Stávající byt v klasicistním nárožním domě v Praze postaveném v roce 1837 architektem Janem Ripotou, který byl jedním z prvních domů v Karlíně a je památkově chráněný, prošel kompletní rekonstrukcí. Rekonstrukce bytu zahrnovala jeho přístavbu do střešního prostoru a vytvoření nového střešního vikýře umístěného ve vnitrobloku domu. Součástí rekonstrukce byla i realizace venkovního atria, které nabízí posezení v klidu a dodává prostoru bytu přirozené světlo.
Dřevěné trámové stropy v obývacím pokoji, které kryl původní rákosový strop, byly obnaženy a očištěny, aby vytvořily historický ráz původního bytového prostoru.
Záměrem kompletní rekonstrukce bytu bylo obnovit výtvarné hodnoty v historické bytové jednotce a zároveň citlivě zakomponovat moderní prvky a technologie do prostoru (použití nenápadných výustků klimatizace, bezrámových posuvných dveří do venkovního atria, použití hladkých polyuretanových podlahových a stěnových stěrek, atd.). Pro konečnou úpravu byly preferovány textury dřeva v přírodních tónech. V koupelnách a na toaletě byl použit přírodní kámen ve světlých odstínech. Všechna umyvadla v bytě jsou rovněž kamenná. Nábytek a umělecká díla byly vybírány společně se stylistkou - velká část z nich byla nalezena a vybrána v Praze, některé jsou ze soukromé sbírky architekta. Mezi hlavní přednosti patří různé pohovky, uspořádané tak, aby přinášely rovnováhu prostředí.
"Návrh interiéru vychází z hlubokých znalostí přírodních materiálů a moderních technologií, které jsou zde uplatněny. Respektuje se historie tradičního řemesla (zejména kamenického a truhlářského). Snaha byla vytvořit interiér mezinárodního standardu." Petr Jančálek