Radix

Náš návrh pro 13. benátské bienále představuje architektonický prostor, který se vydal na hranici možného: tři zlatě natřené protínající se kopule, které mají společný základ (Commond Ground bylo motto pro celé bienále pod kurátorským dohledem Davida Chipperfielda). Jedná se o dočasnou instalaci, umělecké představení, vyvolání vzpomínky, s níž se každý může ztotožnit, i když každý jiným způsobem: Společný základ. Zlatá kopule má pro Benátčana jiný význam než pro nás ostatní. Je to forma, která odráží paměť každého z nás, ale tyto kopule také - doslova - odráží vodu z benátských kanálů. Rozvíjí podobné motivy jako ruiny, kopule nebo jiné nedokončené prostory. Objekt se také snaží pochopit hranice měřítka, jeho minimum, které potřebujete k vymezení prostoru. Strop a podlaha mohou definovat prostor pomocí stlačování, ale my jsme chtěli prostor ještě více minimalizovat a omezit se na pouhé zastřešení. Proto vznikla kopule. Chceme vědět, co se stane s architekturou, když překročí hranice, která ji dělí od sochařství. Také nás láká, když můžeme svobodně experimentovat, aniž bychom museli dospět k nějakému konkrétnímu závěru. Benátské bienále je ideálním místem, poněvadž jeho cílem je právě podněcovat, přemýšlet a ptát se. Poskytuje vám k tomu příležitost, prostředky a místo. Otázka při navrhování pro bienále zní: "Jaký experiment vytvořím?". V našem případě šlo o ztvárnění elementárního prostoru bez zmenšení měřítka. Využili jsme příležitosti k prozkoumání prostorů ve skutečném měřítku, protože při naší každodenní architektonické práci můžeme většinou dělat pouze modely v malém měřítku - nemáme finanční kapacitu na to, abychom je stavěli v měřítku 1:1.