Není novinkou, že škody napáchané Katrinou přinutily obyvatele New Orleans důsledně přestavět velkou část své komunity. Aby se tato tragedie obrátila v alespoň trochu pozitivní situaci, tak město získalo příležitost trochu se “zazelenat”. Naděje na opětovné využití znečištěné vody, dešťové vody a solární energie se ve zdejším subtropickém klimatu jeví jako neobyčejně životaschopné. S těmito úvahami se botanická zahrada města New Orleans rozhodla postavit malý pavilon, který bude přímo demonstrovat, že všechny tyto technologie mohou pracovat i v prostředí běžné domácnosti. Uvnitř pavilonu budou grafické informace popisující, jak mohou obyvatelé snižovat svoji uhlíkovou stopu a zároveň vytvářet příjemnější životní prostředí.
Projekt tvoří krychle s hranou 4 metry, která je ze tří stran pokryta hliníkovým pláštěm (z velké míry recyklovaného). Vnitřní stěny, podlaha a strop jsou vystlány rekultivovaným stavebním dřevem z domů zničených během bouře. Ekologicky ošetřená konstrukce je rámována stavebním dřívím s otevřenou západní stěnou tvořenou z bambusu rostoucího běžně v areálu botanické zahrady.
Dešťová voda je sbírána ze střechy pavilonu, sdružována přes interiér do okapu, který ústí do shromažďovací nádrže v podlaze. Touto cestou vodní čištění představuje, jak moc domorodé vodní rostliny zasazené v prostředním písečném žlabu.
Vyčištěná voda je soustředěna v mokřinách, která zadržuje vláhu pro vertikální zahradní stěnu.
Tato živoucí stěna s místními rostlinami prorůstá z vnitřku pavilonu. Vegetace vyrůstá z horizontálních truhlíků, které původně sloužily jako potrubí pro pobřežní naftové soupravy ve zdejší oblasti. (typické využití živoucích stěn se může snadno proměnit ve vertikální zeleninovou zahradu závislou na použité vodě).
Pole fotovoltaických článků zachycuje sluneční energii a pokrývá spotřebu energetických součástí pavilonu.
Projekt vznikl ve spolupráci s Tulane University School of Architecture City Center. Postavili ho absolventi architektury a buildingstudio.