Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Je to budoucnost české ulice, jednou jsouce lemována toliko garážema (a nadzemníma "sklepy"!?!) s lidskýma příbytky zastrčenýma někde vzadu, bez "adresy" do veřejného prostoru?
Kolik asi pomatených návštěvníku bude darmo tlouci na dveře toho nadzemního "sklepa" jestliže na nich nebude upozornění: "Vchod do domu zprava, za garaží"?
Před lety, velmi dobře zpravený zákazník mnohokráte větsí a složitější stavby na můj účet řekl: "Jakákoliv nutnost v budoucnosti opatřit budovu šipkama či návody kudy kam, bude jasnou známkou selhání architektury místa".
Mám otázku - je nutné modřín natírat čímkoliv? Exteriérové podmienky pôsobením poveternosti akúkoľvek úpravu po čase eliminujú, no prekryté drevené plochy ostanú "bez patiny", so známkami pôvodnej povrchovej úpravy - lakom a pod.
Dispozícia domu - jednoduchá a praktická, podarená. Koncept polohy domu "za garážou", ako je vyššie spomenuté, sa používa často aj v iných "destináciách". Ak to majiteľovi domu vyhovuje, a nepotrebuje mať vizuálny kontakt so západnou ulicou z obytnej časti domu..
Vůně dřeva, drčení formátovačky a hukot hoblice.
Z návštěv krásného Slovenska v mém dětství i během dvou roků vojny tamtéž, jsem si všiml, že v každé i jakkoliv malé vísce všechna stavení měla čelo obytného domu na náves. Nikde jsem neviděl třeba stodolu, či chlév, skrze které by se vcházelo dozadu, do domu. Moji cestou světem jsem si všiml, že tak tomu je i všude jinde, kde jsem byl. Zrovna tomu tak i v městech, kde souvislé řady domů tvoří "stěny" ulic a náměstí, která tak tvoří "vnitřek" lidských sídel.
V minulém století toto uspořádání měst bylo nejdříve narušeno "vilovou" zástavbou "za městem" a pak i "sídlišti", s volně stojícíma domy. Poté, s přívalem aut do všech druhů sídel (měst i venkova) mnoho se začalo měnit. První auta bývala zpravidla schována vzadu, za domem, v bývalé koňské stáji (kde nahradila koně). S prudkým rozvojem automobilismu (obzvláště když nárůst aut dosáhl 2 auta na domácnost i více) se v posledních desetiletích minulého století rozšířil zvyk stavět garáže do čela obydlí, přímo na ulici (ušetřit tak autu cestu dozadu?). Nakonec někdy garáž zabrala teměř celé průčelí, ukazujíce světu, kdo je tu vlastně pánem. Pro lidi pak zbyla někde stranou zastrčená dvířka, do jejich příbytku a nebo někdy (jako v tomto případě) ani to ne.
Toto zanedbávání veřejného prostředí dosáhlo takové míry, že dnes příslušné úřady v mnoha místech již nepovolují stavby kde garáž zabírá více než 50% z průčelí obydlí. U nás tomu tak ještě není a soudíce s občas zde vyjádřenou odezvou (bydlím vevnitř tak zvenku mne to nezajímá) ani asi tak rychle nebude.
Poprvé tam, ještě jako kluk, jsem také "cítíl tu pohodičku" když večer během vánoc jsme projížděli holandskýma ulicema. Každé okno obýváku, i v přízemí, velké jako výloha, bez zatažených záclon a s rozsvíceným vánočním stromkem, uprostřed. Je to pěkné, když lidé se dokaží radovat dohromady.
Navíc, snad každé malé dítě chápe okna domu jako jejich oči, dívající se ven, do ulice. Takto pak osleplé veřejné prostory, bez "očí" vymezujících je domů, jsou mnohem lákavější pro aerosolové výrony meněceností trpících.
To dělá z veřejného prostoru pusté a nehostinné místo, ponoukající procházejícího zrychlit krok a doma za sebou fofrem zabouchnout a zamknout...
Již proto, že se soustavně odvolávali na Bibli, tehdejší strážci mravů holandské společnosti měli vědět, že takový člověk nikdy nežil ("Kdo jsi bez viny, hod prvním kamenem"). Proto i Svatý Otec má zpovědníka. Ale okna dnešních rozměrů umožnil teprve technický rozvoj sklářství. Proto dříve asi šlo více o záclony, než velikost oken. To, že o "sluném Nizozemí" slyšíme asi tak často jako o "sunny Albion" má s tím asi také co dělat, jak píšete.
Odkud kam? Přistupujete li k pozemku od jihu, tak garáž netvoří průčelí. Od severu je tomu ale naopak. Každopádně, otázku "zazdívání" ulic to nemění.