Rodinný dům v Pelhřimově
Dům vychází z představ investora i architekta o moderním a funkčním rodinném bydlení, které zvýrazní benefity parcely. Jejím pozitivem je především poloha v čtvrti se stopou historie, tvarová kompaktnost a jižní orientace filtrovaná zelení. Architektonicky patří k místům, kde se navrstvilo více hladin spíše stavitelské architektury, z níž nic přímo nevybízí k následování či alespoň dialogu. Duchu místa více přispívá pohledová přítomnost centra města.
Dům je ve své koncepci inspirován lichoběžníkovým tvarem pozemku, který vybíhá svažitým ostrohem na jih do křižovatky ulic. Tomuto klínovitému principu vytváří vyvažující protipól svou hmotou. Pravý úhel tak není jeho jediným vyjadřovacím prostředkem, ale jen základním východiskem, člověk i prostor jsou pak pocitově vtahováni směrem k jižnímu výběžku pozemku. S klientem jsme tak dali vzniknout hře lichoběžníkových vnitřních prostor. Kromě otevření na jižní zahradní amfiteátr křídla domu fungují také jako oddělení od sousedních parcel, kde je zástavba v těsném pohledovém kontextu. Modelace prostoru tedy není svázaná pravým úhlem, výsledkem je kompoziční otevřenost a nedořečenost. Čistý hmotový výraz stavby navazuje na neortodoxní skladbu vnitřních prostor. V takto silném prostorovém konceptu následovala uměřená práce s materiály a povrchy tak, aby vynikl. V architektonickém designu jsme usilovali o prosté bílé povrchy a geometrizující detaily všech stavebních celků včetně střechy. Zároveň jsme se snažili o finanční efektivitu stavby. Projevila se v kompaktnosti objemu a dispozic. V zásadních partiích však musela ustoupit velkorysejším prvkům, na kterých jsme se s klientem shodli. Vstup pěších i vjezd do garáže jsou artikulovány místy, kde se hlavní hmotové moduly otevírají a zvou. V případě garáže to je čistě odříznutá hranolovitá hmota, která vystupuje na povrch. Ve vstupu na opačné straně dispozice jsme odtrhli baldachýn střechy a stěny tak, aby vzniklo vstupní závětří.
Dům se otevírá k jihu a dodržuje dělení na denní a noční křídlo. Vstup do interiéru se odehrává na dvou úrovních: na úrovni člověk+auto je v garáži v suterénu, kde na ni navazují skladovací a technické prostory. Přesahem obytné funkce do podzemí je prostor sauny s kinotékou a prádelnou, do které ústí shoz šatstva z hlavní koupelny. Vstup pro pěší je z východní strany s přirozeným vplutím do velkorysého, světlého obývacího prostoru. Funkce, které ale mají být „při ruce“, jako předsíň, šatna, kuchyň, spíž, jsou hned u vstupu vizuálně upozadněné.
Provázání denní a noční části se děje kónickou chodbou s knihovnou, která svým užším ústím volně vplývá do malé haly se schodištěm, z níž se dostaneme do všech tří ložnic, hlavní koupelny, wc i sauny o patro níže.
Dům je ve své koncepci inspirován lichoběžníkovým tvarem pozemku, který vybíhá svažitým ostrohem na jih do křižovatky ulic. Tomuto klínovitému principu vytváří vyvažující protipól svou hmotou. Pravý úhel tak není jeho jediným vyjadřovacím prostředkem, ale jen základním východiskem, člověk i prostor jsou pak pocitově vtahováni směrem k jižnímu výběžku pozemku. S klientem jsme tak dali vzniknout hře lichoběžníkových vnitřních prostor. Kromě otevření na jižní zahradní amfiteátr křídla domu fungují také jako oddělení od sousedních parcel, kde je zástavba v těsném pohledovém kontextu. Modelace prostoru tedy není svázaná pravým úhlem, výsledkem je kompoziční otevřenost a nedořečenost. Čistý hmotový výraz stavby navazuje na neortodoxní skladbu vnitřních prostor. V takto silném prostorovém konceptu následovala uměřená práce s materiály a povrchy tak, aby vynikl. V architektonickém designu jsme usilovali o prosté bílé povrchy a geometrizující detaily všech stavebních celků včetně střechy. Zároveň jsme se snažili o finanční efektivitu stavby. Projevila se v kompaktnosti objemu a dispozic. V zásadních partiích však musela ustoupit velkorysejším prvkům, na kterých jsme se s klientem shodli. Vstup pěších i vjezd do garáže jsou artikulovány místy, kde se hlavní hmotové moduly otevírají a zvou. V případě garáže to je čistě odříznutá hranolovitá hmota, která vystupuje na povrch. Ve vstupu na opačné straně dispozice jsme odtrhli baldachýn střechy a stěny tak, aby vzniklo vstupní závětří.
Dům se otevírá k jihu a dodržuje dělení na denní a noční křídlo. Vstup do interiéru se odehrává na dvou úrovních: na úrovni člověk+auto je v garáži v suterénu, kde na ni navazují skladovací a technické prostory. Přesahem obytné funkce do podzemí je prostor sauny s kinotékou a prádelnou, do které ústí shoz šatstva z hlavní koupelny. Vstup pro pěší je z východní strany s přirozeným vplutím do velkorysého, světlého obývacího prostoru. Funkce, které ale mají být „při ruce“, jako předsíň, šatna, kuchyň, spíž, jsou hned u vstupu vizuálně upozadněné.
Provázání denní a noční části se děje kónickou chodbou s knihovnou, která svým užším ústím volně vplývá do malé haly se schodištěm, z níž se dostaneme do všech tří ložnic, hlavní koupelny, wc i sauny o patro níže.
OkaDesign
0 komentářů
přidat komentář
