Přestavba rodinného domu v Ostrovačicích

Dům v Ostrovačicích byl postaven na začátku devadesátých let. Velkorysá typologie s dostatečným zázemím a spoustou místností. Částečně zapuštěný suterén s typickou žulovou obezdívkou, obytné přízemí a podkroví. Břizolitová omítka a červená pálená střešní taška s přesahy krovů. Stavba zasazená uprostřed krásné vzrostlé zahrady.
Stavební úpravy reflektovaly požadavky mladé rodiny na společný život. Tématem změny byla otevřenost - z porevolučního domu uzavřeného do sebe se závěsy a záclonami na vyvýšeném soklu se stal dům s kontaktem s ulicí a místnostmi přelévajícími se z jedné do druhé a zahradou vstupující přes pobytové schody terasy do interieru. I přesto původní provozní schéma zůstalo zachováno.
Došlo k nové artikulaci fasády díky oknům navazujícím na upravené vnitřní prostory. Vzniklo okno s šambránou u pobytového výklenku, velkorysá prosklená stěna na terasu, nepravidelná štítová okna podkrovních pokojů, okno do ulice, skrz které mohu zamávat na souseda... Dům byl vyjma žulového soklu zateplen, krov posílen a původní střešní tašky očištěny. Barevné schéma bylo zachováno.
Přímou inspirací úprav podkrovních pokojů se stal obraz zlínského malíře Pavla Preisnera.