby s autistickým spektrem, což umožní pohodlný zážitek z návštěvy v přizpůsobeném tempu a prostředí. Díky těmto prvkům je Muzeum Augustovské razie skutečně otevřeným prostorem, který umožňuje každému zapojit se do historie a pochopit ji.
Otevření muzea ve zrekonstruovaném Turkově domě představuje další významný krok k obnově památky obětí Augustovské razie a vzdání jim náležité pocty. Přestavba této historické budovy není jen aktem zakonzervování původního stavu, ale především svědectvím o oddanosti historické pravdě a národní identitě. Turkův dům tak přestává být pouhým symbolem utrpení - stává se místem, kde se historie převypráví s ohledem na budoucí generace. Tato přeměna proběhla v souladu s širším úsilím o zachování národního dědictví a budováním informované společnosti, která čerpá sílu z minulosti, aby mohla utvářet lepší budoucnost.