Historie
Bílá věž – jedna z nejvýznamnějších staveb v Hradci Králové, nemovitá kulturní památka - byla vystavěna mezi lety 1574 a 1581 na západním okraji Velkého náměstí, v samotném srdci historického centra města v sousedství katedrály Svatého Ducha. Jedná se o renesanční 72 m vysokou věž – především zvonici, pro údajně druhý největší zvon v Čechách jmenovaný Augustin, ale také strážní a hlásnou věž s hodinami, postavenou – „integrovanou“ do jižní části starší kaple sv. Klimenta. Zbytky původní stavby se zachovaly dodnes – opěrný pilíř s lomeným obloukem jižního průčelí kaple, východní obvodová stěna s vloženým vřetenovým schodištěm, kterým byl přístupný kůr kaple a samotná věž a další prvky v interiéru a exteriéru. Původní gotická kaple byla zbořena v roce 1714 a na jejím místě a za využití její substrukce byla postavena nová barokní centrální stavba podle plánů J. B. Santiniho. To znamenalo i změny pro samotnou věž - především změny ve schodišťovém traktu, kde došlo k zaslepení chodby na kůr.
Iniciace akce
Při velkých rekonstrukčních pracích v poslední čtvrtině 20. století pak došlo k zásadním zásahům do hmotné podstaty památky, které znamenaly na jedné straně statickou stabilizaci věže, na druhé však zásadní úbytek autentických detailů a nevhodným technologickým řešením spárování, injektáže a čištění povrchů došlo také k zásadnímu narušení historických materiálů a ke vzniku dlouhodobých stále trvajících problémů. Společně s nevhodnou přístavbou pokladny věže tak vznikl impuls ke kompletní rekonstrukci objektu.
Koncept řešení
Původní účel věže – především tedy zvonice (kampanily) a hlásné a strážní věže byl s historickým vývojem změněn na současnou vyhlídkovou věž (s funkční zvonicí). Potřeba celkové rekonstrukce stavby společně s obsahem vnášejícím nový život do kulturní památky a princip propisování - prolínání jednotlivých stavebních celků (“v čase a prostoru”) tak vytváří základní koncept řešení. Zjednodušeně ho můžeme rozdělit do několika základních celků (viz následující stránka).
1. Oprava historických konstrukcí
Restaurátorským způsobem byly kompletně opraveny všechny poškozené části. Stručně se jednalo o tyto body:
Exteriér věže: kamenné římsy, základový sokl; kamenné pískovcové zdivo; ciferníky hodin-kámen; kamenná okna; kamenný reliéf; hlavní portál; boční portál; cihelné zdivo gotického objektu; torzo gotického zdiva; ciferníky hodin- polychromie.
Interiér věže: točité kamenné schodiště; cihelné zdivo schodiště, kozí chlívek; cihelné zdivo věže - 4-9 NP; kamenné zdivo, ciferníky, krakorce; cihelné podlahy; síň ochozu- omítky.
2. Zvon (kulturní památka) a související konstrukce
Stávající podmínky pro tradiční zvonění byly z hlediska samotného aktu zvonění značně nevyhovující - Před každým zvoněním bylo nutné pracně demontovat část stávajícího zábradlí. Spodní ramena nových schodišť jsou proto posuvné. Řešení nabízí zvoníkům ideální manipulační prostor. Samotné zvonění, konané přibližně dvanáctkrát do roka při významných událostech, je navíc nyní přístupné veřejnosti přímo v prostoru věže. Nutno připomenout, že se jedná o druhý největší a nejtěžší zvon v Čechách, který je veden jako kulturní památka.
Samostatnou kapitolou je oprava zvonové stolice, jejíž havarijní stav (respektive především stav dřevěných konstrukcí skrytých pod podlahou) byl odhalen až při zahájení rekonstrukce. Nevyhovující prvky byly vyměněny za užití historických tesařských postupů a nástrojů, kdy se samotná příprava, tesání a osazování trámů stalo po dobu konání tesařů na place před katedrálou jakýmsi trvalým happeningem.
Dřevěné výplně portálů zvonového patra nahradily původní nevyhovující okenice z poslední velké rekonstrukce. Nové žaluzie jsou v celé ploše portálů (včetně parapetní výplně a vrchního lomeného oblouku) otočné a při zvonění výrazně pomáhají šíření zvuku do okolí.
3. Vyhlídkový ochoz
Desáté – poslední – podlaží věže, původní světnička hlásného, nabízí úchvatný výhled na všechny čtyři světové strany. Nový skleněný podhled pod bání navíc nyní odhaluje nevšední („pátý“) pohled na krovovou konstrukci, nasvícenou statickými a dynamickými světly s možností nastavení celého barevného spektra.
4. Historický hodinový stroj Josefa Božka (kulturní památka)
Na původní místo v devátém „hodinovém“ podlaží se podařilo vrátit historický hodinový stroj z první poloviny 19. století, jehož autorem je známý český mechanik, konstruktér a hodinář Josef Božek. Zrestaurovaný exponát, jenž je sám o sobě kulturní památkou, byl navíc doplněn o původní kamenné závaží a je tudíž možné ho rozpohybovat. Samotné hodiny jsou však řízeny současným přesným systémem a jejich chod je kontrolován kamerami.
Vlastní interiér věže a přístavba
Do vyčištěného historického prostoru věže byl po odstranění všech nežádoucích a nehodnotných konstrukcí vložen nový současný prvek interiéru, tvořený průběžným schodištěm s podestami a dalšími prvky interiéru. Stejně tak nová vstupní přístavba vznikla na místě původní nevyhovující pokladny z 80. let 20. století.
