Jak přesvědčivě respektovat historický kontext a přitom vyhovět požadavkům na moderní budovu? Přesně této výzvě čelili projektanti přístavby soudní budovy v rakouském St. Pölten. Výsledkem je objekt kvádrové hmoty s měděnou fasádou perforovanou desítkami oken.
Architekti Christian Kronaus a Erhard An-he Kinzelbach se inspirovali výraznou rustikální zděnou fasádou sousedního soudu, tvořenou horizontálními, úzkými i širokými pruhy. Tento horizontální rytmus se také aplikuje zcela moderním způsobem na celý povrch nové budovy. Pečlivě provedené pásy zlaté slitiny mědi vytváří napříč fasádami vodorovné stínové mezery, odrážející obdobnou strukturu původního zdiva, zatímco všechny svislé spáry jsou skryty.
Tento horizontální vzor také definuje hravou, abstraktní kompozici oken, která bere na vědomí a částečně rozvrací symetrii svého souseda. Architektonická strategie míchání výšek oken – u stropu nebo podlahy, případně uprostřed s otevíracími křídly – rozmazává jakékoli externí vyjádření pater.
Aniž by to znemožnilo realizaci moderní pětiposchoďové kancelářské budovy, nová přístavba bezkonfliktně zachovává stejnou výšku, jako její třípodlažní klasický soused. Její hluboké ostění oken, některých rozevřených, přidává zdivu iluzi, která potlačuje tenký a lehký charakter měděné slitiny.
Architekti vysvětlují: „Výběr zlaté slitiny mědi pro fasádu výrazně podporuje architektonický dialog mezi oběma budovami. Materiál interpretuje dominantní žlutý tón staré budovy, místo aby ho jen replikoval. Budova díky vlastní bohatosti materiálu získává příjemný a teplý charakter, který se plynule mění v závislosti na měnících se světelných podmínkách. To přivádí budovu k životu – a to doslova.“ Tato nová stavba ztělesňuje hodně z charakteru svého historického souseda, aniž by byla ohrožena její nezávislost a moderní výraz.