Skleněné tělo zabalené do kamenné konstrukce stojí nad úrovní země. Tělo se pohybuje a přizpůsobuje potřebě přivést světlo do rozličných prostor určených pro vzdělávání i další účely.
Program je vyřešen jediným objemem ve dvou výškách. Hlavní prostory se řadí podél dlouhých fasád – východní a západní. Osvětlení získané díky těmto dvěma frontám je pro koncepci projektu zcela zásadní. Přístavba leží na parcele stávajícího Institutu a vytváří jisté vymezení a zárověn skýtá pocit kontroly zdejšího prostoru. Novostavba se stávající budovou Institutu nesoutěží. Vybíhá nezávisle k jihu a hledá pro sebe maximum světla. Výsledkem je svébytný a silný výraz, kontrastující s různorodými malými stavbami, jež v okolí školy vyrostly.
Hmota se lehce zvedá nad zemí, a chrání tak školu před silnými dešti, které místo v určitých ročních obdobích postihují. Stará budova navazuje na novou delikátně – v obvykle zalidněném území navíc zvolené řešení vytváří prostornější a hezčí plochu.
Projekt byl zadán po vítězství v soutěži, která se konala v říjnu 2004.