Vložením různých atraktivních prvků do prostoru věže společně s odhalenou krásou historické stavby se cesta k cílené vyhlídce v nejvyšším patře věže stává intenzivním zážitkem po celou dobu prohlídky.
a) Přístavba
Jedná se o třípodlažní objekt - přístavbu s technickým zázemím a novým vstupem s pokladnou a informačním centrem. Konstrukčně železobetonová přístavba z pohledového betonu postavená na půdorysné stopě původní pokladny, je z vnějšího pohledu tvořena východní cihelnou stěnou (vycházející z cihelné dominanty okolních konstrukcí jak věže samotné, tak katedrály naproti) a jižní skleněnou stěnou s hlavním vchodem v parteru a velkým oknem přes zbylá dvě podlaží. Stává se tak na první pohled neviditelná z pohledově exponovaného místa z Velkého náměstí. Při bližším pohledu vyniká unikátní genius loci vrstvením různých historických etap – zbytky gotické kaple, renesanční věž, barokní kaple a ve zmíněné jižní skleněné stěně se zrcadlící okolí vlastně samotná současná architektura ustupuje do pozadí a odkazuje na historický konsensus zděděný po předcích.
Uvnitř se v přízemí nachází pult obsluhy s pokladnou, sloužící také jako malé informační centrum. Horními dvěma patry návštěvníci procházejí skrze obnovené původní dveře ve třetím podlaží do samotného prostoru věže. Cestou mohou využít dotykové informační panely, odpočinout si u stolku a skrze jižní stěnu se kochat výhledem na katedrálu. V zadní části za schodištěm se nachází technologické zázemí celé věže: řídící centrum, serverovna, vzduchotechnické jednotky a další součásti.
b) Podesty a schodiště
Původní dřevěné žebříkové schodiště bylo nenávratně odstraněno již v předchozích rekonstrukcích. Místo nich vzniklé nevzhledné a místy nevhodné vertikální komunikace byly vyměněny za zcela nové subtilní ocelové konstrukce. Ty jsou kotveny do kamenného a cihelného zdiva tak, aby co nejméně narušovaly historickou hodnotu původní matérie. Schodišťové stupně a podesty jsou z masivních dubových kazet, které jsou v případě podest demontovatelné. V prostoru pod nimi se nachází rozvaděče elektronických zařízení. Podesty jsou ze spodní strany kryty podhledem z děrovaného plechu, v němž jsou vsazeny svítidla. Celým prostorem prochází sdružené vedení elektroinstalací, slaboproudých zařízení a hasicího požárního vodovodu v obdobně řešeném krytu z děrovaného plechu. Všechny díly interiéru jsou laděny do tmavých barev, především pak do kovářské černé. Každá stupeň schodiště je podsvícen LED páskem s barevným spektrem.
c) Skleněný model – artefakt
Do před rekonstrukcí zcela nepřístupné místnosti nad vstupem do kaple sv. Klimenta (skrze průchod věží z jižního průčelí) bylo umístěno umělecké dílo – artefakt – unikátní 3,8 m vysoký skleněný model Bílé věže v měřítku 1:20. Model zachycuje bílou věž v prolnutí s předpokládanou podobou původní gotické kaple. Model je nasvícen RGB světly umožňující měnit jeho vzhled v celém barevném spektru.
d) Interaktivní panel
V 4.NP až 6.NP obíhá schodiště kolem interaktivního průběžného oboustranného
panelu. Tento zobrazovací element audiovizuální techniky umožňuje návštěvníkům prezentovat jakýkoliv obsah, závislý například na typu prohlídky – naučný (pro dopolední prohlídky škol), historický apod. Panel je rozdělen do 3 částí dle jednotlivých podest, kde je vždy spodní obrazovka opatřena možností dotykového ovládání uživatelem.
Společně s ostatními zobrazovacími panely instalovanými v prostoru věže a přístavby se bude program prohlídek postupně měnit.
e) Nasvětlení a ozvučení prostoru
Celý interiér věže je nasvícen a ozvučen. Značná část světel je navíc v režime RGB s možností nastavení světelného spektra a to včetně podsvícení schodišťových stupňů, nasvětlení skleněného modelu, zvonu s krovovou konstrukcí, exponátu historického hodinového stroje či krovu báně. Je tak možné měnit dynamicky atmosféru jednotlivých druhů prohlídek. Stejně tak nazvučení celého prostoru se podřizuje programům prohlídek.
f) Další vybrané části interiéru
V místě bývalého kozího chlívku v točitém schodišti ve 2.NP je umístěn exponát Vyškovského hodinové stroje z devadesátých let.
Moderní hodiny, jejichž zvláštností je tradice zobrazování hodin velkou ručičkou a minut malou, jsou vybaveny řízením přesného času. 9. NP, kde se nacházejí, je vybaveno čtveřicí interaktivních panelů v každém světovém směru, severní a západní panel je navíc dotykový. Společně s exponátem Božkova hodinového stroje ve středu místnosti je tak i tento prostor nabyt informacemi, které zvídavý návštěvník jistě ocení.
V 10.NP je exponát historické hrotnice vystaven ve vitríně kryté sklem, které je také průhledným zobrazovacím panelem s informacemi nejen o samotném artefaktu, ale i o dalších zajímavostech.